Tomáš Ditrich http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/bi/ditrich/ Ekologie Tomáš Ditrich http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/bi/ditrich/

Ekologie zkouška ústní zpracování semestrální práce buď individuální práce na zadané téma (a jeho prezentace) anebo vyplněné protokoly z terénního cvičení

Ekologie základní literatura: Townsend C.R, Begon M., Harper, J.L, 2010: Základy ekologie.

doporučená a rozšiřující literatura Storch D., Mihulka S.: Úvod do současné ekologie. - Portál, Praha. 2000. Begon M., Harper J.L., Townsend C.R.: Ekologie. Olomouc, Univerzita Palackého, 1997.

doporučená a rozšiřující literatura Prach K., Štěch M., Říha P.: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. - Scientia, Praha. 2009. Tkadlec, E.: Populační ekologie. Struktura, růst a dynamika populací. Olomouc, Univerzita Palackého, 2008.

doporučená a rozšiřující literatura Dolný A.: Ekologie. OSU, Ostrava. 2005. Jakrlová J., Pelikán J.: Ekologický slovník terminologický a výkladový. Fortuna, Praha. 1999. Laštůvka Z., Krejčová P.: Ekologie. Konvoj, Brno. 2000. Slavíková J.: Ekologie rostlin. SPN, Praha. 1986. Losos B., Gulička J., Lellák J., Pelikán J.: Ekologie živočichů. SPN, Praha. 1985.

Ekologie z řeckého oikos (obydlí; dům; domov) vědní obor zabývající se vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich prostředím (minulým, současným a budoucím) ekologie je věda zkoumající vztahy ovlivňující distribuci a početnost organismů v současné době spíše politický termín, označující (někdy „rádoby“) ochranu životního prostředí (environmentalistika)

Cíle zkoumání vztahy, jevy a zákonitosti v přírodě popsat porozumět zdůvodnit vysvětlit Wikimedia Commons

Pravidla a zákony mnoho ekologických (obecně biologických) pravidel a zákonů pravidlo č. 1: žádné biologické pravidlo či zákon neplatí univerzálně, všechna mají alespoň jednu výjimku toto pravidlo č. 1 samozřejmě platí i pro pravidlo č. 1

Příklady výzkumů sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) charakteristiky dřeva, borky, šišek a semenáčků komplexní vztah s lesními požáry podobně další stromy (různé borovice apod.) a celé biomy (např. tajga), i živočichové (krasec Melanophila acuminata)

Příklady výzkumů vodní rostliny jsou většinou limitovány obsahem dusíku a fosforu vodní měkkýši se živí vodními rostlinami eutrofizace vodních systémů vede k rozvoji rostlin a tím i měkkýšů měkkýši jsou často mezihostitelé parazitů (mnohých motolic) eutrofizace tak vede k vyšší míře infekce některých živočichů (obojživelníci, ale i člověk)

Johnson et al. 2007, PNAS Kredit: Thomas P. Buckelew

Příklady výzkumů další důsledek eutrofizace vod: v Belize v místních mokřadních systémech převažovaly sinice, protože umí vázat N2 výplachy z polí (N a P) umožnily růst orobince na úkor sinic a bahničky v systémech s orobincem se lépe daří komárovi Anopheles vestitipennis na úkor A. albimanus A. vestitipennis je přitom efektivnější přenašeč malárie, než A. albimanus Rejmánková et al. 2005, Grieco et al. 2007, Pope et al. 2005.

Eliska Rejmankova James S. Aber

komplexní výsledky vyžadují komplexní výzkumy fotosyntéza, dýchání, vazba N,… ovipozice komárů, spotřeba N a P,… rychlost růstu populací, podmínky a zdroje,.. koexistence druhů a konkurenční vyloučení, diverzita společenstva, dopad na člověka,… tok látek a energií,..

populace, společenstvo soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase společenstvo (biocenóza) druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase důležitost měřítka! – společenstvo bachoru (bakterie, prvoci), rostliny (mšice, včely, mandelinky, vosičky,…), pastviny (bizoni, hraboši, trávy, houby,..), Evropy, světa,… nikdo nezkoumá kompletní společenstvo, ale společenstva ptáků, drobných hlodavců, herbivorních (býložravých) brouků, trav,….

úrovně biologické organizace ekologie operuje na několika různých úrovních: (na úrovni tkání a buněčné – ekofyziologie) na úrovni jedince na úrovni populace – populační ekologie (na úrovni druhu – autekologie) na úrovni společenstva ekosystém biosféra Kredit: Sciencedaily

Ekologie komplexní věda nutnost znalosti základních biologických disciplín – obecná biologie, zoologie, botanika, mykologie, mikrobiologie, fyziologie, evoluční biologie, …. ale i geologie, geografie, pedologie, klimatologie, matematika, fyzika, chemie a biochemie,….

Metody zkoumání pozorování (observační studie)

Metody zkoumání na základě observační studie však nelze konstatovat kauzalitu (příčinnost)!!!

Metody zkoumání na základě observační studie však nelze konstatovat kauzalitu (příčinnost)!!! podobně i „globální“ výzkumy! Höfer, T. et al., 2004

Určení příčiny pro určení příčiny nějakého jevu se nejčastěji používá manipulativní experiment v něm manipuluji s hladinou jasně daného faktoru (obsah dusíku, fosforu, počet čápů, teplota …) „mnoho“ replik a kontrola! předpokládám, že náhoda (neznámé, nesledované příčiny) ovlivní stejnou měrou kontrolní i manipulované repliky vyhodnocením získaných dat získám hodnotu p = pravděpodobnost, že můj výsledek je náhodný

Bill Shadel, UVM Johnson et al. 2007, PNAS Táňa Čermáková