Daňová teorie a politika Soustava veřejných rozpočtů
Centralizovaný model Většina příjmů z daní, cel a poplatků směřuje do ústředního rozpočtu O nakládání s prostředky rozhoduje centrum Soustředěné prostředky v ústředním rozpočtu se potom dle určitých pravidel rozdělují nižším úrovním vlády Charakteristický pro direktivně řízená hospodářství
Centralizovaný model - schéma Daně a ostatní příjmy Municipální rozpočty Regionální rozpočty Ústřední rozpočet Výdaje dotace
Centralizovaný model - výhody Jednotný postup při získávání daní a poplatků od daňových poplatníků Vyloučení nižších úrovní vlád ze snahy při získávání zvýšeného množství finančních prostředků do svých rozpočtů Malá konkurence mezi nižšími územními celky
Centralizovaný model - nevýhody Malý zájem municipalit o získávání rozpočtových příjmů z vlastních zdrojů Nebezpečí neobjektivnosti při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úrovně, možné i nebezpečí korupce Zpomalení hospodářského i společenského rozvoje v oblastech s nedostatkem finančních prostředků
Decentralizovaný model Vysoká autonomie nižších stupňů vlád a jejich rozsáhlých kompetencích V čisté podobě je v praxi nerealizovatelný
Decentralizovaný model - schéma Daně a ostatní příjmy Municipální rozpočet Regionální rozpočet Ústřední rozpočet Výdaje
Decentralizovaný model - výhody Místní vlády jsou plně zodpovědné za efektivní využití finančních prostředků svým voličům Výsledky hospodaření jsou přímo patrné v daném místě a jejich nedostatky je možné rychle řešit
Decentralizovaný model - nevýhody Oslaben vztah mezi příslušným místem a centrem Ústřední vláda může mít nedostatek prostředků pro celonárodní potřeby (např. obrana, dálnice) Jednotlivé druhy příjmů nemusí být rovnoměrně rozděleny → může docházet k velkým rozdílům mezi oblastmi Může docházet k nežádoucí migraci z chudých regionů do regionů bohatých (Tieboutova hypotéza) Na místní úrovni nemusí být pamatováno na tvorbu rezerv pro případ nepříznivých situací (např. povodně) Celospolečenské řízení sociálněekonomických procesů může být méně pružné, někdy dokonce neefektivní
Kombinovaný model Spojuje prvky centralizovaného a decentralizovaného modelu Každá vládní úroveň (včetně územní samosprávy) má vyčleněné vlastní příjmy, tyto vlastní příjmy jsou ale doplněny dotacemi z vyššího rozpočtu (především ze státního rozpočtu). Uplatňuje se v různých formách ve všech vyspělých zemích
Kombinovaný model - schéma Daně a ostatní příjmy Municipální rozpočet Regionální rozpočet Ústřední rozpočet Výdaje dotace
Kombinovaný model – předpoklady dobrého fungování v praxi Rozdělit pravomoci, kompetence a odpovědnosti Respektovat určitý stupeň kontroly ze strany vyššího stupně vlády Zohledňovat zájmy a preference nižších stupňů vlády stupněm vyšším Připravit se na kompromisy při střetu lokálních a celospolečenských zájmů
Česká republika a fiskální federalismus Kombinovaný model s decentralizačními prvky Daňové určení a fiskální vazby v rozpočtové soustavě jsou upraveny zákonem o rozpočtových pravidlech a příslušnými zákony o státním rozpočtu na daný rok
Koncentrace nebo decentralizace obcí? Úsilí o demokratizaci odpovídá decentralizace odpovědnosti a pravomoci v rozhodování, tj. posilování role místních samospráv (nikoliv ale až k úplné autonomii). Zásada, že konkrétní veřejné statky se mají produkovat a rozdělovat na té úrovni, kde je to nejefektivnější a pro obyvatele nejvýhodnější. Proti tomu stojí snaha o efektivnost, které odpovídá spíše koncentrace obcí do větších celků.
Literatura Základní: - KUBÁTOVÁ, K. : Daňová teorie a politika. 3. přeprac. Vydání. Praha, 2003. ISBN 80-8639-584-7.