Artida Severní polární artická oblast (řecky arktos=medvěd, leží pod souhvězdím Vel.vozu-Velké medvědice) Vymezena klimatickou hranicí – červencovou izotermou 10°c(odpovídá přibližně severní hranici lesa) – rozloha 26,4mil km2(30% ostrovy a pevniny). Největší ostrovy: Grónsko, Arktické souostroví Kanady, Nová Země, Špicberky, Severní Země Arktický oceán má rozlohu asi 14 mil km2, max.hloubku 5450 m a v oblasti pólu je pokryt silnou vrstvou kompaktního ledu.

Klima: drsné studené suché arktické podnebí, srážky 100-300 mm, v krátkém létě i na pólu je teplota +1°C - +3°C (oteplující vliv moře), v zimě až -40°C. Extrémní teploty zimy jsou posunuty do sobpolárních oblastí kontinentů (Asie, Amerika, Grónsko – Fort Good Hope, Ojmjakon až -80°C. Ledovcový štít pokrývá Grónsko (1 830 000 mil km 2 a Kanadské souostroví 155 000 km 2. Na nezaledněných částech pevniny permafrost s vegetací tudry nebo polární pustiny.Zvířena na souši chudá počtem i druhově(medvěd lední, polární liška, zajíci, sobi, vodní ptáci).V moři na život bohatším tuleni mroži, velryby, tresky, platýsy..) Osídlení řídké v okrajových částech pevnin Laponci, Eskymáci, Něnci, Jakuti

Ústí ledovce v zátoce Disko nedaleko Ilulissatu v západním Grónsku Ústí ledovce v zátoce Disko nedaleko Ilulissatu v západním Grónsku. Za posledních 30 let se rozšířilo tání ledovců o 30 procent. Z ostrova se nyní ztrácií něco mezi 100 a 150 kilometrech čtverečních ledu ročně. Toto množství je větší, než kolik leží ledu v celých Alpách. Autor: REUTERS/Bob Strong

Pohled na ledovou pokrývku Grónska z letadla, jak ji v polovině května roku 2008 zaznamenal fotograf Bob Strong Autor: REUTERS/Bob Strong

Rybařské vody plujou v zátoce Disko Rybařské vody plujou v zátoce Disko. Oteplování je dobrou zprávou pro grónský rybolov, protože mnoho druhů z oceánu se přesouvá do chladnějších vod okolo ostrova a končí v sítích místních rybářů. Autor: REUTERS/Bob Strong

ANTARKTIDA Poloha: vzdálená od ostatních kontinentů – objevena poslední. Rozloha 64,7 mil km 2 vymezená letní izotermou 10°C (14, 108 mil km 2 kontinent ,tj asi 9%). Souvislý ledovcový kryt průměrné tlouštky 2,5 km nechává holé jen nejkrajnější části pobřeží a nejvyšší vrcholky hor. Průměrně nejvyšší kontinent (2280 m).

Klima: extrémě studené a suché -30°C v létě a až – 50°C v zimě (stanice Vostok – 88,3°C). Rostlinstvo a živočišstvo: viz Arktida Obyvatelstvo tvoří jen příslušníci vědeckých stanic. Značné nerost. Bohatství (ropa, z.plyn, uhlí…)

Základem ATS se stala Smlouva o Antarktidě, která byla uzavřena v roce 1. prosince 1959 ve Washingtonu a vstoupila v platnost v roce 1961. Byla uzavřena bez časového omezení. Byla první smlouvou během Studené války, která omezovala vojenskou moc. Smluvní státy jsou rozděleny do tří skupin. V první (Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, JAR, Sovětský svaz, Spojené království, USA) jsou původní smluvní strany, aktivní v Antarktidě v době uzavření smlouvy. V druhé (Brazílie, Indie, Čína, Německo, Polsko, Uruguay) jsou státy, které začaly svou aktivitu v Antarktidě později, třetí skupinu tvoří ostatní smluvní státy (mezi nimi bylo i Československo). Po dobu platnosti Smlouvy strany zmrazily své dosavadní nároky na části Antarktidy a na výkon svrchovaných práv k nim. Podle této smlouvy může být Antarktida využívána výlučně pro mírové účely. Zakazují se jakákoli opatření vojenského charakteru, jako je budování vojenských základen a opevnění, konání vojenských manévrů, jakož i pokusy s jakýmikoli druhy zbraní. Výslovně zakázány jsou jakékoli jaderné výbuchy, jakož i zneškodňování radioaktivního materiálu. Smlouva dále zajišťuje svobodný vědecký výzkum v Antarktidě a mezinárodní spolupráci k tomuto cíli. Pro zajištění dodržování Smlouvy mají smluvní státy prvních dvou skupin právo vysílat své pozorovatele na inspekce. První dvě skupiny smluvních stran mohou též v Antarktidě provádět letecká pozorování, a to v kteroukoli dobu a nad kteroukoli oblastí Antarktidy.

██ signatář, konzultativní status, územní nároky ██ signatář, konzultativní status, možné územní nároky ██ signatář, konzultativní status ██ signatář, pozorovatel ██ není signatář

Vinson Massif 4897 m n. m

Kormorán modrooký (phalacrocorax atriceps)

Chaluha velká (Catharacta skua)

Buřňák obrovský (Macronectes giganteus)

Tučnák oslí (Pygoscelis papua)

Tučňák uzdičkový (Pygoscelis antarctica)

Tučňák kroužkový (Pygoscelis adeliae)

Tuleň Weddelova

Tuleň krabožravý (Lobodon carcinophagus)

Tuleň levhartí (Hydrurga leptonyx)

Tuleň levhartí (Hydrurga leptonyx)