Sukcese rybího společenstva v nádržích Milan Říha

V minulém století napuštěno mnoho nových přehrad pozorování sukcese jezerního společenstva v našich podmínkách

Změna podmínek oproti řece – ne všechny ryby schopny kolonizovat nové prostředí ( v globálu jen 4 čeledi ryb jsou jezerního původu a jezerní ekosystém jsou schopny kolonizovat pouze zástupci 16 čeledí ryb ze 167 čeledí obývajících sladké vody ) - naše ryby - všechny říčního původu   1) abiotické - množství živin, teplotní režim, pH, kyslíkové podmínky, přítomnost toxických látek, kolísání hladiny 2) biotické – hlavně komplexnost systému a míra jednotlivých vztahů, 3) ostatní – stochastické vlivy, antrogenní vlivy a další

Fáze sukcese 1.Fáze s převahou pstruhovitých ryb 2. Fáze s velkou populací štik 3. Fáze s převahou okouna 4. Fáze s dominancí kaprovitých ryb 5. Fáze s dominancí ostatních ryb

1. Fáze s převahou pstruhovitých ryb Raná fáze vývoje V toku kde pstruh. ryby převažovaly – pstruh obecný a duhový Zastoupení i dálších typicky říčních ryb – jelci, střevle, parma Zprvu velké četnosti, rychle klesájí často mizí úplně (v7jímka – nádrž Morávka a jezera nad 1000 m. n. n. – Štrbské pleso) Mění se podmínky a jsou vytlačený pro toto prostředí lépe přizpůsobenými druhy

2. Fáze s velkou populací štik Také raná fáze, záhy po napuštění přehrady Populace dvakrát větší než v dalším vývoji ichtyofauny Díky zaplavení terestrických makrofyt – hodně třecího substrátu V pozdějším období snížení populace – hlavně omezení třecího substrátu, kanibalismus, kompetice a rybaření

3. Fáze s převahou okouna Zastoupení okouna přes 50% Pravidelné cyklování silných a slabých ročníků (Římov, Husinec, Klíčava) Umožněna - četností velkého zooplanktonu, rychlou sexuální dospělostí okounů, absencí predátorů mimo štiku a malým zastoupením kaprovitých ryb v nádrži Většínou není konečnou – vytlačeni kaprovitými

Výjimky Abiotické faktory mohou vývoj v této fázi zastavit Velice malá trofie jezera Velké kolísání hladiny– běžné na nádržích s hydroelektrárnami – kaprovité nemají rády (Slapy) Nedostatek třecího substrátu – limitující hlavně pro cejna- potřebuje široký litorál Biomanipulace – selektivní snižování množství hlavně kaprovitých ryb pro snížení tlaku na zooplankton (vodárenské nádrže)

4. Fáze s dominancí kaprovitých ryb Nejrozšířenější ve střední a východní Evropě v 69% nádrží a jezer (údaj z roku 1993) U nádrží s velkou převahou (více jak 84%) hlavně – cejn velký, plotice obecná, cejnek malý U nádrží s menší převahou (kolem 50%) – vyšší zastoupení oukleje a perlína, ale i okounovitých ježdíka a candáta Obecně lepší zooplantivoří více adaptovaní na eutrofní podmínky s menší průhledností vody

Cejn a plotice Největší zastoupení Efektivní zooplantivoři Plotice – průhlednější vody, menší nárok na třecí substrát Cejn – méně průhledné vody, dobří bentofágové, velké nároky na třecí substrát Podle lokálních podmínek se upravuje poměr cejn:plotice (Seč 82%:2%)

Candát a ježdík Candát – adaptovaný na menší průhlednost vody ( souvísí s trofií, ale není jediným faktorem, který ji ovlivňuje) Ježdík – vázán na bentickou potravu, vliv velikosti nádrže

5. Fáze s dominancí ostatních ryb Není v Čechách (rybníky – kapři – neustále nasazování sami se nemnoží) V severských jezerech dominance síhovitých ryb V Polsku některé nádrže s dominancí karasů – podmínka – rozsáhlý litorál s bohatou makrovegetací

Mladá x stará jezera Nové jezero kolonizují říční ryby – nejsou schopny „plně“ využít nové prostředí Ve starých jezerech (Bajkal, Tanganika a další) větší rybí produkce vytvořeny specifické jezerní druhy obydlující prázdné niky Asi by se dal podobný vývoj čekat i v našich nádržích

Závěr Prvotní sukcese rybího společenstva je v našich podmínkách vcelku rychlý proces vedoucí ke stabilnímu stavu Závislá na mnoha faktorech – hlavní trofie nádrže a kompetice mezi druhy Velmi obecné schéma pstruh-okoun-cejn ?další fáze po vyvinutí endemických jezerních forem?

Děkují za vaší pozornost a ČAU