Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Architektura 20.století Tematická oblast Architektura 20.století Název Individualistická moderna I. AutorIng. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročníkříjen 2013, stavebnictví, 3. ročník AnotaceModerní architektura, Přínos/cílové kompetenceseznámit žáky s moderní architekturou individualistické moderny VY_32_INOVACE_39_03

 RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  počátek 20. století se zcela vymyká všem zavedeným představám a zvyklostem  nové tvárné možnosti materiálů a konstrukcí k novým formám jsou zcela odlišné od forem a možností předchozích staletí  dochází k nejvýraznější architektonické proměně

 ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU  na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.  KLÍČOVÁ SLOVA  Individualismus, moderna

 Opět se objevila otázka nové slohové podoby architektury. Její působivost přestala být viděna v ornamentálním dekoru. Byla hledána v jednoduchosti tvaru, proporci, měřítku i harmonii materiálu a především ve funkčnosti budovy. Architekti oslavovali technickou kvalitu budov. Vytváří se zcela nový životní styl, jehož krédem je nezatíženost historií.

 Počátek 20. století se zcela vymyká všem zavedeným představám a zvyklostem. Nové tvárné možnosti materiálů a konstrukcí k novým formám jsou zcela odlišné od forem a možností předchozích staletí. Dochází k nejvýraznější architektonické proměně. Do popředí vstupuje zájem o jednoduchý skupinový útvar. Tvar a členění byly odvozeny od účelu a konstrukce stavby. Tvárné vlastnosti železobetonu a nové možnosti užití tak vstupují do jejich tvorby  a ovlivňují celkový charakter stavby.

 Odmítnutí historických schémat a snaha o co nejjednodušší formu dovedla některé architekty k popření umělecké stránky jejich práce.  Např. Adolf Loos tvrdil, že:“ jen malá část architektury patří umění, a to pouze náhrobek a pomník, a vše ostatní, co slouží praktickým účelům je třeba z této oblasti vyloučit.“

 A. Loos je rodákem z Brna. Byl známý svým odporem ke konvencím a okázalosti a všem historizujícím slohům. Rád slučoval čistý styl s drahými materiály. Důkazem je Müllerova vila v Praze.  STAŇKOVÁ. J., PECHAR. J.: Tisíciletý vývoj architektury, str. 266

 Otto Wagner, Adolf Loos, Frank Lloyd Wright se prosadili, i přes společný program,  ke kterému se všichni hlásili, silou své osobní umělecké i myšlenkové individuality, naprosto rozdílným způsobem. Stejný projev měla i práce jejich žáků.

 Invence, nové nápady, nové chápání, světlo, plocha, účel, čistota tvaru, svoboda tvorby a technické možnosti. Synonyma, která byla součástí průkopnických děl těchto tří jmen. Znamenala zrod zcela nové architektury prvních patnácti letech 20. století., která je spojována pod jeden název individualistická moderna.

 Otto Kolomann Wagner (13. července 1841 Penzing u Vídně – 11. dubna 1918 Vídeň) byl rakouský architekt, urbanista a teoretik architektury.13. července1841Penzing u Vídně11. dubna1918Vídeňrakouský  Studoval architekturu na Institutu polytechniky ve Vídni, Akademii výtvarných umění ve Vídni a Akademii staveb v Berlíně. Ve Wágnerově rané tvorbě převládají prvky novorenesančního historismu. Později pak začíná rozvíjet myšlenky J. G. Sempera o racionalismu v architektuře (co není účelné, nemůže být krásné).BerlíněhistorismuJ. G. Sempera

 Otto Kolomann Wagner (13. července 1841 Penzin g u Vídně – 11. dubna 1918 Vídeň) byl rakouský architekt, urbanista a teoretik architektury.

 V roce 1895 vydává teoretické dílo Moderne Architektur (Moderní architektura), ve kterém požaduje užitkový styl založený na účelnosti, vhodně zvoleném materiálu a konstrukci.1895  Je hlavním představitelem vídeňské secese (Jugendstil).secese  Jeho pozdní (geometrická secese) dílo se značně blíží puristické architektuře.puristické architektuře

NOVÁ VÍDEŇSKÁ SCÉNA (NEUE WIENER BÜHNE) bylo známé divadlo v IX. vídeňském okresu (Alsergrund). Budovu ve stylu historismu postavil v letech 1864 – 1865 mladý architekt Otto Wagner pro baronku Pasqualati v ulici Wasagasse (přímo proti vyústění ulice Harmoniegasse).

VÍDEŇSKÁ POŠTOVNÍ SPOŘITELNA je pozdně secesní budova, která se nachází na náměstí Georga Cocha ve Vídni.Vídni

VÍDEŇSKÁ POŠTOVNÍ SPOŘITELNA je pozdně secesní budova, která se nachází na náměstí Georga Cocha ve Vídni.Vídni

 Adolf Loos (10. prosince 1870 Brno – 23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně) byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem,Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu

 Adolf Loos nebyl moderním architektem v pravém smyslu slova. Jeho práce je ale přímým předstupněm moderní architektury. Část vídeňské společnosti byla jeho díly zaskočena a vyprovokována k obranným reakcím. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken).moderní architekturyfasádaHofburgu

 Společnost však nikdy není jednolitá a jiná její část ji naopak podporovala a Loos neměl v prvních dvou desetiletích o klienty nouzi. Jeho stavebníci se navíc rekrutovali z majetných kruhů. Rozhodující vliv měla ta část Loosvy tvorby, která spadá do let Tehdy vznikla vila Karma (1904) pro psychiatra Beera, který odešel z Vídně do Montreux, traktát Ornament a zločin a vila Steiner ve vilové čtvrti Hietzing (1910).

 Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Ve vlivném článku Ornament a zločin [5] (Ornament und Verbrecher [6] ) se zabýval tím, za jakých okolností je ornament zločinem, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.uměníOrnament [5] [6]

Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní vila v Praze na Ořechovce (Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, Praha 6 - Střešovice), kterou si nechal od architektů Adolfa Loose a Karla Lhotypostavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z Plzně do Prahy.vilaPrazeOřechovceStřešoviceAdolfa LooseKarla LhotyPlzně

I přes neustálé výtky stavebních úřadů a řadu úředně vynucených změn, se nakonec stavělo. A to v letech 1928–1930, ve stejné době, kdy Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat. Loos na vile uplatnil nejen funkcionalistické myšlenky, ale i svoji teorii „Raumplanu“ – prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do „kubusů“ a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních Ludwig Mies van der Rohevilu TugendhatLoos

Vila Viktora Bauera je rodinný dům v obci Hrušovany u Brna (ulice Loosova čp. 214) v okrese Brno-venkov, který byl postaven podle projektu Adolfa Loose v letech 1917–1918. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.Hrušovany u Brnaokrese Brno-venkovAdolfa Loosekulturní památka České republiky Vilu si nechal postavit Viktor Bauer, majitel zdejšího cukrovaru, poblíž nějž se dům nachází. Stejně jako nový objekt cukrovaru navrhl vilu Bauerův přítel Adolf Loos, od něhož zřejmě pocházelo i vnitřní vybavení vily. cukrovaru

Po roce 1948 byl majetek Bauerovy rodiny znárodněn, v cukrovaru začal působit národní podnik Svit, který měl v přízemí vily lékařské ordinace; první patro bylo rozděleno na dva byty. V 90. letech 20. století vila chátrala a pobývali zde i bezdomovci. Současný soukromý vlastník se snaží o její obnovu.

SHRNUTÍ KAPITOLY dozvěděli jste se o individualistické moderně seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami. seznámili jste se s charakteristickými znaky stavitelství této doby

 KRESBY A FOTOGRAFIE: 