Křesťanství
Zastoupení křesťanství ve světě
Symboly Kříž - kříž je nejznámějším symbolem křesťanství. Jeho původ lze spatřovat ve způsobu Kristova umučení. Ichthys - druhý obecně rozšířený symbol křesťanství je primitivní schéma ryby, v prvotní církvi byla symbolem nejrozšířenějším. Původ symbolu lze spatřovat v kombinaci dvou faktorů - jednak řada Kristových učedníků byla původem rybáři a Kristus svých dvanáct později označil za rybáře lidí, jednak řecké slovo Prsten čistoty - prsten, kteří nosí mladí křesťané, aby deklarovali svoji křesťanskou víru a odhodlání setrvat v souladu s křesťanským učením až do svatby v celibátu. Snubní prsten - symbol obecně rozšířený v západním křesťanství, který dává najevo, že dotyčná osoba je ve stavu manželském.
Historie (1) Z lat. christianus < řec. χριστóς, christos pomazaný čili Mesiáš) Monoteistické, univerzální, historické (založené) a misijní náboženství. Křesťanství vzniklo ze židovství na území Palestiny, když stoupenci popraveného proroka a kazatele Ježíše z Nazareta přijali jako očekávaného zachránce, Mesiáše (tj. Krista). Ježíšovo působení a počátky křesťanství zachycuje Nový zákon, mladší část křesťanské Bible.
Historie (2) Křesťané tvoří církev, která je však rozdělena: většina křesťanů patří k jedné ze tří hlavních skupin církví: ke katolické církvi, pravoslavné církvi, nebo k některé z církví vzešlých z protestantské reformace. Jako celek je křesťanství nejrozšířenějším světovým náboženstvím.
Charakteristika křesťanství Křesťanství je monoteistické a univerzální náboženství, to znamená že se obrací ke každému člověku vůbec, a to jako k jednotlivé osobě. Křesťanství svůj původ odvozuje od života a působení určité historické postavy, Ježíše z Nazareta, jehož křesťané vyznávají jako Krista. Rysy: vyznává jednoho Boha Stvořitele, přijímá jeho zjevení v Bibli, očekává jeho poslední soud a slaví řadu podobných svátků. Podobně jako židovství klade také důraz na události izraelských i vlastních dějin, v nichž vidí součást dějin spásy. Pojem „křesťantství“ (řecky χριστιανισμός christianismos) se poprvé objevuje v listech syrského biskupa Ignáce z Antiochie († asi 106) a Skutky apoštolů líčí, jak v Antiochii dostali Ježíšovi stoupenci poprvé název „křesťané“.
Křesťanská nauka Existuje pouze jeden Bůh, který je věčný a neviditelný, Bůh však existuje ve třech osobách jako Bůh Otec, Syn a Duch svatý, kteří sdílejí jediné božství. Člověk však narušil původní harmonický vztah s Bohem, zhřešil a propadl smrti. Bůh však nepřestal o člověka pečovat, uzavíral s ním smlouvy (Noe, Abrahám, Mojžíš, David) a sliboval, že jednou pošle lidstvu vykupitele, který jej z tohoto otroctví hříchu a smrti. Tímto vykupitelem je podle křesťanů Ježíš, v než se Bůh sám stal člověkem (vtělení). Ježíš kvůli záchraně člověka zemřel, a tak člověku přinesl odpuštění a vykoupení, a vysvobodil ho z otroctví hříchu a smrti. Ježíše však Bůh po třech dnech vzkřísil k životu a Ježíš tak zůstává se svou církví až do konce světa. Bible je pro křesťany Písmo svaté, inspirované slovo o božím jednání se světem v Ježíši Kristu, který je prvním zdrojem a poslední normou jejich učení i života.
Církve (1) Většina křesťanů patří k jednomu ze tří hlavních směrů: západní katolictví, východní pravoslaví a protestantství, vzniklé z reformace v 16. století. Liší se od sebe odlišným chápáním vztahu věřících a církve, z čehož se odvozuje i odlišná církevní organizace. Zatímco starší církve (katolické a pravoslavné) se chápou jako nezbytné zprostředkování mezi Bohem a člověkem, řada protestantských církví se chápe jako sdružení věřících, kteří tvoří místní sbory. První z nich jsou organizovány hierarchicky, a to buď s jediným nejvyšším představitelem (papež), nebo ve velkých obvykle územních patriarchátech (pravoslaví). Protestantské církve se dělí na církve episkopální (anglikáni, luteráni), kde je větší skupina místních církví podřízena biskupovi, a církve presbyteriální, kde je každý sbor do značné míry samostatný a jen někde si zástupci sborů volí představenstva například národních církví. Většina protestantských církví je organizována podle národních států.
Církve (2) V katolických a pravoslavných církvích se povolání kněží, biskupů a případně řeholníků (mnichů a jeptišek) považuje za celoživotní, u kněží založené na zvláštním svěcení, případně spojené s požadavkem celibátu (biskupové a mniši, v římskokatolické církvi i kněží). V protestantských církvích se sice obvykle také vyžaduje zvláštní vzdělání a ordinace, kazatele nebo duchovní si však jednotlivé sbory samy vybírají a jejich služba může být i dočasná. Ve většině protestantských církví mohou církevní službu vykonávat i ženy.
Katolická církev Katolická církev je pojem často zaměňovaný s katolictvím. V různých kontextech může znamenat: Církev sjednocenou s Římem Východní pravoslavné církve, které se samy označují za „pravoslavné katolické církve“ Jednu z tzv. katolických církví, viz katolictví V Nicejsko-konstantinopolském vyznání víry společenství všech křesťanů. Označení katolická se skrývá v názvu mnoha církví (viz katolictví). Když se v češtině mluví o katolické církvi, má se na mysli většinou Církev římskokatolická, respektive soubor církví sjednocených s Římem a uznávajících autoritu papeže (zde patří např. i Cirkev řeckokatolická).
Základní prvky katolické víry Bůh je jeden Bůh je nejvýš spravedlivý Existují tři božské osoby: Otec, Syn a Duch Svatý Syn Boží se stal člověkem, zemřel na kříži a byl vzkříšen pro naši spásu Lidská duše je nesmrtelná K lidské spáse je nezbytně zapotřebí milosti Boží
Struktura katolické církve Církve uznávající primát římského biskupa (vč. Sjednocených církví) 1.) Římskokatolická církev 2.) Apoštolský exarchát Makedonie 3.) Arménská katolická církev 4.) Etiopská katolická církev 5.) Gruzínská katolická církev 6.) Chaldejská katolická církev 7.) Italsko-albánské církve (eparchie Lungro a Piana degli Albanesi) 8.) Italsko-řecké církve (Grottaferrata) 9.) Koptská katolická církev 10.) Maronitská katolická církev 11.) Melchitsko-řecká katolická církev 12.) Ruská katolická církev 13.) Řeckokatolické církve (Řecko, Rumunsko, Ukrajina, Podkarpatská Rus, Česko, Slovensko, Srbsko, Maďarsko, Bělorusko, Rusko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko) 14.) Syrsko-malabarská církev 15.) Syrsko-malankarská církev 16.) Syrská katolická církev
Katolická církev (2) Katolické církve, které neuznávají primát římského biskupa 1.) Anglikánská církev 2.) Čínské katolické lidové sjednocení 3.) Erneuerte Kirche“ (v Německu) 4.) Neuchristen (společenství kolem biskupa ve Schwertu) 5.) Palmariánská katolická církev 6.) Pravoslavné církve 7.) Starokatolické církve 8.) Starosvatá katolická církev 9.) Palmariánská katolická církev
Struktura katolické církve v ČR Základní strukturní jednotkou diecéze jsou farnosti. U České církevní provincie se nazývají vikariáty, na území Moravské církevní provincie pak děkanáty. Částečně mimo strukturu farností a diecézí stojí katolické řády a řeholní kongregace.
Opus Dei Česky Boží dílo či zkráceně Dílo, plným názvem Prelatura Svatého kříže a Opus Dei) je osobní prelaturou katolické církve. Posláním je šířit poselství o tom, že všichni, i laici, jsou povoláni ke svatosti, a poskytovat jim k tomu nezbytnou pomoc spočívající ve formaci a duchovním vedení. Supernumeráři - jde o laiky žijící běžný rodinný a kariérní život, tvoří asi 70 % členů Numeráři - jsou svobodní, v celibátu žijící členové, kteří byli povoláni ke službě prelatuře. Žijí v centrech Opus Dei a představují asi 20 % členů. Ženská a mužská větev jsou striktně odděleny. Numerální asistentky - jsou ženy, které se starají o provoz a udržování domácího prostředí v centrech Opus Dei, což je jejich jediná profese. Přidružení - od numerářů se liší tím, že je profesní či rodinné závazky nutí žít mimo centra Opus Dei, jsou též svobodní a žijí v celibátu. Kněží prelatury - představují asi 2 % členů. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD [navštíveno dne 4.1.2008]