VY_32_INOVACE_B3 – 08 Tento materiál byl vytvořen jako učební dokument projektu inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Fyzika mikrosvěta © Petr Špína, 2011 foto Wikipedia Commons VY_32_INOVACE_B3 - 08 Fyzika mikrosvěta © Petr Špína, 2011 foto Wikipedia Commons www.antika.avonet.cz
Dobrodružný příběh lidského bádání nad povahou hmoty Část první Průkopníci
Démokritos z Abdér (470 – 370 př. n. l.): Antika Hmota je spojitá Hmota je zrnitá Démokritos z Abdér (470 – 370 př. n. l.): Hmota je složena z malých nedělitelných zrnek – atomů.
Spor „spojitá hmota – zrnitá hmota“ nerozhodnut asi 2000 let teplé studené lehké oheň vzduch těžké země voda Spor „spojitá hmota – zrnitá hmota“ nerozhodnut asi 2000 let
Středověk – nezájem Renesance – vědecké metody zkoumání Robert Boyle (1627 – 1691) oddělil chemii od alchymie
John Dalton, chemik (1766 – 1844) „Látky se slučují ve stálých poměrech.“ 2 kg H + 16 kg O = 18 kg vody 2 kg H + 20 kg O = 18 kg vody + 4 kg O
základní „cihličky“ spojují podle pevných pravidel:
Isaac Newton (1643 – 1726) teorie částicové povahy světla Amedeo Avogadro (1776 -1856) ideální plyn počet molekul v 1 molu R. Brown tepelný pohyb molekul 1827
Thomas Young (1773 – 1829) světlo je vlnění Michael Faraday (1791-1867) elektrické vlastnosti hmoty James C. Maxwell (1831 – 1879) rozložení rychlostí molekul
Dimitrij I. Mendělejev (1834 – 1907) periodická tabulka prvků na internet
Co už víme: hmota sestává z atomů jednotlivých prvků atomy se spojují do molekul molekuly sloučenin: pevný poměr prvků prvky lze uspořádat podle atomové hmotnosti a vlastností do periodické tabulky
pevný poměr prvků sloučeniny stejné atomy v periodické tabulce atomy tvoří hmotu spojují se do molekul molekuly pevný poměr prvků sloučeniny prvky stejné atomy v periodické tabulce
Dobrodružný příběh lidského bádání nad povahou hmoty Část druhá Lovci atomů
II. polovina XIX. století „Jsou všechny důležité fyzikální otázky zodpovězeny?“ Konec XIX. století - krize klasické fyziky Přelom XIX. a XX. století – vlna objevů
paprsky X (Röntgenovy) 1895 Wilhelm C. Röntgen (1845 – 1923) paprsky X (Röntgenovy) 1901 Nobelova cena
Rentgenka
Kladně nabitý „pudink“ Joseph J. Thomson (1856 – 1940) – elektron – první elementární částice! (1900) Pudinkový model: Kladně nabitý „pudink“ - - - Elektron -
1896 Henri Becquerel (1852 – 1908) radioaktivní záření uranu. Nobelova cena 1903
1898 Pierre Curie (1859 – 1906) Marie Curie - Skłodowska (1867 – 1934) polonium a rádium radioaktivnější než uran M. Curie: pojem „radioaktivita“ Nobelova cena 1903
Zdravotní účinky radioaktivity 1900 – H. Becquerel popálen radioaktivním preparátem radioaktivita škodí zdraví P. Curie zkouší účinky na sobě pokusy na zvířatech radioaktivita zabíjí rakovinné buňky curieterapie
1902 Ernest Rutherford a Frederick Soddy radioaktivních děje: přeměny jader prvků mění se samotné prvky. pořadí prvku v tabulce = náboj jádra nový obor - jaderná fyzika
1903 Pierre Curie: rozpad Ra → teplo Ernest Rutherford: částice α = jádra He Frederick Soddy: rozpadem Ra → He 1905 Albert Einstein: Brownův pohyb vysvětlen
1910 Frederick Soddy: izotopy atomů Izotopy – atomy jednoho prvku s různou atomovou hmotností, např. 10C, 11C, 12C, 13C, 14C 235U, 238U některé izotopy stabilní jiné se rychle rozpadají
1908 Hans Geiger počítač částic detektor pípne prolétající částice Atomy jsou slyšet!
1913 Charles T. R. Wilson mlžná komora Nobelova cena 1927 „akvárium“ s parami alkoholu nabitá částice Atomy jsou vidět! stopa průletu