Obchod se zemním plynem Výzvy a rizika Vratislav Ludvík

Jízdní řád od 1. ledna 2005 odběratelé, jejichž odběr dosahuje na jediném odběrním místě více jak 15 mil.m3 plynu ročně od 1. ledna 2005 odběratelé, jejichž odběr dosahuje na jediném odběrním místě více jak 15 mil.m3 plynu ročně od 1. ledna 2006 ostatní odběratelé s výjimkou soukromé spotřeby obyvatelstva od 1. ledna 2006 ostatní odběratelé s výjimkou soukromé spotřeby obyvatelstva od 1. ledna 2007 všichni odběratelé od 1. ledna 2007 všichni odběratelé

Kdo má na území České republiky v současnosti zemní plyn?  Gazprom (Rusko)  Norské konsorcium  Transgas (ČR)  MND Hodonín (ČR)  Wintershall AG (Německo)  VNG AG (Německo)

Kdo dále může aspirovat na roli dodavatele plynu v ČR?  Slovenský plynárenský priemysel‘ (SR)  Společnosti, asociované se skupinou Gazprom – Gazexport  Společnosti, asociované se skupinou Wintershall  Překupníci s plynem

Poněkud všetečné otázky  Jaký je zájem společností Gazprom či Gazexport kontrolovat český trh s plynem, jsou-li uzavřeny dlouhodobé a ekonomicky výhodné kontrakty?  Jaké – a zda vůbec – jsou nezávislí importéři schopni poskytovat záruky spolehlivé dodávky plynu odběratelům?  Z čeho tito importéři odvozují svoji případnou konkurenceschopnost?

Riziko 1 - funkční  Importér ztratí schopnost dodávky. Podle zákona přebírá tuto odpovědnost lokální distributor se všemi ekonomickými důsledky nouzových řešení  Importér bude smluvně blokovat přepravní kapacitu. Smlouvy o přepravě neumožní či omezí výkon přepravních a distribučních služeb

Riziko 2 – mocensko-politické Dominující dodavatel plynu může být za situace, kdy je kontrolován či vlastnicky ovládán vládními orgány státu, použit jako trojský kůň k prosazování mocenských, politických či ekonomických zájmů exportující země. Jedná se o potenciální ohrožení celého prostoru Evropské unie. Dominující dodavatel plynu může být za situace, kdy je kontrolován či vlastnicky ovládán vládními orgány státu, použit jako trojský kůň k prosazování mocenských, politických či ekonomických zájmů exportující země. Jedná se o potenciální ohrožení celého prostoru Evropské unie.

Riziko 3 – změna konkurenční způsobilosti plynárenství  Cílem nezávislých importérů jsou velcí odběratelé plynu s rozhodujícím podílem na výnosech distribučních společností  Náklady na transformaci plynárenství povedou spíše k růstu ceny plynu, a tím i k možnému poklesu konkurenceschopnosti vůči jiným energetickým substitutům.

Riziko 4 – ohrožení ekonomické stability plynárenského podnikání  Uplatnění doložek „take or pay“ vůči Transgasu  Povinnost náhradního zásobování v případě výpadku nezávislého dodavatele  Ohrožení sférou šedé ekonomiky

Trochu nepopulární závěr  Otevírání trhu se zemním plynem nepřináší a ani dlouhodobě nepřinese požadovaný efekt, kterým mělo být snížení ceny plynu pro spotřebitele  Otevírání trhu je zdrojem rizik jak pro samotné plynárenské subjekty, tak i pro hospodářskou a politickou stabilitu zemí Evropské unie – a tím i pro její obyvatele, spotřebitele plynu.  Směrnice o liberalizaci přenáší odpovědnost za zásobování plynem ze státu na spotřebitele, aniž by jim poskytla adekvátní ochranu vůči dominujícím producentům.

Děkuji Vám za pozornost V prezentaci bylo použito obrázků z publikace Toulky s párou, NADAS 1984