Pohusitská doba a doba poděbradská

Pohusitské období 9.prosinec 1437  Zikmund Lucemburský Albrecht II. Habsburský (1397 - 1439) – zeť, manželka Alžběta Lucemburská – král německý, uherský a český, prosadil se přes odpor části šlechty (podpora polského prince Kazimíra), období vlády (1437-1439) Turecké nebezpečí, Uhry – při tažení proti Turkům zemřel na úplavici (říjen 1439) Syn Ladislav narozen 4 měsíce po smrti - Pohrobek

Čeští králové Zikmund Lucemburský Albrecht Habsburský

Období bezvládí Uklidnění sporů katolická x kališnická šlechta Tvorba územních celků – Landfrýdy (v čele hejtmani) Východočeský landfrýd – v r. 1444 v čele hejtman Jiří z Poděbrad 1448 – vytváří jednota poděbradská (kališnická šlechta) x jednota strakonická (katolická šlechta) 1452 – Jiří z Poděbrad správcem země do za nezletilého Ladislava Pohrobka

Ladislav Pohrobek 1440 - 1457 Král Dítě, král Holec, období vlády (1453 - 1457) Zpočátku odmítány jeho nároky na uherský i český trůn – potřeba dospělého krále (turecké nebezpečí) Ve dvou letech ztratil i matku, poručník římský král Fridrich III.Habsburský Ve 4 letech přijat za uherského krále (správce Jan Hunyady) Ve 13 letech zvolen českým králem (správce Jiří z Poděbrad) V r. 1457 přesidluje do Prahy, má se oženit (francouzská princezna), náhle onemocní a umírá (listopad 1457) Podezření na otravu (Jiří z Poděbrad) 1985 – vyšetření ostatků, příčinou smrti leukémie

Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek Co asi znamenalo rčení: „Za krále Holce byla za groš ovce“ ?

Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu Jiří z Poděbrad (1420 – 1471) – rod šlechticů z Kunštátu, jediný král, který nepocházel z panovnické dynastie Umírněný kališník, ve 14 letech se účastnil bitvy u Lipan Zemský správce v době vlády nezletilého Ladislava 2.březen 1458 zvolen králem

Jiří z Poděbrad zvolen králem

Vláda Jiřího z Poděbrad (1458-1471) Předkorunovační slib papeži (Pius II.) pronásledovat kacíře – za kacíře bráni zejména zástupci jednoty bratrské, ne kališníci Král dvojího lidu – snaha udržet mír mezi katolíky a kališníky Opora o kališnickou církev – vláda na základě basilejských kompaktát (husitský král)

Slib o pronásledování kacířů papeži Piu II.

Řešení náboženských rozporů 1462 – poselstvo k papeži pro potvrzení basilejských kompaktát – neúspěšné 1466 – Jiří prohlášen papežem za kacíře 1468 – křížová výprava vedená Matyášem Korvínem – podpora zelenohorské jednoty (katolické panstvo) 1469 – porážka Matyáše u Vilémova

Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem u Vilémova roku 1469

Vnitřní politika Rozkvět hospodářství – ražba českého groše, težba stříbra v Kutné Hoře, podpora řemesel a obchodu, vojenské zákroky proti lapkům a lupičům – péče o bezpečnost obchodních cest

Zahraniční politika 1462-1464 – Rytířské mírové poselstvo – Lev z Rožmitálu – snaha o vytvoření unie států na obranu proti hrozící turecké invazi Cestu popsal Václav Šašek z Biřkova – podle záznamů sepsal Alois Jirásek dílo: „Z Čech až na konec světa“ Převratná myšlenka středověkého „společenství národů“ (obdoba dnešního OSN, EU) – neúspěch (opomíjení papeže)

Cesta Lva z Rožmitálu

Konec vlády 1471 – smrt Jiřího z Poděbrad Před smrtí – dohoda s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským o předání vlády jeho synu Vladislavovi

Jednota Bratrská Základem učení Petra Chelčického (1390 – 1460) Spis „O trojím lidu“ – odmítal učení církve o rozdělení společnosti na kněžstvo, šlechtu, lid – hlásal rovnost lidí v právech a zákonech, kritika panování osob světských i duchovních, hromadění majetku Pokora, chudoba Církev založena 1457 – Řehoř Krajčí, sami si volí biskupy Z počátku členy drobní rolníci a řemeslníci, poté i šlechta Pronásledováni za Jiřího z Poděbrad, později za Habsburků Členem – Jan Ámos Komenský