Stigma a duševní onemocnění: prevalence reportovaného stigmatizujícího jednání v ČR a Anglii Petr Winkler Ladislav Csémy Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová

Osnova Úvod: Cíle Metody Výsledky Diskuse Závěr Co je stigma Důsledky stigmatizace v psychiatrii Cíle Metody Výsledky Diskuse Včetně ukázek s destigmatizačních kampaní v zahraničí Závěr

Úvod Co je stigma? Řecký původ Podstatné jméno vycházející z kořene slov „označit“, „poukázat na něco“ (Simon, 1992) Tělesná označení (vypálené, vytetované) lidem s „neobvyklým a špatným morálním statutem“ (Goffman, 1963) Otroci, kriminálníci... byli rituálně označováni, aby se jim ostatní vyhýbali a to zvláště na veřejných místech (Goffman, 1963) Stigma těsně spjato s pocitem studu (Simon, 1992)

Úvod Co je stigma? Definice: Specifický atributivní proces, kdy jsou jedinci, společenské skupině nebo fenoménu připisovány sociálně diskreditující vlastnosti, na jejichž základě dochází k vyloučení ze sféry normality do sféry deviace (Goffman, 1963)

Úvod Co je stigma? Klíčové pojmy: Předsudek (Prejudice), Stereotyp (Stereotype) Atribuce (Attribution) Nálepka (Label) Deviace (Deviation) Diskriminace (Discrimination) Sociální vyloučení (Social exclusion) Sebe-stigmatizace (Self-stigma)

Úvod Důsledky stigmatizace v psychiatrii: Medicína – disease vs illness zdravotní stav vs jak je nemoci rozuměno a jak je s ní zacházeno ve společnosti (Prince, 2013)

Úvod Důsledky stigmatizace v psychiatrii: Lidé s duševním onemocněním stigmatizováni po celém světě (Angermeyer, Matschinger, & Schomerus, 2013)(Thornicroft, Brohan, Rose, Sartorius, & Leese, 2009) Zdroj: dle Chromý in Höschl, Libiger, and Švestka, 2002

Úvod Důsledky stigmatizace v psychiatrii: Problém znalostí, postojů a jednání (Thornicroft, Rose, Kassam, & Sartorius, 2007) Znalosti – evidence o nedostatku znalostí a zkreslených představách – mýty o duševně nemocných, možnostech léčby atd. Měření pomocí MAKS – Mental Health Knowledge Survey Postoje – zahrnují nejen myšlenky, ale i emoční reakce Měření pomocí CAMI – Community Attitudes Toward Mental Illness Jednání – diskriminace Měření pomocí RIBS – Reported and Intended Behaviour Scale

Úvod Důsledky stigmatizace v psychiatrii: Důsledky pro duševně nemocného a společnost Omezení životních šancí Vyloučení z každodenních činností včetně zaměstnání Izolace Internalizované stigma – nemocným i rodinou Neochota vyhledávat odbornou pomoc Zhoršená péče o fyzické zdraví Zhoršený průběh onemocnění Zvýšené náklady na duševní onemocnění

Úvod Zdroj: Time-to-change.org.uk

Úvod Důsledky stigmatizace v psychiatrii: Důsledky pro psychiatrii Neatraktivní obor mezi studenty medicíny Neochota praktických a jiných lékařů poskytovat péči ve stejné kvalitě jako lidem bez duševních onemocnění Financování oboru nereflektuje společenskou významnost duševních onemocnění Překážka rozvoje péče dle dostupné evidence o efektivitě a cost-efektivitě => prioritní postavení v politických dokumentech, akčních plánech, usneseních atd. (EC, 2005; WHO, 2001, 2005, 2013)

Cíle Zjistit míru reportovaného a zamýšleného jednání v České republice Porovnat výsledky s Anglií Adaptovat škálu RIBS pro ČR

Metody Reportované jednání Zamýšlené jednání Dotazník RIBS - ČR 1. Žijete v současné době nebo jste někdy v minulosti žil s někým, kdo má/měl psychické onemocnění? 5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním? 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/sousedku s psychickým onemocněním? 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda/ku s psychickým onemocněním? 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění.

Metody Dotazník RIBS - ČR Překlad dle WHO guidelines – forward-backward translation Omnibus: Výzkum názorů a postojů občanů ČR k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života (od roku 1995) 311 vyškolených tazatelů – listopad, prosinec 2013 Osloveno 2 089 potenciálních respondentů 14 % odmítlo 1 797 respondentů – reprezentativní vzorek z hlediska pohlaví, věku a regionu

Metody Dotazník RIBS - Anglie Omnibus 150 vyškolených tazatelů – NHS, 2011 1 720 respondentů – reprezentativní vzorek z hlediska pohlaví, věku a zaměstnanecké pozice

Výsledky: respondenti

Výsledky: reportované jednání *odmítlo odpovědět 0,5%

Výsledky: reportované jednání *odmítlo odpovědět 0,5%

Výsledky: reportované jednání P-NS *odmítlo odpovědět 0,3%

Výsledky: reportované jednání *odmítlo odpovědět 0,3%

Výsledky: zamýšlené jednání P<0,001

Výsledky: zamýšlené jednání P<0,001

Výsledky: zamýšlené jednání P<0,001

Výsledky: zamýšlené jednání P<0,001

Výsledky: zamýšlené jednání Statisticky významný vztah mezi skóre na škále zamýšleného jednání a věkovou skupinou – ČR i Anglie Odpověď „nevím“ u české populace Starší 55 let Nižší úroveň vzdělání

Diskuse Faktory lingvistické „Psychické onemocnění“ vs. „mental health problems“ „Nevadilo by mi“ vs. „I would be willing to“

Diskuse Faktory kulturní Chápání pojmů „člověk s duševním onemocněním“; „duševní onemocnění“ atp. – délka veřejné diskuse, přesun péče do komunit, destigmatizační kampaně, organizace na podporu práv atd. => odtabuizování tématu, duševní zdraví jako kontinuum

Diskuse

Diskuse https://www.youtube.com/watch?v=SE5Ip60_HJk

Diskuse https://www.youtube.com/watch?v=SE5Ip60_HJk

Diskuse https://www.youtube.com/watch?v=XiCrniLQGYc Zdroj: youtube.com

Závěr Stigmatizace – závažný společenský problém Ojedinělá data o prevalenci stigmatizujícího jednání v ČR - i přes určitá omezení – může vypovídat spíše o neznalosti? Míra stigmatizujícího jednání v ČR alarmující Téma stigmatizace v ČR relativně výzkumně i prakticky zanedbáno – kampaně + zaměřené intervence a programy Data mohou dále posloužit pro evaluaci destigmatizačních kampaní

Reference Angermeyer, M. C., Matschinger, H., & Schomerus, G. (2013). Attitudes towards psychiatric treatment and people with mental illness: changes over two decades. British Journal of Psychiatry, 203(2), 146-151. doi: 10.1192/bjp.bp.112.122978 Crisp, A. H., Gelder, M. G., Rix, S., Meltzer, H. I., & Rowlands, O. J. (2000). Stigmatisation of people with mental illnesses. British Journal of Psychiatry, 177, 4-7. doi: 10.1192/bjp.177.1.4 Eisenberg, D., Downs, M. F., Golberstein, E., & Zivin, K. (2009). Stigma and Help Seeking for Mental Health Among College Students. Medical Care Research and Review, 66(5), 522-541. doi: 10.1177/1077558709335173 Evans-Lacko, S., Rose, D., Little, K., Flach, C., Rhydderch, D., Henderson, C., & Thornicroft, G. (2011). Development and psychometric properties of the reported and intended behaviour scale (RIBS): a stigma-related behaviour measure. Epidemiology & Psychiatric Science, 20(3), 263-271. Givens, J. L., & Tjia, J. (2002). Depressed medical students' use of mental health services and barriers to use. Academic Medicine, 77(9), 918-921. doi: 10.1097/00001888-200209000-00024 Chew-Graham, C. A., Rogers, A., & Yassin, N. (2003). 'I wouldn't want it on my CV or their records': medical students' experiences of help-seeking for mental health problems. Medical Education, 37(10), 873-880. doi: 10.1046/j.1365-2923.2003.01627.x Komiya, N., Good, G. E., & Sherrod, N. B. (2000). Emotional openness as a predictor of college students' attitudes toward seeking psychological help. Journal of Counseling Psychology, 47(1), 138-143. doi: 10.1037//0022-0167.47.1.138 Link, B. G., & Phelan, J. C. (2001). Conceptualizing stigma. Annual Review of Sociology, 27, 363-385. doi: 10.1146/annurev.soc.27.1.363 Phelan, J. C., Bromet, E. J., & Link, B. G. (1998). Psychiatric illness and family stigma. Schizophrenia Bulletin, 24(1), 115-126. Rusch, N., Angermeyer, M. C., & Corrigan, P. W. (2005). Mental illness stigma: Concepts, consequences, and initiatives to reduce stigma. European Psychiatry, 20(8), 529-539. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.eurpsy.2005.04.004 Simon, B. (1992). Shame, stigma, and mental illness in ancient Greece. Stigma and mental illness, 29-39. Stigma, G. E. (1963). Notes on the management of spoiled identity. New Jersey: Prentice ttall, 1, 963. Thornicroft, G. (2006). Shunned: Discrimination against people with mental illness: Oxford. Thornicroft, G., Brohan, E., Rose, D., Sartorius, N., & Leese, M. (2009). Global pattern of experienced and anticipated discrimination against people with schizophrenia: A cross-sectional survey. The Lancet, 373(9661), 408-415. doi: http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736%2808%2961817-6 Thornicroft, G., Rose, D., Kassam, A., & Sartorius, N. (2007). Stigma: Ignorance, prejudice or discrimination? The British Journal of Psychiatry, 190(3), 192-193. doi: http://dx.doi.org/10.1192/bjp.bp.106.025791 Vogel, D. L., Wade, N. G., & Hackler, A. H. (2007). Perceived public stigma and the willingness to seek counseling: The mediating roles of self-stigma and attitudes toward counseling. Journal of Counseling Psychology, 54(1), 40-50. doi: 10.1037/0022-0167.54.1.40 WHO. (2001). The World health report: 2001: Mental health: new understanding, new hope. WHO. (2005). Mental Health Action Plan for Europe: Facing the Challenges, Building Solutions. First WHO European Ministerial Conference on Mental Health, Helsinki, Finland 12-15 January 2005: World Health Organization. WHO. (2011). Mental Health Atlas. Geneva: World Health Organization. WHO. (2013). The European Mental Health Action Plan. Copenhagen. Winkler, P., Csémy, L., Janoušková, M., Bankovská Motlová, L. (2014). Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku popullace. Psychiatrie, 18(2). V tisku