Pražský hrad Lukáš Onderka

informace Pražský hrad, historické sídlo českých králů Pražský hrad, historické sídlo českých králů Vystavěn9. století Vystavěn9. století Stavební materiál Kámen Stavební materiál Kámen Původní majitel České království Původní majitel České království Rod Oldenburg Rod Oldenburg Současný majitel Hlavní město Praha, Česká republika Současný majitel Hlavní město Praha, Česká republika

Pravěké osídlení ostrožny Pražského hradu Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady. Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury. Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady. Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury.

Pražský hrad v období vrcholného středověku Král Přemysl OtakarII. byl ve své době jedním z nejváženějších panovníků Evropy. Tomu odpovídaly i jeho přestavby na Hradě. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení. Král Přemysl OtakarII. byl ve své době jedním z nejváženějších panovníků Evropy. Tomu odpovídaly i jeho přestavby na Hradě. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení. Gotický rozmach pokračuje za Lucemburků. Roku 1344 Karel IV. tehdy ještě kralevic a markrabě moravský pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic a se svým otcem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavními architekty byli Matýaš z Arrasu a později Petr Parléř. Je to trojlodní katedrála s příčnou lodí, ochozem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Velká neboli Zvonová věž, 109 metrů vysoká, byla založena Parléřem, avšak dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Jože Plečnik. Katedrála byla dokončena roku Mimo jiné slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů. Gotický rozmach pokračuje za Lucemburků. Roku 1344 Karel IV. tehdy ještě kralevic a markrabě moravský pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic a se svým otcem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavními architekty byli Matýaš z Arrasu a později Petr Parléř. Je to trojlodní katedrála s příčnou lodí, ochozem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Velká neboli Zvonová věž, 109 metrů vysoká, byla založena Parléřem, avšak dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Jože Plečnik. Katedrála byla dokončena roku Mimo jiné slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů.

Prezidentský palác Se vznikem První republiky vyvstala i nutnost přestavby Hradu k jeho novým funkcím. Ta se stala dílem architekta slovinskeho původu Jože Plečnika a realizována byla pod záštitou prezidenta Tomáše Masaryka.

Pražský hrad Pražský hrad byl odedávna sídlem českých panovníků a nyní v něm sídlí prezident republiky. Byl založen v 9. století a rozkládá se na ploše 570 dlouhé a 130 metrů široké, díky čemuž je podle Guinessovy knihy rekordů největším hradem na světě. Pražský hrad byl odedávna sídlem českých panovníků a nyní v něm sídlí prezident republiky. Byl založen v 9. století a rozkládá se na ploše 570 dlouhé a 130 metrů široké, díky čemuž je podle Guinessovy knihy rekordů největším hradem na světě. Jeho součástí je mnoho historických budov včetně Katedrály sv. Víta, ve které jsou uloženy korunovační klenoty. V areálu se nachází několik pěkně udržovaných zahrad, jenž nabízí nádherné výhledy na historické centrum města. Od historicky nejcennější Královské zahrady ho dělí Jelenní příkop. Součástí areálu je také malebná zlatá ulička. Jeho součástí je mnoho historických budov včetně Katedrály sv. Víta, ve které jsou uloženy korunovační klenoty. V areálu se nachází několik pěkně udržovaných zahrad, jenž nabízí nádherné výhledy na historické centrum města. Od historicky nejcennější Královské zahrady ho dělí Jelenní příkop. Součástí areálu je také malebná zlatá ulička. Pěkný výhled na Prahu je z Hradčanského náměstí, kam vedou Staré zámecké schody. Vstup do hradního areálu ze všech stran střeží hradní stráž. Pěkný výhled na Prahu je z Hradčanského náměstí, kam vedou Staré zámecké schody. Vstup do hradního areálu ze všech stran střeží hradní stráž. Nedaleko Pražského hradu si určitě nenechte ujít procházku malou čtvrtí Nový svět, která má úzké uličky plné malebných zákoutí a kouzelných domků. Původně zde bydleli chudší obyvatelé Prahy, nyní je pro své kouzlo oblíbené mezi umělci, kteří zde čerpají inspiraci. Nedaleko Pražského hradu si určitě nenechte ujít procházku malou čtvrtí Nový svět, která má úzké uličky plné malebných zákoutí a kouzelných domků. Původně zde bydleli chudší obyvatelé Prahy, nyní je pro své kouzlo oblíbené mezi umělci, kteří zde čerpají inspiraci.

Pražský hrad a vzadu sídliště

Zlatá ulička