Trocha památek starého Egypta očima amatérského fotografa

Cheopsova pyramida Cheops – Chufu – Chufev - Súfis –Chnemchufvej Největší z pyramid 230,4 x 230,4m, výška 146,7m Plocha 5,4 ha Z Čechů ji první viděl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic 1608 „Chufevovi náleží obzor“ (actej chufu)

„pracovali ve skupinách po 100 000, každá 3 měsíce bez přestání… … přivedl Egypťany do velké bídy“

Chafrenova pyramida Chafre – Rachev – Chefrén Možná Cheopsův syn 215,3 x 215,3m v =143,7m Nejzachovalejší příslušenství- zádušní chrám, 500m dlouhá cesta k údolnímu chrámu,údolní chrám, velká sfinga, satelitní pyramida

„druhá pyramida“ Dlouho byla opomíjena badateli, až 1880 u údolního chrámu této pyramidy byla nalezena socha Chafrea ze zeleného dioritu…

Velká sfinga u Gízy sešep – anch „obraz žijícího“ Egyptské mýtické zvíře s hlavou krále či boha a tělem ležícího lva Ochránce posvátných míst (v Řecku obluda s ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly)

Největší socha světa Od přední tlapy po ocas 57,3m, vysoká 20m Tvář široká 4,1m, ucho vysoké 1,4m, nos 1,7m Z jednoho kusu skály Obličej je věrným portrétem faraona Chafrena Haremachet (Hor v zemi světla) či Sešep-anch en-Rachev (Obraz žijícího Racheva) Vytesána cca 2550př.n.l.

Abú ĺ-hól - „Otec hrůzy“ Poprvé popsána Evropany až v 1 stl. n.l. - byla zasypána pískem, vykopána v 5.stl. př.n.l. Thutmosem IV., kterého o to požádala ve snu v 18.stl. sloužila jako cvičný terč dělostřelcům

Údolí králů Údolí ve vápencových skalách na západním břehu Nilu nedaleko Vesétu. Je zde pohřbena většina panovníků egyptské nové říše ve skalních hrobkách vyzdobených malbami a reliéfy. Zatím odkryto více než 70 hrobek. Nejznámější jsou hrobka Tutanchamóna, Ramsese III., Thutmosse III…. zpřístupněno jich je asi 20.

Chrám Hatšepsovet v Dér el-Bahrí Královna 18.dynastie, následnice Thutmosse II.asi 1490 – 1468 př.n.l., dcera Thutmosse I. Nevedla války, obnovovala chrámy a města, organizovala dálkový obchod Nechala si vystavět zádušní chrám proti Karnaku na západním břehu Nilu. Pohřbena je v Údolí králů a její hrobka má nejdelší vstupní chodbu (200m)

Výzdoba Hatšepsovetina chrámu

Memnonovy kolosy Dvě sochy trůnícího faraóna, které zbyly ze zádušního chrámu faraona Memnóna po několika povodňových vlnách, poslední z nich z roku 27 př.n.l., vysoké jsou 18m a jsou z červeného mramoru, před rekonstrukcemi prý „zpívaly“.

Amonův chrámový komplex v Karnaku největší podíl na něm mají Thutmosse I. a III. –18d. Hatšepsovet – 18d. Haremheb – 18d. Setchi I. a Ramesse II. – 19d. Ramesse III. A IV. – 20d. z nové říše a 22., 25.- 26-dyn. pozdní říše Největší středisko Amonova kultu v Egyptě. Největší starověký egyptský chrám. Byl budován více než 2000let…

Amon, bůh města Vesét „Stvořitel a Pán světa“ Ohradní zeď chrámu má rozměry 650 x 550m 10 pylonů Velká sloupová síň má 134 sloupů, 12 z nich je vysokých 23m Stovky místností a sfing Desítky gigantických soch Svaté jezero jak fotbalové hřiště 250 000 vytesaných znaků 10 menších chrámů

„Ten, který vznikl v prvopočátku, Amon.“ Beraní sfinga - znak boha Amona Zde jako ochranitel faraona.

Faraon – symbol starého Egypta Dvě podoby faraona – mrtvá a živá

Karnacké monumenty

Karnacké sloupy Dva typy sloupových hlavic: Květ papyru Květ lotosu

Dominaty karnackého komplexu Jeden z pylonů a oba obelisky Hatšepsovet – vyšší z nich je největším v Egyptě, má 30m

Na rozloučenou s Karnakem… scarabeus na konec zbytek původní malby

a na rozloučenou s Egyptem