STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Mgr. Michal Oblouk

SEKTORY NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PRIMÁRNÍ SEKTOR – těžba surovin, zpracování nerostů a surovin, zemědělství, lesnictví, energetika, rybolov SEKUNDÁRNÍ SEKTOR – zpracovatelský průmysl TERCIÁLNÍ SEKTOR – služby (školství, zdravotnictví, kultura,…) KVARTÉRNÍ SEKTOR – věda a výzkum

VÝROBNÍ/NEVÝROBNÍ SFÉRA zemědělství a lesnictví průmysl stavebnictví, geologická a projektová činnost doprava a spoje obchodní a jiné činnosti výrobní povahy věda, výzkum a vývoj sociální činnosti a služby ostatní nevýrobní činnosti

ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ VÝROBNÍ SFÉRA – odvětví hmotné výroby NEVÝROBNÍ SFÉRA – nevýrobní odvětví

ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ZISKOVÝ SEKTOR – podnikatelská sféra NEZISKOVÝ SEKTOR – poskytuje služby obyvatelstvu (školství, zdravotnictví, veřejná správa) SOUKROMÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR

EKONOMIKA V ČESKU Česká republika je vyspělá země, řazená mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě vykazuje druhou nejstabilnější a nejvíce prosperující ekonomiku ze všech postkomunistických zemí (po Slovinsku) základem je průmysl a služby (60 %); zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny slabě ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dále též kaolin, stavební hmoty a uran, v malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku, avšak po vstupu země do EU musela být některá odvětví mírně utlumena - pěstuje se hlavně obilí, řepka, brambory, chmel, zelenina, len a cukrová řepa, svůj význam má i sadařství a vinohradnictví, základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláště kaprů)

EKONOMIKA V ČESKU průmysl v Česku zaměstnává téměř 38% ekonomicky aktivních a Česko je tímto podílem na 1. místě mezi státy Evropské unie hlavními průmyslovými centry jsou Praha (všechna odvětví), Ostravsko (těžký průmysl), Plzeňsko (těžký průmysl); dále též mnohá místa v Ústeckém kraji mezi důležitá odvětví průmyslu patří strojírenství - především výroba dopravních prostředků, elektrotechnika, chemický průmysl, hutnictví, potravinářství a energetika, nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany) cestovní ruch je jednou z nejvýdělečnějších částí sektoru služeb

VÝVOJ EKONOMIKY čR Česko po svém vzniku zdědilo strukturu průmyslu z bývalé ČSSR, jež byla nevhodná, energeticky náročná, neekologická, zastaralá a orientovaná na vojenskou výrobu, sortiment vyráběného zboží byl širší, než si země mohla dovolit; zahraniční obchod byl monopolizován a v porovnání se zeměmi Západní Evropy byl relativně malý ještě před rozpadem ČSFR země přijímala určitou formu hospodářské pomoci od Mezinárodního měnového fondu během 90. let došlo k základním změnám ve vlastnických vztazích – malé a velké privatizaci; během tzv. kuponové privatizace se velká část obyvatelstva stala akcionáři a státní majetek byl tedy redukován, dále proběhly některé restituce od roku 1995 je Česko členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) česká koruna se do roku 1995 se stala plně konvertibilní po počáteční expanzi česká ekonomika podlehla na přelomu let 1996 a 1997 malé recesi, z které se zotavovala od poloviny roku 1999 růst v letech 2000–2001 byl zapříčiněn hlavně vývozem do EU, především do Německa, dalším přílivem zahraničních investic a oživující domácí poptávkou - republika se ovšem během tohoto období v porovnání s minulostí značně zadlužila po vstupu země do Evropské unie nabral růst v ČR relativně velké tempo

UKAZETELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ hrubý domácí produkt (HDP) míra nezaměstnanosti míra inflace obchodní bilance – zapojení se do mezinárodního obchodu (vývoz/export, dovoz/import)

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území používá se ke zjištění výkonnosti národního hospodářství

INFLACE projev ekonomické nerovnováhy nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období snížení kupní síly peněz účinky inflace na ekonomiku mohou být pozitivní i negativní - mezi negativní dopady patří např. snížení reálné hodnoty peněz, vysoká inflace může vést k nedostatku zboží, mezi pozitivní účinky patří např. rozšíření možností centrální banky upravovat úrokové sazby příčiny: na straně poptávky - růst množství peněz při stejné velikosti trhu a růst trhu, tzn. poptávajících, při neměnném množství peněz na straně nabídky - růst cen materiálových zdrojů z důvodu jejich postupného vyčerpávání a horší výtěžnosti

DALŠÍ POJMY KARTEL = forma obchodní dohody mezi konkurenčními firmami, v ČR jsou tyto dohody zakázané a neplatné (pokud výjimku nepovolí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – sídlí v Brně) MONOPOL = forma nedokonalé konkurence, na trhu existuje jen jeden výrobce určitého zboží, ve většině zemí jsou monopoly regulovány ze strany státu KONKURENCE = hospodářská soutěž PRIVATIZACE = prodej veřejného/státního majetku do soukromého vlastnictví

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_% C4%8Cesk%C3%A9_republiky http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Te mel%C3%ADn http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%BEba_v_%C4%8Cesku http://cs.wikipedia.org/wiki/Automobilov%C3%BD_pr%C5%AFmysl http://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_Karlova http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99eva%C5%99sk%C3%BD_pr%C5 %AFmysl http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotnictv%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/HDP http://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pro_ochranu_hosp od%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_sout%C4%9B%C5%BEe