Veřejné statky smíšené

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Financování rozvojových projektů obcí a měst: hlavní motor meziobecní spolupráce v ČR Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra práva a veřejné správy,
Advertisements

ROZPOČET Mgr. Michal Oblouk.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Veřejná správa – úvod.
Agregátní poptávka a nabídka
Soustava veřejných rozpočtů II.
Veřejné finance Ing. Vojtěch Jindra. Veřejné finance Finance představují proces tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů a peněžního kapitálu. Finance.
Daňová teorie a politika
Daňová teorie a politika
Státní rozpočet Rozpočet přebytkový Rozpočet vyrovnaný
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Veřejné statky - ekonomické specifikum a charakteristika veřejných statků - typologie veřejných statků - efektivní zabezpečení veřejných statků v podmínkách.
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Veřejné finance Dagmar Kostrhůnová Dagmar Kostrhůnová Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu.
9. téma: Prostorové aspekty veřejných financí
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Typ statkuČistý veřejný Smíšený st., Vlastnosti jak veřejného tak soukromého statku St. pod ochranou Čistý soukromý Kdo získává?Všichni členové spol. Spotřebitelé.
Veřejné finance 5 Ing. Yvona Legierská.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
V. Tržní rovnováha a tržní selhání Přehled témat
Financování ochrany životního prostředí Jana Soukopová.
Daňová teorie a politika
Mikro a makroekonomické aspekty tělesné kultury
Rozpočtová (fiskální) nerovnováha Dagmar Kostrhůnová Dagmar Kostrhůnová Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF.
Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 29. dubna 2015.
Pár poznámek k fiskálnímu federalismu
Materiální základ produkce veřejných statků
Veřejné finance Veřejný sektor, veřejné statky
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Soustava veřejných rozpočtů Finanční toky ve veřejném sektoru představují příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, a to jak uvnitř soustavy veřejných rozpočtů,
Soustava veřejných rozpočtů. Osnova kurzu 1.Veřejné rozpočty v ČR 2.Státní rozpočet a rozpočtový proces 3.Střednědobé rozpočtování 4.Územní rozpočty 5.Podmíněné.
Podmínky zápočtu VFA Docházka 50% Docházka 50% Prezentace referátu Prezentace referátu Test Test.
Regionální politika Oldřich Hájek. Nástroje regionální politiky Makroekonomické nástroje Makroekonomické nástroje Jsou omezené ostatními cíly hospodářství.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Příjmy rozpočtů územní samosprávy v ČR Příjmy jsou: Daňové příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové.
ROZPOČET Mgr. Michal Oblouk. ROZPOČET seznam veškerých plánovaných výdajů a příjmů porovnání pravidelných příjmů a výdajů, rozdělování a užití peněz druhy:
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Veřejné příjmy Veřejné příjmy se podílejí na přerozdělování HDP, a to nenávratným způsobem Jsou zdrojem krytí veřejných.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Radoslava Benová Název materiálu:
Úvod do základů finančního práva Petr Mrkývka. LITERATURA Petr MRKÝVKA Propedeutika finančního práva I – obecná část. Brno: MU 2014 (e-kniha) k dostání.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Finance obecně Soukromé Soukromé Peníze soukromých osob, institucí Peníze soukromých osob, institucí Peníze obvykle.
Rozpočtová a fiskální politika 27. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 27.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek. Téma na dnešní cvičení Příjmy a výdaje obce za léta 2,3,4,5 a 6 –Obecné příjmy a výdaje –Zohledňuje se: Počet obyvatel.
Bankovnictví Téma 2: Centrální bankovnictví 1.Soudobé funkce centrální banky 2.Centrální banka jako subjekt monetární politiky 3.Centrální banka jako zdroj.
Daně a rozpočty (Státní rozpočet, daňová soustava, hospodaření domácnosti, mzda, ZP + SP) Finanční gramotnost pro 9. ročníky 2016 / 2017 Bc. Tomáš Janda.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Soustava veřejných rozpočtů
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
Financování sub-centrálních úrovní vlády I Klasifikace příjmů a fiskální vztahy Milan Jílek.
Finanční a kapitálový trh VOKT (P-1)
VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÉ PŘÍJMY.
Příjmová a výdajová stránka obecních rozpočtů - pokračování
Příjmy a výdaje SR.
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová
Rozpočtová a fiskální politika
Rozpočet obce.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Rozpočet obce Černovice
Systémy územních rozpočtů Jaro 2014
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Hospodářská politika státu
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Veřejné Finance.
Teorie fiskálního federalismu
Rozpočtové právo 3. května 2017 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Rozpočtová a fiskální politika
Rozpočtová a fiskální politika
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Transkript prezentace:

Veřejné statky smíšené Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí

Decentralizace: transfer pravomoci a odpovědnosti za provádění veřejných funkcí z úrovně centrální vlády na nižší vládní úroveň. Decentralizace se odlišuje od dekoncentrace: - ponechává původní míru centralizace, ale požadované veřejné statky jsou na nižších vládních úrovních poskytovány dekoncentrovanými pracovišti ústřední vlády.

Plně centralistický ÚR MR veškeré P 1 3 2

Plně decentralizovaný (model „vrstveného dortu“) PÚR ÚR MR 1 3 2 VÚR V3 V1 V2 P1 P3 P2

Kombinovaný model ÚR MR vlastní příjmy 1 3 2 P1 P2 P3

Charles TIEBOUT hypotéza o možnosti vytvořit jednotlivé okrsky s takovou skladbou veřejných statků, která vyhovuje obyvatelům - ostatní se mohou přestěhovat („hlasování nohama“ = „voting with the feet“). KRITIKA - mnoho okrsků, lidé se neradi stěhují a stojí je to peníze (transakční náklady)

Tieboutův model (1956) – odhalování preferencí spotřebitelů veřejných statků na základě jejich mobility Předpoklady modelu Kritika předpokladů modelu plná mobilita spotřebitelů veř. statku (prostorový aspekt) ne všichni spotřebitelé jsou mobilní, při stěhování vznikají náklady, vznik sociálních vazeb v místě bydliště, které spotřebitelé nechtějí přerušit, problém bytové politiky dokonalé informace o lokálních příjmech a výdajích ne všichni spotřebitelé jsou uceleně informováni, existence fiskální ignorace u spotřebitelů/rezidentů velký počet vzájemně si konkurujících komunit velký počet komunit může vést ke ztrátě výnosů z rozsahu spotřebitelé nemají problém se zaměstnaností spotřebitelé mají problém se zaměstnaností v dané komunitě, zaměstnanost může být dokonce motivem k mobilitě spotřebitelů komunita má „optimální velikost“ optimální velikost je řešena až Teorií klubů (Buchanan (1965)) optimální velikost se mění s poskytovaným veřejným statkem, tzn. pro jednu komunitu existuje několik optimálních velikostí v závislosti na poskytovaném veřejném statku

James Buchanan - teorie klubů (theory of clubs) Předpoklady: řeší zejména problém velikosti okrsku (tj. počtu uživatelů) pro určitý daný veřejný statek Předpoklady: Ze spotřeby veřejného statku lze bez nákladů jiné skupiny lidí než členy klubu vyloučit (teorie veř. statků = > vylučitelnost) Uvnitř klubu se o statek nesoutěží (teorie veř. statků = > nerivalita) Náklady a užitky se mezi členy klubu dělí rovnoměrně

Nalezení optimálního počtu osob N pro daný veřejný statek A Náklady C a užitky B na osobu C B Nopt Počet osob

Nalezení optimální velikosti statku A pro daný počet osob N=k Náklad C a užitek B na 1 osobu B (B – C)max C Velikost statku A Aopt

Velikost společenství Velikost statku Nopt A Aopt Opt. N Velikost společenství Optimální struktura velikosti fiskální skupiny (počtu osob N) a úrovně služeb A - sloučení grafu 1 a grafu 2

Kritika předpokladů modelu homogenita spotřebitelských preferencí Teorie klubů (1965) – stanovení paretooptimálního množství veřejného statku optimálnímu počtu jeho spotřebitelů – členů klubu Předpoklady modelu Kritika předpokladů modelu homogenita spotřebitelských preferencí heterogenita spotřebitelských preferencí požadovaná homogenita způsobuje seskupování (zónování) jedinců se stejnými preferencemi a příjmy do jedné komunity (členové s odlišnými preferencemi a příjmy jsou z komunity vytlačováni) počet členů klubu je fixní, členové jsou málo mobilní velkost klubu se mění podle druhu veřejného statku a o i v rámci jedné komunity marginální náklady zvětšujícího se objemu veřejného statku jsou rostoucí při poskytování veřejného statku vznikají výnosy z rozsahu

Ztráty z centralizace (Oatesův decentralizační teorém) P úspory z neposkytnutých služeb D E PUNIV. A C B D2 D1 Q1 QS Q2 množství překročení nákladů za poskytnuté služby

Brennan-Buchananova decentralizační hypotéza Brennan a Buchanan označují veřejný sektor, tj. působení státu v ekonomice, jako Leviathana = subjekt, který se snaží na úkor občanů maximalizovat svou moc a příjmy - prosazuje své monopolní postavení, především svou pravomoc zdanění. Fiskální decentralizace je nástrojem, který může tohoto Leviathana „zkrotit“, tzn. fiskální decentralizace může sloužit jako nástroj dosažení optimální velikosti veřejného sektoru.

Faktory rozhodující o fiskální decentralizaci: různorodost (diverzita) a lokální informační výhoda (Oates) výnosy z rozsahu přeshraniční efekty – externality lokálního veřejného statku

Ad 1. Oatesův decentralizační teorém

D ... ztráta užitku uživatelů s poptávkou D1 Ad 2. Výnosy z rozsahu při centralizovaném a decentralizovaném poskytování veřejných služeb D ... ztráta užitku uživatelů s poptávkou D1 C ... zvýšení užitku uživatelů s poptávkou D1 díky výnosům z rozsahu Pokud: C > D, je centralizace efektivnější; a naopak

AD 3. přeshraniční efekty – externality lokálního veřejného statku U přeshraničního efektu dochází k tomu, že spotřeba jednoho regionu ovlivňuje spotřebu/blahobyt sousedního regionu – tím je ovlivněna efektivnost daného smíšeného veřejného statku o dané velikosti

9.2.3 Regulatorní a výdajové nástroje fiskální decentralizace Určení výdajů na jednotlivých vládních úrovních (tzn. stupeň alokace) odráží rozdělení funkcí veřejných financí, které by tyto vládní úrovně měly vykonávat.

Funkce Dohled nad politikou a standardy Poskytování / administrativa Výroba / distribuce Řešení mezivládních a mezinárodních konfliktů U N, P Vnější trh U, N, P P Finanční transakce U, N P, Životní prostředí U, N, S, L Přímé zahraniční investice N, L L Obrana N Zahraniční záležitosti Monet.pol., bankovnictví U, CB CB Celní a průmyslová politika Přistěhovalectví Platba transferů Kriminalita a st.služba Regulace N, S, L N, S, L, P Fiskální politika Přírodní zdroje Vzdělání, zdravot. a sociální věci S, L S, L, P Dálnice Parky a rekreace Policie Vodní, odpadové hosp., hasiči U – nadnárodní vládní úroveň, CB – nezávislá centrální banka, N – národní vládní úroveň, S – státní vládní úroveň, L – lokální vládní úroveň, P – nevládní sektor/občanská společnost

9.2.3 Příjmové nástroje fiskální decentralizace Tři druhy příjmových instrumentů: daňové dluhové dotace

Principy daňových instrumentů decentralizace fiskální potřeba – daňové nástroje jsou určeny těm vládním úrovním, které nesou odpovědnost za poskytování veřejných statků efektivnost vnitřního společného trhu – nekoordinované použití daňových nástrojů může způsobovat distorzi na trhu mobilních výrobních faktorů národní rovnost – při přenesení daňové pravomoci má být zajištěna redistribuční rovnost v takovém smyslu, že rezidenti v odlišných regionech budou mít stejný podíl na společenském blahobytu administrativní náklady - decentralizace administrativy může zvyšovat náklady na výběr daní

Dluhové instrumenty decentralizace Dluhové nástroje představují emisní dluhové cenné papíry (municipální dluhopisy), které jsou obchodovány na finančním trhu.

Dotační instrumenty decentralizace Účelové Neúčelové Dotace Účelové poskytovány na přesně vymezený účel; substituční efekt Neúčelové poskytovány bez specifického účelu; důchodový efekt Účelové dotace se spoluúčastí procento z cílové částky Účelové dotace bez spoluúčasti celá částka hrazena dotací Účelové dotace otevřené neexistuje horní limit Účelové dotace uzavřené existuje horní limit

Rozpočtové omezení před podporou è Efekt účelové dotace Statek Y Rozpočtové omezení po podpoře ê B Indiferenční křivka E’ E Rozpočtové omezení před podporou è B B’ Statek X

Efekt neúčelové dotace Statek Y Rozpočtové omezení po podpoře ê B’ B Indiferenční křivka E’ E Rozpočtové omezení před podporou è B B’ Statek X

Veřejné finance krajů, okresů, obcí … Problémy: míra soběstačnosti 9.3 Místní finance Veřejné finance krajů, okresů, obcí … Problémy: míra soběstačnosti míra přerozdělování v rámci všeobecné rozpočtové soustavy efektivnost alokační fiskální funkce na místní úrovni (viz - teorie klubu) Pojmy - daňová pravomoc, daňové určení

MÍSTNÍ ROZPOČTY: jsou hlavním nástrojem realizace funkcí místních financí. Místní rozpočty zahrnují rozpočty všech nižších vládních úrovní, tzn. municipalit (měst a obcí) a ostatních subnárodních vládních úrovní (regiony, okresy, kraje, státy ve federativním uspořádání státu) velikost a struktura příjmů vypovídá o fiskální samostatnosti, velikost a struktura výdajů je odrazem výdajové politiky dané municipality

MÍSTNÍ ROZPOČET Běžný rozpočet Příjmy Výdaje Daňové: sdílené daně svěřené daně místní daně Veřejný pořádek: policie hasiči Nedaňové: poplatky za služby místní správní poplatky ostatní (dary, příjmy z pronájmu atd.) Veřejné služby: místní správa, zdravotnictví, vzdělání, sociální péče, bydlení a komunální služby Dotace – přijaté Dotace - vyplacené Zisk komunálních podniků Ztráta komunálních podniků Ostatní Kapitálový rozpočet Z prodeje majetku: movitého, nemovitého, kapitálového Investice na: hmotný a nehmotný majetek, nemovitosti, kapitálové investice Dotace – vyplacené Přijaté splátky dluhů a půjček Splátky dluhů, poskytnuté půjčky Přebytek běžného rozpočtu Deficit běžného rozpočtu

Podíly druhů příjmů místních rozpočtů ČR 1993 1996 1999 2002 2004 Daňové příjmy 39,5 45,0 44,4 47,8 46,7 Nedaňové příjmy 21,0 13,2 14,26 11,4 9,4 Kapitálové příjmy 6,5 4,5 18,5 5,6 Přijaté dotace 32,1 37,3 22,9 35,2 39,4 Ostatní 0,9 0,1 0,0 Celkem 100,0