Zpracovala: Mgr. Hana Adamčíková Bc. Urszula Szromková Služba doprovázení pro umírající a pozůstalé v rámci projektu Mobilní hospic Zpracovala: Mgr. Hana Adamčíková Bc. Urszula Szromková
„...Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého, co strašné je, co zlé je, to umírání je... ...Smrti se nebojím, smrt není zlá, ve smrti nejsem sám, umírání se bojím, kdy každý je opuštěn, - a já umírám.“ Takto popsal smrt a umírání básník Jiří Wolker, který zemřel ve 24 letech a takto podobně jí vnímá i 89letá klientka domova pro seniory: „…smrt musí přijít, trochu se bojím, ale víc mám strach z umírání, když se mi zhorší zdraví, jak to všechno zvládnu…“
Neumíráme tam, kde si přejeme Z výsledků výzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK (léto 2011) je patrné, že ¾ z nás si přeje zemřít v domácím prostředí, avšak naprostá většina lidí umírá v LDN, domovech pro seniory nemocnicích a podobných institucích (cca 75%) Ročně umírá v ČR asi 105 000 lidí z toho pouze 1% z nich dostává specializovanou paliativní péči
Z výsledků výzkumu dále vyplývá: Lidé chtějí umírat doma (78%) Ochota postarat se o blízké až do konce (88%) Zdravotníci považují domácí prostředí za nejlepší pro umírající pacienty (88%) 69% umírajících chce mít na konci života kolem sebe svou rodinu 45% chce mít u sebe partnera 5% si přeje mít na konci života u sebe zdravotníka
Z čeho má většina lidí největší strach? Strach z bolesti při umírání (46%) Strach ze ztráty důstojnosti spojené se ztrátou soběstačnosti (51%) Strach z odloučení od svých blízkých (35%)
Tabuizace smrti a umírání Téma smrti je spojeno se strachem z neznáma, strach ze ztráty vlastní existence O smrti se 2/5 lidí bojí hovořit nebo nehovoří vůbec Chybí vlastní zkušenosti se smrtí – umírání doma přeneseno do institucí Vytrácení víry může zesílit pocit strachu ze smrti Zkreslené sdělování informací o diagnóze umírajícím a jejich rodinám lékaři Nedostatečná informovanost veřejnosti
Proč Služba doprovázení pro umírající a pozůstalé… na území MSK nedostatečně zastoupená Služba doprovázení osob umírajících a pečujících a osob pozůstalých – především těšínsko a třinecko Nedostatečná kapacita některých pobytových zařízení – DpS Slabě rozvinutá oblast dobrovolnictví Zvyšující se tempo stárnutí populace Značná neochota mladší generace pečovat o rodiče v důchodovém věku v domácím prostředí
Cílem Služby doprovázení… aby lidé neumírali osamoceně, ale v kruhu blízkých a milujících lidí. Snaha podpořit pečující rodinu a být jí nablízku, když se loučí s drahou osobou. Tohoto cíle chceme dosáhnout pomocí: Vyškolených dobrovolníků Péče o rodinu – vznik svépomocné skupiny Osvěta společnosti v oblasti umírání a péče o umírající a jejich rodinné příslušníky
Dobrovolník Služby doprovázení je každý, kdo ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonává činnost ve prospěch jiných lidí nebo organizací.
Předpoklady k dobrovolnické službě Motivace k dobrovolné službě Vyrovnanost s nemocí, umíráním, smrtí Schopnost empatie Schopnost vymezení a respektování hranic Dobré komunikační schopnosti Schopnost týmové práce Schopnost péče o sebe Psychická stabilita, životní optimizmus, nebát se čelit vlastní bezmocnosti Chuť vzdělávat se
Co lze od Služby doprovázení očekávat? Dobrovolník smysluplně využívá svůj volný čas a při tom pomáhá druhým lidem. Setkání s lidmi v utrpení může pomoci uvědomit si vlastní hodnoty v životě. Možnost nápomoci posílit mezigenerační vztahy v rodinách. Pomoci ulevit od bolesti pozůstalým.
Možnosti dobrovolnické služby Společné trávení času povídáním, nasloucháním Možnost využít svého talentu: hudba, zpěv, ruční práce Procházky Kulturní zpestření (čtení knihy, novin)
Projekt nabízí: Vzdělávací modul (65 hodin) zahrnuje 15 hodin praxe Osvědčení o absolvování vzdělávání Realizace vlastní služby doprovázení. (Návštěvy a společné trávení času. Dohoda s konkrétní osobou, 1 krát týdně 1-2 hodiny) Supervize
Pár statistik
Zdroje informací: www.umirani.cz www.hospice.cz www.osobniasistence.cz Hospice a umění doprovázet, 2008, M. Svatošová Limity mobilní hospicové péče v ČR, 2008 Výzkum STEM/MARK, 2011