Seznamování dítěte s multikulturní společností Mgr. Marek Kadlec (ředitel společnosti Wattsenglish Ltd.)

Pes nejlepší přítel člověka

jen několik desítek tisíc let…

Člověk – Homo Sapiens

Rozšíření Homo Sapiens Homo habilis, rudolfensis, ergaster, erectus, heidelbergensis, neanderthhalensis

Rasy (biologicko- antropologicky): Homo Sapiens se odlišuje určitými anatomickými znaky, jako je barva kůže, vlasů a očí, tvaru lebky a obličeje apod. Velké skupiny lidí s charakteristickými tělesnými znaky, které jsou dědičné, vytvořily se vlivem přírodního prostředí a vznikly původně v určitých geografických teritoriích: europoidní plemeno v Evropě a na Blízkém východě, negroidní plemeno v Africe, mongoloidní plemeno v Asii.

20. století v Evropě Historie rodiny každého z nás – 1 století v našich životech Historie české kotliny v posledním století pohledem národů: Rakousko-Uhersko, 1.republika, nacistická okupace, poválečné vysídlení, pražské jaro, Husákova normalizace, Česko po r.1989 Češi a Slováci

Kultura: celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím. Podle širšího významu kultura zahrnuje všechno, co vytváří lidská civilizace. Kulturní vzorce (standardy): způsoby chování, hodnoty a normy, komunikační zvyklosti, které jsou charakteristické pro určité etnikum nebo kulturu určité země. Jsou generačně předávány a udržují se trvale v historickém vývoji

Různé národnosti v českých MŠ Mnohojazyčnost v České republice: Jiří Nekvapil, Marián Sloboda, Peter Wagner. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. Jazyky v ČR: angličtina, arabština, běloruština, bulharština, čeština, čínština, chorvatština, japonština, korejština, maďarština, makedonština, moravština, mongolština, němčina, polština, romština, rusínština, ruština, řečtina, vietnamština.

Předsudky a negativní postoje

Předsudky dětí, rodičů a učitelů Z kterých zdrojů se utvářejí etnické a rasové předsudky u dětí? Děti si osvojují etnické/rasové předsudky nejprve od svých rodičů a příbuzných V jakém věku si děti tyto předsudky přivlastňují? Děti se naučí rozpoznávat rozdíly mezi etnickými či rasovými skupinami již v předškolním věku Mají učitelé prezentovat žákům své vlastní postoje k etnickým a rasovým skupinám, nebo je mají zatajit a předkládat dětem oficiální stanoviska, jež jsou obsažena ve vzdělávacích programech a učebnicích?

Mnohojazyčnost v České republice Jazyky v ČR: angličtina, arabština, běloruština, bulharština, čeština, čínština, chorvatština, japonština, korejština, maďarština, makedonština, moravština, mongolština, němčina, polština, romština, rusínština, ruština, řečtina. Bilingvismus a multilingvismus: Produkční a recepční m. (rozšířen u jazyků, které si jsou podobné: Skandinávie: dánština, norština, švédština; čeština a slovenština) Sociální problémy menšin nejsou způsobovány jejich bilingvizmem, nýbrž faktem, že jejich příslušníci jsou často vzděláváni v majoritním jazyce, který jim je zpočátku cizí, aniž by měli dostatek příležitostí se s ním důkladně seznámit.

Vzdělávání dětí cizinců Kolik dětí cizinců MŠ v ČR navštěvuje a k jakým národnostem patří? Komunikace učitelky s žákem – cizincem Rodiče cizinci a české školy

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Hlavní principy: akceptovat přirozená vývojová specifika dětí předškolního věku a důsledně je promítat do obsahu, forem a metod jejich vzdělávání umožňovat rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb zaměřovat se na vytváření základů klíčových kompetencí dosažitelných v etapě předškolního vzdělávání Rámcové cíle RVP PV (vyjadřující univerzální záměry předškolního vzdělávání): osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost (demokratická společnost)

Předpokládá se, že pro dítě předškolního věku mohou být dosažitelné klíčové kompetence v následující úrovni: Komunikativní kompetence: ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Sociální a personální kompetence: je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem   Činnostní a občanské kompetence: uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu Soubor klíčových kompetencí je ve svém celku ideálem, k němuž většina dětí nedospěje a dospět nemůže.

Vzdělávací oblasti: Dítě a společnost vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)

Dítě a svět Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách poznávání jiných kultur pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

Kolik jazyků existuje?

284 2304 1060 2146 1311

Stav Jazyka Americký sociolingvista Joshua Fishman určuje stav jazyka pomocí osmistupňové škály (1.stupeň – nejmenší míra narušené): Jazyk (míní se zejména menšinový) se přece jen ještě užívá v oblasti vzdělání, v pracovní sféře, masmédiích, a to na úrovních vyšších, ab i na úrovni státu Jazyk se užívá na úrovních nižších (lokální média a vládní úřady) J. se užívá v lokální pracovní sféře, v níž dochází k interakci mezi mluvčími minoritního a majoritního jazyka J. se užívá jako vyučovací jazyk ve škole, ve volnější nebo těsnější závislosti na vyučování v jazyce majority J. se využívá k vyučování, ale ne ve školském systému J. se užívá v rodinném prostředí jako prostředek mezigeneračního předávání tradic a sám je takto předáván Jazyk užívá stará generace, která už je za věkovou hranicí biologické reprodukce J. zčásti užívá (zná, pamatuje) už jen několik jeho starých mluvčích

Angličtina – lingua franca Řečtina: několik staletí před n.l. v oblasti Středozemního moře Latina: většina území Evropy období římské říše a celý středověk Angličina: Historické události Ekonomické příčiny Příčiny politické Kulturní důvody Pedagogické příčiny 2030: 2mld.osob (efekt sněhové koule)

Biologické předpoklady a psycholingvistika V posledních několika desetiletích se rozšiřuje přesvědčení jazykovědců, že řeč je biologická, tedy vrozená schopnost dětí. Jazyková dovednost je vlastní všem dětem, které ji rozvíjí spontánně, na první pohled bez většího úsilí. Všechny děti přicházejí na svět s určitými jazykovými schopnostmi. Americký psycholingvista Steven Pinker tvrdí, že lidská řeč má jiný design ve srovnání s komunikačními systémy ostatních zvířat. Systém gramatiky nám umožňuje vytvářet nekonečné množství sdělení na rozdíl od ostatních, např. výkřiků primátů. V lidské řeči neexistuje limit pro počet slov nebo vět.

Prof. Jan Průcha (zakladatel České asociace pedagogického výzkumu) začíná svou knihu o dětské řeči a komunikaci z roku 2011 několika otázkami: Jak je možné, že dítě raného věku – jež je z hlediska dospělého primitivním tvorem – se samo naučí během dvou až tří let svého života mluvit a komunikovat s dospělými? Jak je možné, že dítě je schopno si takto osvojit kterýkoliv z asi 6000 jazyků existujících na naší planetě? Jak je možné, že dítě je schopno si osvojit současně dva, nebo dokonce tři jazyky a komunikovat jimi?

Jak je možné, že dítě si osvojí jazyk bez zjevné námahy, téměř jako zábavnou činnost, zatímco dospělí se tak obtížně a leckdy neúspěšně učí nějaký cizí jazyk? Co je to za zvláštní schopnost či instinkt, který řekli bychom „negramotnému“ dítěti umožňuje osvojit si složitý aparát jazyka? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět nová vědní disciplína psycholingvistika, tedy vědecká disciplína vzniklá kombinací psychologie a jazykovědy.

Cizí jazyk v MŠ. Změna posledních 10 let 2003 2005-2008 2012 2013

What is Europe? evropský projekt OMEP: „What is Europe“ spolufinancovaný evropským fondem Comenius. Tento projekt si klade za cíl získání didaktických a metodických zkušeností se seznamováním předškolních dětí s různorodostí evropských kultur. Tvorba programů pro předškolní děti s problematikou multikulturního světa.