MEZOPOTÁMIE Mezopotámie se rozkládá na území dnešního Iráku, při dolním toku řek Eufrat a Tigris (podle Řeků tedy Meziříčí). Podle bible byla Mezopotámie kolébkou světových dějin. V ní se zrodily větší organizované útvary - státy.

V Mezopotámii převládalo přesvědčení, že smrtí se z člověka stává stín, který se smutně pohybuje ve tmě bez spojení s živými lidmi. Proto se v tu nerozvinul žádný kult mrtvých, který se stal tak typickým pro egyptskou společnost a ovlivňoval tam vývoj umění. Nejznámějším centrem bylo město Babylón, všeobecně známý je panovník Chammurapi a jeho zákoník. Babylónu patří i nejstarší světový epos Epos o Gilgamešovi. Na čas se stalo hlavním městem i Ninive, ve kterém byla objevena rozsáhlá knihovna.

Architektura Architektura je především cihlová. Nedostatek kamene vedl k používání pálených cihel spojovaných přírodním asfaltem. Zastropení zajišťovaly trámy z palmového dřeva - klenbu ještě neznali. Z cihel byly stavěny chrámy i paláce. Vedle chrámu byly budovány stupňovité stavby s obrovitými schodišti - zikkuraty, na jejichž nejvyšším místě stávala malá svatyně. Zikkurat – stupňovitá stavba s chrámem na horní plošině.

Památky Babylónská věž Je nejznámějším zikkuratem, je to svatyně boha Marduka. Její budování je zmíněno v Bibli. Zikkurat v Uru Ve zříceninách tohoto zikkuratu pod nánosy hlíny a písku byly objeveny hliněné destičky se záznamy o „potopě světa“. Tyto zprávy jsou starší než zápisy ve Starém zákoně křesťanské Bible. Visuté zahrady Semiramidiny Nacházely se v Babylónu a byly jedním z divů světa; jediné místo, kde byl použit kámen. Standarta z Uru

klínové písmo Tvůrci mezopotámské kultury byli Sumerové, kterým je připisován i vynález písma. Znaky se vyvinuly do podoby klínů a psaly se na hliněné destičky.

sumerské klínové písmo Psací nástroj měl trojúhelníkový průřez a otiskoval se do vlhké hlíny destiček vodorovně, svisle nebo šikmo. Protože otisky měly nejčastěji tvar trojúhelníkových klínů, říkáme tomuto písmu klínové. Původní sumerské klínové písmo mělo asi dva tisíce znaků a psalo se shora dolů. Později se začalo psát vodorovně a tak jako dnes, zleva doprava. Hliněné destičky s písemnými záznamy se vypalovaly, aby měly větší trvanlivost. Protože s písmem přestoupilo lidstvo od prehistorie do období skutečných dějin, říkáme, že historie lidstva začíná v Sumeru, a vynálezem písma oddělujeme pravěk od starověku.

Sochařství Pro nedostatek kamene se mezopotámské sochařství zprvu omezovalo jen na drobné sošky z vápence, řezbu do dřeva a kostí. Z volných soch jsou nejcharakterističtější sochy stojícího a sedícího sumerského krále Gudey. Větších nebo menších soch tohoto vladaře se zachovalo kolem třiceti. Pečetní válečky sloužily k pečetění písemných smluv. Zdobily se obrazy zvířat, zápasy mužů se zvířaty i náboženskými výjevy.

socha Gudey, vládce Lagaše Bezvousá tvář s turbanem, nadloktí přitisknutá k tělu, ruce sepjaty na hrudi , šat s vyrytým klínovým písmem. Na pokrývce dolní části vladařova těla je umístěn nápis, který říká, že tento moudrý panovník si nepřál být zobrazován hezčí, než byl.Víme o něm, že dbal na pořádek a dodržování zákonů, podporoval obchod a umění.

Narámsínova stéla Stéla je kamenný sloup nebo deska, sloužící jako náhrobek nebo památník. Bývá zdobena reliéfy s postavami a nápisy. Tato stéla připomíná vítězství ve válce, v níž panovník porazil vojska dvou říší, což je naznačeno dvěma Slunci. Nalevo stoupají vojáci vítězného krále, napravo prosí o milost, prchají a padají poražení nepřátelé. Postava vladaře je umístěna nejvýš a je největší. Ukázka

Chammurabiho zákoník, stéla ze 16. století př.n.l. Zákony vyhlašované starověkými panovníky měly platit navěky. Proto byly často vytesány do tvrdých materiálů, v tomto případě dioritu - tmavého jemnozrného kamene. Zákoník obsahuje 282 článků, dnes říkáme paragrafů. Jsou zapsány klínovým písmem. Stéla byla objevena roku 1901. Ukázka

Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl v rámci projektu SIPVZ jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

Použitá literatura: Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004 Stadler, W.: Dějiny sochařství. Praha 1996 CD ROM Artopedia 2 CD ROM Encyklopedie světové architektury CD ROM Lexikon českých výtvarníků ..

Chammurabiho zákoník Na vrcholu je vyobrazen vládce Chammurabi stojící před bohem Šamašem, od něhož přijímá svitek se zákony. Králové tím ukazovali, že zákony pocházejí přímo od bohů.

Narámsínova stéla Stéla je kamenný sloup nebo deska, sloužící jako náhrobek nebo památník. Bývá zdobena reliéfy s postavami a nápisy. Tato stéla připomíná vítězství ve válce, v níž porazil vojska dvou říší, což je naznačeno dvěma Slunci. Nalevo stoupají vojáci vítězného krále, napravo prosí o milost , prchají a padají poražení nepřátelé. Postava vladaře je umístěna nejvýš a je největší.

Ištařina brána v Babylónu Byla postavena z pálených cihel. Povrch byl obložen modře glazovanými barevnými obklady. Z barevných glazovaných cihel byly vytvořeny i reliéfy zvláštních tvorů. Nejsou to obyčejná zvířata, ale bytosti představující hlavní babylonské bohy. Rohatý drak představuje hlavního boha Marduka, lev bohyni Ištar a býk boha Adada.

Istařina brána

Standarta z Uru

zikkurat v Uru

Otisky pečetních válečků Pečetní válečky byly vlastně předchůdci dnešních pečetí a razítek. Používaly se po dlouhá tisíciletí v celé oblasti Mezopotámie.