ROLE ZPROSTŘEDKUJÍCÍHO SUBJEKTU PŘI ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK FINANCOVANÝCH Z EVROPSKÝCH FONDŮ Mgr. Matěj Vácha, advokát AK Pelikán Krofta Kohoutek ODBORNÁ KONFERENCE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, KONCESE A VEŘEJNÁ PODPORA VE SVĚTLE POSKYTOVÁNÍ PODPORY Z EVROPSKÝCH FONDŮ , Klub Lávka, Praha 1

Liší se veřejné zakázky v rámci EU fondů a ostatní veřejné zakázky? ZAKÁZKY Z EU FONDŮOSTATNÍ ZAKÁZKY Kdo vykonává dozor / kontrolu? ÚOHS + zprostředkující subjekt ŘO) + audit EK / EÚD ÚOHS Kdy je prováděna kontrola?Před zahájením ZŘ, v jeho průběhu, po jeho skončení a po skončení realizace smlouvy (obvykle automaticky ve všech případech) a dále pák následné kontrola auditními orgány EU Pouze na základě podnětu k ÚOHS (výjimečně i z vlastního podnětu ÚOHS) Co je předmětem kontroly?Soulad se zadávacím právem a podmínkami operačního programu, včetně věcné stránky hodnocení Pouze formální rámec procesu výběru, nikoli věcná stránka hodnocení, stanovení hodnotících kritérií apod.

Liší se veřejné zakázky v rámci EU fondů a ostatní veřejné zakázky? - příklad z praxe Zadavatel (ústřední orgán) zadal zakázku na konzultační služby v jednacím řízení s uveřejněním (přestože podmínky poskytování služeb byly předem dány a nebyly v rámci jednání nijak změněny). Hodnotícími kritérii byly 50% cena a 50% smluvní pokuty za každý den prodlení s nedodáním výstupu služeb. Výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové smlouvy se čtyřmi poradci, jejichž hodinové sazby činily – Kč a jejichž smluvní pokuty byly v rozmezí – Kč za den. Nabídka poradce s hodinovou sazbou Kč a smluvní pokutou Kč skončila jako poslední a smlouva s příslušným uchazečem nebyla uzavřena.

Liší se veřejné zakázky v rámci EU fondů a ostatní veřejné zakázky? - příklad z praxe Uchazeč nedopatřením nepodepsal návrh smlouvy, který tvoří součást nabídky. Podepsal však prohlášení o vázanosti celým obsahem nabídky a krycí list nabídky. Návrh smlouvy byl dle požadavků zadavatele pevně spojen s dalšími částmi nabídky, takže bylo zřejmé, že musí dojít k opětovnému vytištění a podpisu smlouvy. Z jednání uchazeče dále nepochybně plynulo, že je svou nabídkou vázán. Zadavatel uchazeče vyloučil ze zadávacího řízení pro porušení zákona o veřejných zakázkách.

Liší se veřejné zakázky v rámci EU fondů a ostatní veřejné zakázky? - příklad z praxe Prošly by uvedené zakázky dozorem ÚOHS? Prošly by uvedená zakázky kontrolou zprostředkujícího subjektu? Prošly by uvedené zakázky kontrolou auditních orgánů EU? Jak by postupoval privátní subjekt?

Liší se veřejné zakázky v rámci EU fondů a ostatní veřejné zakázky? ZAKÁZKY Z EU FONDŮOSTATNÍ ZAKÁZKY Jaké jsou důsledky porušení povinností příjemce podpory? Pokuta od ÚOHS + odvod za porušení rozpočtové kázně (až 100% dotace) Pokuta od ÚOHS (obvykle v řádu desítek tisíc Kč) – po uzavření smlouvy nemůže ÚOHS zakázat její plnění Jsou přezkoumávány veřejné zakázky malého rozsahu? ANONE Je přezkoumávána volba druhu zadávacího řízení z hlediska vhodnosti? ANONE Jsou přezkoumávána hodnotící kritéria a jejich váha z hlediska vhodnosti a vztahu k předmětu zakázky? ANONE

Zprostředkující subjekt Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídících orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. V praxi se stává partnerem předkladatelů projektových žádostí v rámci konkrétního operačního programu (zejména při komunikaci ohledně výběru a následné realizace projektu).

Jaká je role zprostředkujícího subjektu (ŘO) ve vztahu k veřejnému zakázkám? Metodická Vytváří metodiky, souhrny „best practices“ a vzory dokumentů pro postup příjemců podpory při zadávání veřejných zakázek Konzultační Před zahájením a v průběhu zadávacího řízení poskytuje konzultační a poradenské služby k zadávacím podmínkám i jednotlivým úkonům v rámci zadávacího řízení, po skončení zadávacího řízení ohledně plnění a změn smlouvy. Kontrolní a rozhodovací Posuzuje a kontroluje jednotlivé úkony příjemce podpory související se zadávacím řízení a rozhoduje, zda příjemce podpory jedná v souladu s podmínkami příslušného operačního programu.

Metodická role zprostředkujícího subjektu  podmínky operačního programu / závazné požadavky na žadatele obsahují základní požadavky na druh zadávacího řízení, kvalifikaci, hodnotící kritéria a využití subdodavatelů  metodiky obsahují doporučený popis postupu zadavatele v zadávacím řízení  vzory dokumentů pro jednotlivé úkony zadavatele v zadávacím řízení  metodiky a vzory dokumentů mají pouze doporučující charakter

Konzultační role zprostředkujícího subjektu Před zahájením zadávacího řízení i v celém jeho průběhu poskytují projektový manažeři konzultace a doporučení konečným příjemcům ohledně stanovení podmínek zadávacího řízení a postupu zadavatele v tomto řízení. Konzultace mají doporučující charakter. V praxi je problémem spíše neochota zadavatelů tuto možnost využívat než nedostatečná kapacita zprostředkujících subjektů.

Kontrolní a rozhodovací role zprostředkujícího subjektu Podmínkou pro poskytnutí dotace je schválení úkonů příjemce podpory (zadavatele) zprostředkujícím subjektem v následujících fázích:  kontrola a schválení oznámení zadávacího řízení a zadávací dokumentace před jejich uveřejněním  kontrola průběhu zadávacího řízení a výběru nejvhodnější nabídky před uzavřením smlouvy  kontrola smlouvy, jejího plnění a případných změn po uzavření smlouvy  příjemce podpory je po celou dobu povinen poskytovat příslušnou součinnost

Zakázky malého rozsahu (1/2)  ÚOHS nevykonává dohled nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu  jednotlivé operační programy obvykle obsahují vlastní pravidla pro zadávání veřejných zakázek  zprostředkující subjekty (řídící orgány) i auditní orgány EU vykonávají kontrolu i nad zakázkami malého rozsahu

Zakázky malého rozsahu (2/2)  existuje výkladové stanovisko Evropské komise obsahující pravidla pro zadávání zakázek mimo režim zadávacích směrnic – tedy i zakázek malého rozsahu nutnost zveřejnění záměru odpovídající formou předem stanovit kvalifikační a hodnotící kritéria provést transparentní posouzení a hodnocení a výběr odůvodnit výsledek vhodným způsobem uveřejnit  dodržování těchto povinností je předmětem kontroly

Jak se liší role zprostředkujícího subjektu (ŘO) od role orgánu dohledu (ÚOHS) (1/2)? Úkolem ÚOHS je přezkoumávat formální rámec procesu zadání veřejné zakázky, zejména dodržení zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Věcnou stránkou výběru nejvhodnější nabídky se zabývá pouze ve velmi omezeném rozsahu, přestože to je nejdůležitější aspekt zadávacího procesu. Neposuzuje:  stanovení hodnotících kritérií z věcného hlediska  stanovení vah hodnotících kritérií z věcného hlediska  průběh hodnocení z věcného hlediska (pouze omezeně) Takové vymezení pravomocí ÚOHS vede k důrazu na formalismus a formální aspekty zadávacího řízení a podceňování věcné stránky výběru.

Jak se liší role zprostředkujícího subjektu (ŘO) od role orgánu dohledu (ÚOHS) (2/2)? Zprostředkující subjekt jako „správce evropských peněz“ odpovídá nejen za transparentní a nediskriminační průběh zadávacího řízení, ale i za jejich efektivní utracení v souladu s daným účelem (s cíli příslušného operačního programu). Z povahy věci se proto musí zabývat i věcnou stránkou výběru a přezkoumávat  jaká hodnotící kritéria byla stanovena  jaké byly stanoveny jejich váhy  jakým způsobem bylo provedeno hodnocení dle zvolených hodnotících kritérií

Sporné otázky? Proč musí příjemce podpory (zadavatel) dodržovat pokyny zprostředkujícího subjektu, když za správnost zadávacího řízení odpovídá zadavatel? Je zprostředkující subjekt oprávněn určovat jednotlivá hodnotící kritéria a jejich váhu? Kdo nese odpovědnost v případě, pokud nesprávný pokyn zprostředkujícího subjektu vede k porušení zákona o veřejných zakázkách příjemcem podpory? Jaká je odpovědnost ZS, pokud postup zadavatele schválený ZS bude ze strany ÚOHS shledán chybným? Jaká je odpovědnost projektového manažera při účasti v hodnotící komisi?

Závěr Činnost zprostředkujících subjektů ve vztahu k veřejným zakázkám klade na ZS značné odborné a personální nároky. Roli zprostředkujících subjektů lze doposud hodnotit spíše pozitivně. Zprostředkující subjekty využívají v programovém období zkušenosti z období , včetně reflexí z auditů EK / EÚD. Jejich činnost představuje prvek dodatečné povinnosti a kontroly oproti „standardním“ veřejným zakázkám. Jejich činnost přispívá k celkové kultivaci právního povědomí o zadávání veřejných zakázek a ke zvyšování celkové úrovně zadávání veřejných zakázek, a to i u veřejných zakázek malého rozsahu, kde ÚOHS nevykonává dohled.

Vaše otázky ?

DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Matěj Vácha, advokát