Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu

Hospodářská politika státu Rozpočtová politika

Rozpočtová (fiskální) politika Je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády Spočívá v rozhodování o tom, jak velké by v příslušném období měly být: příjmy státu a z čeho je získá výdaje státu a na co budou vynaloženy

Cíle fiskální politiky: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost napomáhat zachování cenové stability utlumit výkyvy hospodářského cyklu

Konkrétním vyjádřením tohoto rozhodování je státní rozpočet na příslušný kalendářní rok Je to vlastně plán příjmů a výdajů, podle kterého stát hospodaří Státní rozpočet

jeho návrh vypracovává ministerstvo financí projednává ho vláda schvaluje ve formě zákona parlament můžeme ho také označit jako nejdůležitější centralizovaný peněžní fond

Schválení rozpočtu je ve vyspělých ekonomikách současně vyslovením důvěry vládě a její politice, protože v rozpočtu je zachycena celá hospodářská politika vlády Rozpočtové plánování by mělo být ukončeno před zahájením fiskálního roku.

Příjmy státního rozpočtu příjmy z daní, včetně cla. Připadá na ně kolem 55% z celkových příjmů; příjmy z pojistného sociálního pojištění. Připadá na ně kolem 40% z celkových příjmů; ostatní příjmy (především příjmy rozpočtových organizací a pokuty). příjmy z rozpočtu EU

Struktura příjmů v roce 2009

Výdaje státního rozpočtu transfery obyvatelstvu (především důchody, peněžité dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Připadá na ně kolem 40% z celkových výdajů; veřejná spotřeba státu (především výdaje na státní správu, armádu, policii, soudy) a obyvatelstva (především výdaje na zdravotnictví, školství, kulturu)

dotace podnikům dotace krajům, okresům a obcím kapitálové (investiční) výdaje odvody do rozpočtu EU

Struktura výdajů v roce 2009

Podíl jednotlivých sociálních dávek

Výsledný stav na konci fiskálního roku. vyrovnaný rozpočet, přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje) schodkový rozpočet (deficitní) (příjmy nižší než výdaje = dluh).

Schodkovým rozpočtem se vytváří státní dluh. Ten je zpravidla kryt státními dluhopisy, které bude nutno v budoucnu splácet a jejich držitelům platit úroky.

Vývoj státního dluhu

Po skončení kalendářního roku vláda v parlamentu projednává, jak se podařilo schválený státní rozpočet splnit, tj. jaké byly skutečné příjmy a výdaje. Konečná zpráva vlády o plnění státního rozpočtu za uplynulé fiskální období předkládaná ke schválení parlamentu.

Veřejné rozpočty Podobně jako vláda si počínají i nižší orgány státní správy a samosprávy, v současné době kraje a obce. Mají jednak vlastní příjmy, jednak dostávají ze státního rozpočtu dotace. Dohromady s ním pak tvoří tzv. veřejné rozpočty.

Speciální fondy stát zřizuje řadu účelových fondů, které hospodaří s vloženými prostředky Fond národního majetku, kam přicházely peníze z privatizace státního majetku, Fond tržní regulace pro zemědělství, který obhospodařoval dotace do zemědělství, mezi další fondy patří Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, atd.

Zdroje: jpg jpg Švarcová, J., Ekonomie stručný přehled, CEED, 2008