Instituce evropské unie Michaela Fejfarová Andrea Nováková

Instituce Evropské Unie orgány Evropské unie, vytvářejí a realizují unijní politiky, zajišťují fungování Unie a zastupují občany, členské státy a Evropskou unii jako celek Lisabonská smlouva nemění institucionální uspořádání Evropské unie zásadním způsobem. Jeho základem nadále bude trojúhelník Parlament – Rada – Komise. Celkem nyní existuje sedm orgánů EU: Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr.

Evropský parlament

přímo volený orgán Evropské unie a jedním z největším demokratických shromáždění na světě sídlo Štrasburk, Brusel, Lucemburk 751 poslanců, volby jednou za 5 let (všechny členské státy) poslanci vytvářejí politické skupiny, aby mohli lépe hájit své postoje, v současnosti v parlamentu 7 skupin činnost parlamentu zakotvena v jednacím řádu, všechny parlamentní dokumenty zveřejňovány ve všech úředních jazycích EU každý poslanec má právo na jazyk, ve kterém se bude vyjadřovat Historie - 1952 založeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které r. 1958 přejmenováno na Evropské parlamentní shromáždění, z něhož vznikl r. 1962 Evropský parlament - první přímé volby se konaly v roce 1979

PRAVOMOCI Tvůrcem všech právních předpisů s Radou přijímá či pozměňuje návrhy, které mu předkládá Komise EU Dohled nad činností Komise EU Schvalování rozpočtu EU Legislativní pravomoci - řádný legislativní postup - návrh komise - první čtení v parlamentu - první čtení v Radě - druhé čtení v Parlamentu - druhé čtení v Radě - dohodovací řízení - třetí čtení v Parlamentu a Radě

Rozpočtové pravomoci – rozhoduje o celém ročním rozpočtu EU a má v této věci konečné slovo, jakmile je rozpočet EU přijat, nese Evropská komise odpovědnost za jeho plnění

Kontrolní pravomoci- dozor nad dalšími institucemi, sledovat správnost využívání rozpočtu EU a zajišťovat řádné provádění práva EU instituce : Evropská Rada, Rada EU, Evropská komise, Soudní dvůr, Evropská centrální banka, Účetní dvůr, Veřejný ochránce práv, Petice, Vyšetřovací výbory Vztahy s vnitrostátními parlamenty- informuje parlamenty členských států o svých činnostech, výbory parlamentu zvou na své schůze členy vnitrostátních parlamentů

PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU Martin Schulz volen na dva a půl roku, může být znovu zvolen zastupuje Parlament navenek za pomoci 14 místopředsedů řídí práci Parlamentu a jeho orgánů dbá na dodržování jednacího řádu EP zastupuje Parlament v právních záležitostech a ve všech vnějších vztazích řídí veškeré činnosti Parlamentu předsedá plenárním zasedáním a přijímá rozpočet svým podpisem uvádí v platnost rozpočet EU poté, co jej EP schválil podepisuje veškeré legislativní akty přijímané řádným legislativním postupem

Martin Schulz

POSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU 751 poslanců zvolených ve 28 členských státech EU, voleni na 5 let hlasovací právo od 18 let, rovnost mužů a žen, tajné hlasování, Rakousko – hlasování od 16 let společná pravidla : všeobecné přímé hlasování, pravidlo poměrného volebního systému a obnovitelné pětileté funkční období každý členský stát má pevný počet míst, nejvýše 96 a nejméně 6 zastoupení mužů a žen – neustále se zvyšuje, v současnosti je 1/3 poslankyň poslanci tvoří skupiny podle své politické příslušnosti ČR – 21 poslanců, př. Jiří Pospíšil, Jan Zahradil, Pavel Telička… ANO – 4, ČSSD – 4, TOP 09 – 4, KSČM – 3, KDU-ČSL – 3, ODS – 2, SVOBODNÍ – 1

PARLAMENTNÍ VÝBORY poslanci rozděleni do stálých výborů, z nichž každý je zaměřený na různé specifické oblasti parlamentních výborů je 20 skládají se z 25 až 71 poslanců, včele je předseda, dále předsednictvo a sekretariát konají schůze jednou nebo dvakrát měsíčně v Bruselu a jejich jednání je veřejné ve výborech vypracovávají poslanci legislativní návrhy a zprávy z vlastního podnětu, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich Oblasti :zahraniční věci, lidská práva, bezpečnost a obrana, rozvoj, mezinárodní obchod, zaměstnanost a sociální věci, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin…

ROZPOČET EVROPSKÉHO PARLAMENTU financuje provoz instituce v níž pracuje 751 poslanců a které používá 24 oficiálních pracovních jazyků rozpočet EP tvoří součást souhrnného rozpočtu EU, v němž představuje cca. 1 % - 1/5 celkových administrativních výdajů na všechny instituce EU rozpočet na rok 2014 činí 1, 756 miliardy euro, z čehož 35% jsou výdaje na zaměstnance, zejména platy pro 6 tisíc úředníků pracujících na generálním sekretariátu a v rámci politických skupin, dále pokrývá náklady na tlumočení, zadávání překladů agenturám a na služební cesty zaměstnanců výdaje na parlamentní budovy dosahují 11 % a 21% informační politika a administrativní výdaje, 6 % činnost politických skupin

LIDSKÁ PRÁVA A DEMOKRACIE Patří k hlavním prioritám Evropského parlamentu Parlament je klíčovým subjektem v boji za demokracii, svobodu projevu, spravedlivé volby a práva utiskovaných Sachorova cena za svobodu myšlení udílena mimořádným osobnostem, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku (Andrej Sacharov – ruský fyzik, Nobelova cena za mír) 2013 Malála Júsufzajová – pákistánská bojovnice za lidská práva, zejména právo dívek na vzdělání

Sledování průběhu voleb posiluje demokracii, právní stát a lidská práva ve světě Obrana lidských práv výbor parlamentu pro zahraniční věci a podvýbor pro lidská práva brání lidská práva mimo území EU a za podpory dalších subjektů bojují proti trestu smrti Pomoc mladým demokraciím úřad na podporu parlamentní demokracie podporuje nové a nově se rodící demokratické režimy na celém světě Základní práva všichni občané EU mají řadu osobních, občanských, politických, hospodářských a sociálních práv, která jsou společně zakotvena v LZPS

Rada Evropské unie Orgán, který vykonává legislativní a rozpočtovou funkci a je tak hlavním rozhodovacím orgánem Unie.

Členové rady Evropské unie Rada Evropské unie Členové rady Evropské unie Rada nemá stálé členy. Z právního hlediska je Rada Evropské unie jeden subjekt, ale zasedá v deseti různých složeních v závislosti na projednávaném tématu – (tato složení rady nejsou uvedena v primární legislativě) Obecné záležitosti Zahraniční věci Hospodářské a finanční věci (včetně rozpočtu) Spravedlnost a vnitřní věci (včetně civilní ochrany) Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír) Doprava, telekomunikace a energetika Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež, kultura a sport Lisabonská smlouva se výslovně zavazuje o 2 složení Rady: Rada pro obecné záležitosti, která má za úkol zajistit soudržnost práce jednotlivých složení Rady a přípravu zasedání Evropské rady; Rada pro zahraniční věci, která má vypracovávat zahraniční politiku Evropské unie.

Úkoly rady Evropské unie Rada Evropské unie Úkoly rady Evropské unie schvaluje zákony EU Rada a Evropský parlament mají společně poslední slovo při schvalování právních předpisů EU, které navrhuje Komise. koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU Členské státy EU se dohodly na nutnosti celkové hospodářské politiky EU, která bude koordinována ministry hospodářství a financí jednotlivých států. Mezi další cíle patří vytváření nových pracovních míst, zvýšení kvality vzdělávání, zdravotní péče a sociálního zabezpečení. I když každá země vytváří pro tyto oblasti svou vlastní politiku, mohou se státy dohodnout na společných cílech a využít zkušeností ostatních. podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi Rada podepisuje jménem EU dohody, které se týkají různých oblastí: životní prostředí, obchod, rozvoj, textilní průmysl, rybolov, věda, technika a doprava.

Rada Evropské unie schvaluje roční rozpočet EU Rada přijímá společně s Evropským parlamentem rozpočet Unie. Rozpočtové období zahrnuje jeden kalendářní rok. Rozpočet se obvykle přijímá v prosinci a jeho plnění začíná dne 1. ledna následujícího roku. rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU Členské státy rozvíjejí společnou zahraniční politiku – rada je hlavní platformou pro tuto spolupráci EU nemá svoji armádu, v případě, že je nutné rychle zareagovat na mezinárodní konflikty nebo přírodní katastrofy, nasazují některé státy EU jednotky rychlé reakce, jejichž úkolem je humanitární činnost, záchranné akce a udržení míru. koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států Občané EU by měli mít rovnocenný přístup k právu na území celé EU. Ministři spravedlnosti a vnitra koordinují ochranu vnějších hranic EU a boj proti terorismu a mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Předsednictví v Radě Evropské unie Rada Evropské unie Předsednictví v Radě Evropské unie - Předsednictví trvá po dobu 6 měsíců (od ledna do června a od července do prosince) - Předsednictví v jednotlivých složeních Rady zajišťují i nadále zástupci členských států Předsednické země v období 2011 a 2020 Maďarsko: leden–červen 2011 Polsko: červenec–prosinec 2011 Dánsko: leden–červen 2012 Kypr: červenec–prosinec 2012 Irsko: leden–červen 2013 Litva: červenec–prosinec 2013 Řecko: leden–červen 2014 Itálie: červenec–prosinec 2014 Lotyšsko: leden–červen 2015 Lucembursko: červenec– prosinec 2015 Nizozemsko: leden–červen 2016 Slovensko: červenec–prosinec 2016 Malta: leden–červen 2017 Spojené království: červenec– prosinec 2017 Estonsko: leden–červen 2018 Bulharsko: červenec–prosinec 2018 Rakousko: leden–červen 2019 Rumunsko: červenec–prosinec 2019 Finsko: leden–červen 2020

Rada Evropské unie Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu – je jím vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Vysoký představitel je jmenován Evropskou radou, která o tom rozhoduje kvalifikovanou většinou a ve shodě s předsedou Komise. Evropská rada může rovněž jeho mandát stejnou procedurou ukončit. Vysoký představitel se aktivně podílí na společné zahraniční a bezpečnostní politice Unie. Především přispívá k vypracování této politiky návrhy, které předkládá Radě a Evropské radě. Jako zmocněnec Rady také provádí přijatá rozhodnutí. Vysoký představitel Unie navíc zastává funkci reprezentační. Vede politický dialog se třetími zeměmi a je pověřen, aby vyjadřoval stanoviska EU v mezinárodních organizacích.

Rada Evropské unie Hlasování Předcházející pozměňovací smlouvy zavedly systém vážení hlasů. (Každý členský stát disponoval určitým počtem hlasů podle své demografické váhy) Vážení hlasů posilovalo v Radě zastoupení malých členských států v poměru k velkým členským státům. Lisabonská smlouva systém zjednodušila, aby zvýšila jeho efektivnost. Ruší vážení hlasů a pro přijetí rozhodnutí zavádí systém dvojí většiny. Od nynějška je kvalifikované většiny dosaženo, jestliže shromáždí alespoň 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatelstva EU. Pokud Rada nerozhoduje o návrhu Komise, pak musí kvalifikovaná většina čítat nejméně 72 % členských států představujících alespoň 65 % obyvatelstva. Takový systém tedy každému členskému státu přiznává jeden hlas a přitom zohledňuje jeho demografickou váhu. Lisabonská smlouva také počítá s blokační menšinou složenou nejméně ze čtyř členských států, které zastupují více než 35 % obyvatelstva EU. Tento nový systém hlasování kvalifikovanou většinou bude platný od 1. listopadu 2014. Přesto bude moci každý členský stát až do 31. března 2017 v jednotlivých případech žádat, aby bylo rozhodnutí přijato podle pravidel platných před 1. listopadem 2014 (to jest kvalifikovanou většinou, jak ji definuje smlouva z Nice).

Rada Evropské unie Členské státy budou moci požádat o uplatnění „janinského kompromisu“ potvrzeného Lisabonskou smlouvou v deklaraci č. 7. Toto opatření umožňuje skupině členských států vyjádřit svůj nesouhlas s některým textem i tehdy, když tato skupina není dost početná na to, aby vytvořila blokační menšinu. V tom případě musí tato skupina členských států oznámit Radě svůj nesouhlas s přijetím takové listiny. Rada je pak povinna učinit vše, co je v její moci, aby nalezla uspokojivé řešení, a odpověděla tak na obavy přednesené skupinou členských států. Navíc tato jednání v Radě probíhají v přiměřené lhůtě a nepřekročí časová omezení stanovená právem Unie. „Janinský kompromis“ je tak především kompromis politický, vyjadřující vůli Rady naleznout shodu, která by v případě důležitých záležitostí uspokojila co nejvíce členských států.

Evropská komise Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie, představuje politicky nezávislou nadnárodní instituci jejímž úkolem je bránit zájmy EU jako celku. Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů a má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků Unie. Sídlo Komise je v Bruselu a některá pracoviště má Komise i v Lucemburku. Pod Komisi spadají i zastoupení jež mají sídlo v každém členském státě Členové Komise se scházejí jednou týdně, obvykle ve středu, v sídle Komise v Bruselu. Zasedání Komise nejsou veřejně přístupná, nicméně jejich program jednání i zápis z nich se zveřejňují. Komise rovněž zasedá v mimořádných situacích, kdy je potřeba rychle zareagovat na vzniklý problém nebo kdy se řeší zásadní otázky v Radě ministrů.

Evropská komise Složení komise Předseda Komise Komisi tvoří předseda Komise a 28 komisařů Funkční období je pětileté, jmenování všech členů včetně předsedy musí schválit Evropský parlament, kterému jsou komisaři odpovědni a jedině Evropský parlament má právo vyslovit Komisi nedůvěru a rozpustit ji. Předseda Komise v současné době je předsedou José Manuel Barroso, pochází z Portugalska Předseda vybere členy Komise ze seznamu kandidátů předloženého členskými zeměmi EU a zároveň jim určí politickou oblast, za kterou budou odpovídat.Tento seznam členů Komise se pak předloží ke schválení nejprve Radě ministrů a poté Parlamentu. Ke schválení je zapotřebí kvalifikované většiny. Pokud Parlament kandidáty schválí, Komisi v novém složení pak oficiálně jmenuje Rada. Úkoly předsedy Komise Vymezování směrů, v rámci kterých komise plní své úkoly, což znamená zprostředkovaně znamená i částečné ovlivňování projednávané agendy Rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti Vede její jednání Jmenuje místopředsedy z řad členů Komise Předseda Komise zároveň získává novou pravomoc odvolávat jednotlivé komisaře.

Evropská komise Změny v počtu komisařů Před vstupem deseti nových členských států měla Evropská komise 20 komisařů: Pět největších států - Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Spojené království - mělo v EK po dvou komisařích, zbylých 10 členských zemí Evropské unie po jednom. Po vstupu nových zemí 1. května 2004 se zvýšil počet komisařů na 30 (přibylo po jednom komisaři z každé nové členské země). 18. listopadu 2004, kdy se ujala vlády nová Evropská komise, se počet komisařů snížil na 25 - každá členská země má již jen jednoho komisaře. Od 1. ledna 2007 do 30. června 2013 měla Komise celkem 27 členů (po přistoupení Bulharska a Rumunska). Od 1. července 2013 čítá Komise 28 komisařů (po přistoupení Chorvatska). Podle Lisabonské smlouvy měl od 1. listopadu 2014 počet členů Komise původně odpovídat dvěma třetinám počtu členských států, ovšem v květnu 2013 Evropská rada rozhodla, že se Komise bude nadále skládat z počtu členů, který se rovná počtu členských států

Evropská komise 1982-1989 člen KSČ, od 1989 nestraník PhDr. Vladimír Špidla narodil se 22. dubna 1951 v Praze je český politik. od července 2002 do června 2004 byl premiérem České republiky v letech 2001 až 2004 byl předsedou České strany sociálně demokratické od roku 2004 do února 2010 byl členem první Barrosovy komise k jejímu zvolení došlo 18. listopadu 2004 a činnost zahájila 22. listopadu téhož roku, zastával post komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie od roku 2014 působí jako ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Štefan Füle narodil 24. května 1962 v Sokolově v Barrosově komisi působí od února 2010 zastává post eurokomisaře zodpovědného za rozšiřování EU a politiku sousedství do své nominace byl ministrem pro evropské záležitosti ve vládě premiéra Jana Fischera (od května 2009) předtím působil na ministerstvu zahraničí; 2005-2009 velvyslanec České republiky při NATO, byl také velvyslancem v Litvě a ve Velké Británii. 1982-1989 člen KSČ, od 1989 nestraník

Evropská komise Mgr. Věra Jourová narodila se18. srpna 1964 v Třebíči je česká politička, podnikatelka a právnička V letech 2003–2006 byla členkou ČSSD od ledna do října 2014 ministryně pro místní rozvoj dříve na tomto ministerstvu působila jako náměstkyně 15. března 2013 – 13. října 2014 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011 dne 21. července 2014 ji vládní koaliční rada nominovala na post eurokomisařky za Českou republiku do vznikající Junckerovy komise

Evropská komise

Evropská komise Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství. každé z nich se věnuje určité politické oblasti je řízeno Generálním ředitelem, který je odpovědný jednomu z komisařů v generálních ředitelství vznikají návrhy právních předpisů, tyto návrhy jsou však oficiální až poté, co je schválí kolegium komisařů na svém pravidelném zasedání O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát. Sídlo Evropské komise v Bruselu

Evropská komise Úkoly Evropské komise předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě Komise má tzv. právo iniciativy Technickou stránku navrhovaných opatření konzultuje s odborníky z nejrůznějších výborů a pracovních skupin. Organizuje také konzultace s veřejností. Vypracováním návrhů právních předpisů se zabývají jednotlivé útvary Komise, podle příslušné oblasti politiky. V případě, že návrh podpoří alespoň 14 z 28 komisařů, se návrh předloží Radě a Evropskému parlamentu. spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků Spolu s Radou a Parlamentem Komise stanovuje dlouhodobé finanční priority EU, a sice prostřednictvím tzv. finančního rámce. každoročně předkládá Parlamentu a Radě ke schválení roční rozpočet a dohlíží na to, jak se svěřenými prostředky EU nakládají agentury a vnitrostátní a regionální orgány. Postup Komise při správě rozpočtu EU kontroluje Účetní dvůr. Komise řídí také financování politik EU (např. zemědělské politiky nebo politiky zaměřené na rozvoj venkova) a zvláštních programů (např. studentského výměnného programu Erasmus).

Evropská Komise dohlíží na dodržování evropského práva (spolu s Evropským soudním dvorem) Komise coby „strážkyně smluv“ také dohlíží na to, aby členské státy řádně uplatňovaly právní předpisy EU. Pokud zjistí, že orgány v některé zemi evropské právo porušují, zašle vládě tohoto státu oficiální žádost o nápravu. Pokud všechny opravné prostředky selžou, Komise postoupí případ Soudnímu dvoru. Soudní dvůr může členskému státu za porušení povinností uložit pokutu. Jeho rozsudek je závazný pro všechny členské státy a orgány EU. Reprezentuje Evropskou unii v zahraničí (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi) Komise vystupuje jménem všech členských států EU v mezinárodních organizacích – např. ve Světové obchodní organizaci (WTO). Účastní se také mezinárodních jednání při uzavírání dohod.