Fakulta sociálních studií SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií katedra sociologie

DVOJÍ POZNÁNÍ SOCIÁLNÍ REALITY – POZNÁNÍ VĚDECKÉ A LAICKÉ ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ORGANIZACI VÝUKY POVINNÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA TÉMA DVOJÍ POZNÁNÍ SOCIÁLNÍ REALITY – POZNÁNÍ VĚDECKÉ A LAICKÉ

Tematická struktura Dvojí poznání sociální reality – laické a vědecké poznání světa. Role sociologického výzkumu v poznání sociální reality. Základní terminologie – věda, výzkum, průzkum, šetření, výzkumná sonda, anketa. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata. 2. Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako téma sociologického výzkumu. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí? 3. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Projekt sociologického výzkumu. Přípravná a realizační fáze. Zpracování dat. 4. Výzkumná paradigma v sociologii. Kvantitativní a kvalitativní sociologický výzkum. Kvantifikace a měření vlastností sociálních jevů. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice, proměnná.

5. Techniky sběru dat. Možnosti a omezení poznání sociální reality 5. Techniky sběru dat. Možnosti a omezení poznání sociální reality. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Příprava a vedení výzkumných rozhovorů. Okolnosti realizace anket. 6. Výběrové postupy. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.

Jak proti sobě může stát laické a vědecké poznání reality? Peníze znamenají štěstí Čím více toho mám, tím budu šťastnější Čím větší nabídka možností, tím atraktivnější život Čím vzdělanější budu, tím větší štěstí budu prožívat Štěstí závisí na vnějších okolnostech života, tedy na tom, co mám a kde žiji, jak pracuji,……

D. Kahneman Myšlení rychlé a pomalé (2012) To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu Př. Cold – pressor test Účastníci ponoří ruku do bolestivě studené vody Krátká procedura - 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia Dlouhá procedura – 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia a dalších 30 vteřin ve vodě s teplotou 15 st. Celsia Jaké proceduře dávají respondenti přednost? Konflikt prožitého užitku a rozhodovacího užitku…..

D. Kahneman Myšlení rychlé a pomalé (2012) To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu Emocionální framing 1) Akceptovali byste riskantní hru, která nabízí 10 % šanci vyhrát 95 dolarů a 90 % šanci prohrát 5 dolarů ? 2) Zaplatili byste 5 dolarů za možnost účasti v loterii, která nabízí 10% šanci vyhrát 100 dolarů a 90% šanci nevyhrát nic?

Co je pro nás přijatelnější? Výsledek „zarámovaný“ v podobě ceny losu v loterii, nebo jak prohra v hazardní hře? „Ztráty evokují silnější negativní pocity něž cena či náklady“.

Žena si koupila dvě vstupenky do divadla v ceně 80 dolarů za kus Žena si koupila dvě vstupenky do divadla v ceně 80 dolarů za kus. Když přijde do divadla tak zjistí, že po cestě vstupenky ztratila. Koupí další dvě vstupenky, aby na představení mohla jít? Žena jde do divadla s cílem koupit dvě vstupenky, které stojí 80 dolarů za kus. Přijede do divadla a zjistí, že 160 dolarů na nákup ztratila. Může zaplatit kreditní kartou. Koupí vstupenky?

Problém obsahuje mentální účty a klam utopených nákladů Odlišné rámce vyvolávají odlišné mentální účty; Důležitost ztráty závisí na účtu, vůči kterému je ztráta uplatněna Při ztrátě vstupenek = účet spojený s tímto představením Při ztrátě peněz = účet „obecných příjmů a výdajů“

Zdravý rozum a sociologické poznání

„Balík příručního vědění“, Každodenní, nereflektované, nesystematické, nekontrolované a rutinní poznání sociální reality Jeho obsahem jsou osvojené způsoby vnímání a porozumění určitým procesům stavům a situacím, pomocí kterých jsme schopni obstát v každodenní realitě světa. „Balík příručního vědění“ tak představuje soubor praktických návyků umožňujících zvládat běžné životní situace. Každý z nás realizuje jakousi vlastní „laickou“ sociologii

Jaká je tedy role vědeckého poznání, když „balík příručního vědění“, zdá se, představuje dostatečnou a spolehlivou individuální výzbroj pro zvládnutí těch nejdůležitějších situací každodenního života?

Zdravý rozum je limitován Socializací - procesem, v rámci kterého si internalizujeme řadu návyků a postojů, přijímáme určité hodnotové struktury a obecně se identifikujeme s určitou vizí reality. Jde o to, že zdroje této socializace jsou vždy nějakým způsobem omezeny – určitou výchovou rodičů, konkrétní školou a jejími učiteli, konkrétními kamarády a vrstevníky, vybranými médii, informacemi apod.

Zdravý rozum je limitován Jazykem - jednotlivé jazyky se různí v možnosti vyjadřovat některé skutečnosti. Například jazyk Inuitů (v částech Kanady a Grónska nesprávně označovaných jako Eskymáci) obsahuje několik desítek odlišných termínů pro označení různého typu sněhu, podobně v sámštině identifikujeme více než 50 možných výrazů pro sníh (jen pro zajímavost, v jazyce Sámů existuje více než 100 výrazů pro označení soba).

Zdravý rozum je limitován Inuitské výrazy pro sníh aput = sníh na zemi qana = padající sníh piqsirpoq = sníh ve větru, vířící padající sníh (sloveso) qimuqsuq = sněhový vír mauja = měkký, hluboký sníh, ve kterém se těžko chodí aqilokoq = lehce padající sníh piegnartoq = sníh vhodný pro jízdu na saních matsaaruti = mokrý sníh, který lze použít k pokrytí skluznic saní ledem pukak = sypké krystalky sněhu, které vypadají jako sůl    A co čeština ???

Zdravý rozum je limitován   České výrazy pro déšť ….mžít, mrholit, krápat, poprchávat, pršet, leje jako z konve,……

Zdravý rozum je limitován Prostorem - kde vyrůstáme, žijeme, pracujeme a umíráme. Prostor,  němž se pohybujeme, ovlivňuje naši sociální zkušenost. Mělo by platit, že čím omezenější tento prostor je, tím méně sociálních zkušeností a omezenější náplň zdravého rozumu. A naopak, čím větší prostor využíváme k práci, trávení volného času, cestování, tím více zdrojů k naplnění obsahů zdravého rozumu.

Zdravý rozum je limitován Masovými sdělovacími prostředky - které na nás působí stále intenzivněji a stávají se téměř trvalou součástí naší každodennosti. V důsledku tohoto působení je pravděpodobně stále náročnější zdravý rozum zachovat a nepodlehnout tlaku sériově produkovaných sdělení a mediálních obrazů vytvářejících vlastní kyber-prostorovou realitu. Systém fungování masových sdělovacích prostředků a vůbec moderních informačních a komunikačních technologií stojí možná tak trochu mimo zdravý rozum.

Zdravý rozum je limitován Sociálními skupinami - kam patříme, nebo patřit chceme (referenční skupiny). V každé sociální skupině, jejíž jsme součástí, dochází k sociálnímu působení na vědomí člověka, jeho názory, postoje, přesvědčení, hodnoty či životní cíle.

Kde se nejčastěji setkáváme se sociologickým výzkumem?

Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – marketing a výzkumy veřejného mínění, různé ankety a průzkumy

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkum Průzkum Výzkumná sonda Šetření Anketa

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Průzkum: bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkumná sonda: je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Šetření: představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

Typy výzkumů Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností

Funkce výzkumu Vědecká Sociotechnická Humanizační Edukační Propagační - marketingová

Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Sociologie a výzkum Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. 2) Jednotlivci pociťují z možné izolace strach 3) Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují

Příklad Aktuálně je zajímavý průzkum společnosti Jablotron (prosinec 2012) zaměřený na populaci bytových zlodějů (odsouzených) Způsoby vniknutí…. Do domu se tedy podle zlodějů nejsnáze dostává přes okno (84 %), sklepem (74 %) a garáží (73 %). Co zloděje odradí….. alarmy (70 %), bezpečnostní dveře typu NEXT (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Více než polovinu pachatelů by k odchodu přimělo i označení „Objekt je napojen na pult centrální ochrany" a stejný počet uvádí, že by si vloupání rozmysleli také díky hlídacímu psovi Neúčinné zabezpečení….. sousedé ve vedlejším domě však pro ně nepředstavují žádnou překážku. Stejně tak ani houkající alarm, který není napojený na ochranku. V krádeži při jeho houkání dokážou prý pokračovat dvě třetiny z nich. Navíc přes 60 procent dotázaných zlodějů uvádí, že alarm umístěný viditelně na domě je pro ně často lákadlem, že tam bydlí bohatí lidé. Kam se vloupat……Pokud bydlíte v panelovém domě, je pravděpodobné, že vás zloděj navštíví přes den, zatímco do rodinného domu se pokusí vloupat spíše v noci.

Etapy sociologického výzkumu

Fáze projektová – (přípravná) 1. Obecná charakteristika tématu – co řeším 2. Vymezení výzkumného problému – na řešení jakého problému se zaměřím 3. Podrobné seznámení (studium odborných zdrojů) s aktuálním stavem poznání – co vím a co nevím 4. Cíle výzkumu – co chci zjistit 5. Stanovení hypotéz – s jakými předpoklady do výzkumné práce vstupuji 6. Výzkumná metoda – jak budu problém řešit 7. Časový a finanční plán – časový harmonogram, náklady výzkumu – jak dlouho a za kolik?  

Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat Pozor na chyby! Nedostatečné seznámení výzkumníka s aktuálním stavem poznání – „objevuje se objevené“ Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat

Fáze realizační (empirická) 1. Předvýzkum (pilotáž) – ověření nástroje sběru dat, použité metody – jdu na to správně? 2. Příprava tazatelů 3. Sběr dat – práce v terénu, kontrola práce tazatelů – zajistím kvalitní a věrohodná data? Reliabilita a validita  

Nepřipravení tazatelé!!! Pozor na chyby! Nepřipravení tazatelé!!!

Fáze vyhodnocovací (závěrečná) 1. Kontrola (čištění) dat – s jakými daty lze pracovat? 2. Analýza a interpretace dat – co lze z dat vytěžit? 3. Závěry – prezentace, výzkumná zpráva, zveřejnění výsledků, konference – co a jak zveřejním?  

Výzkumná paradigmata v sociologickém výzkumu

Kvantitativní metoda výzkumu deduktivní přístup - teorie, hypotézy, sběr dat, ověření hypotéz extenzivní plošné zkoumání jevů – snaha „vysvětlit“ důraz na měřitelnost, kvantifikaci, exaktnost – „tvrdá data“ určeno pro sledování hromadných jevů – silná standardizace možnosti generalizace poznatků – poznání je redukované, často abstraktní výzkumný postup předem jasně definován rychlý sběr dat a jejich zpracování pomocí statistických metod pracuje se s jasně definovanými výběrovými postupy, výzkum se realizuje zpravidla na reprezentativním vzorku populace větší reliabilita data jsou vyhodnocována po ukončení sběru dat

Přednosti a nevýhody kvantitativního výzkumu + Lze zobecnit na populaci + Relativně rychlý a přímočarý sběr dat + Poskytuje přesná, numerická data + Relativně rychlá analýza dat + Výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi + Je užitečný při zkoumání velkých skupin - Získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou aplikaci v místních podmínkách - Výzkumník je omezen reduktivním způsobem získávání dat - Výzkumník se orientuje pouze na určitou teorii a její testování a ne na rozvoj teorie

Kvalitativní metoda výzkumu induktivní přístup – sběr dat, identifikace vztahů, souvislostí, pravidelností, formulace hypotéz, teorie intenzivní a detailní zkoumání jevů – snaha „porozumět“ důraz na intepretaci, porozumění, intuici, cit – „měkká data“ určeno pro terénní výzkum a sledování konkrétních situací v přirozených podmínkách – slabá standardizace odmítání generalizace poznatků –poznání je konkrétní a autentické výzkumný proces je pružný, přizpůsobuje se průběžným poznatkům a zjištěním sběr dat a jejich zpracování náročné na čas a často tvůrčí schopnosti badatele pracuje se s konceptem teoretického nasycení – sběr dat je ukončen v případě, že se neobjevují během analýzy dat další nové vztahy a významy větší validita data jsou vyhodnocována v průběhu sběru dat – další sběr dat je zpravidla podmíněn povahou průběžných výstupů

VYJMENUJTE PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY KVALITATIVNÍ METODY ZKOUMÁNÍ