EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Lekce 2: Příroda a životní prostředí – jejich ochrana v rámci ekonomiky 1.1 Příroda v rámci ekonomiky 1.2 Přírodní statky a vlastnická práva 1.3 Lidské environm. potřeby a ekon. zájmy 1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality životního prostředí

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (1) Příroda plní různorodé funkce, je pro člověka užitečná a uspokojuje jeho potřeby – vzniká EKONOMICKÝ ZÁJEM Součásti přírody – přírodní statky a služby Přírodní statky Spotřební statky – bezprostřední uspokojení potřeb – pitná voda ze studánky Výrobní faktor v ekonomice

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (2) Daná zásoba statku se stává omezenou – vzácnou - stává se ekonomickým statkem S ekonomickým statkem je třeba hospodařit předmět zájmu ekonomie Vývoj společnosti Stále více statků se stává omezenými = ekon. Technologie pomáhá překonávat (obnovitelné zdroje energie)

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (3) Omezenost přírodních statků Uspokojování jednoho druhu potřeby Uspokojování různých vylučujících se potřeb Z omezenosti vyplývá střet zájmů při jejich využívání mezi ekonomickými subjekty Více rybářů na jednom rybníce – všichni chtějí ryby Různé využití rybníku - rybář X rekreant X mot. člun X továrna Využití půdy – chráněná oblast, rekreace, zemědělství, stavba továrny Vodní tok – zdroj pitné vody, odbourávání odpadů

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (4) Statky veřejné X statky soukromé Rozlišení z hlediska poptávky Lze subjekty vyloučit z užívání? (jablka na zahradě) Soukromé x veřejné statky Konkurují si subjekty při užívání statku? Rivalitní spotřeba (snědení celého jablka) Nerivalitní spotřeba (estetika kvetoucí jabloně) Vylučitelní+konkurují = čisté soukromé statky Nevylučitelní + nekonkurují = čisté veřejné st.

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (5) Statky veřejné X statky soukromé Rozlišení z hlediska nabídky Jakým způsobem jsou statky poskytovány Čisté soukromé jsou poskytovány prostřednictvím trhu Může zasahovat stát (vláda) Poskytovat statky ze zdrojů veřejných Vyloučit určité subjekty ze spotřeby Díky možnosti volně využívat některé statky a služby ŽP dochází mezi subjekty ke specifickému ekonomickému vztahu - EXTERNALITÁM

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (6) Externality Vztah mezi ekonomickými subjekty při využívání statků Jeden subjekt svou výrobní nebo spotřební činností ovlivňuje výrobu či spotřebu jiného subjektu Když subjekt nenese náklady své činnosti a vyvolává je u jiných – záporné externality Když si nemůže přisvojit všechny výnosy – získávají je jiní – pozitivní externality

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (7) Externality Externí ovlivnění – vedlejší nezamýšlený efekt dané činnosti – nejsou žádným způsobem kompenzovány - neekvivalentní Mohou být kompenzovány – řešení problému neekvivalentního vztahu Placení znečišťovatelem poškozenému Pozvání souseda na koleji na párty jako kompenzace za hluk

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (8) Ekvivalentní a neekvivalentní vztahy mezi ekonomickými subjekty

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (9) Většinou řešíme záporné externality Subjekt způsobuje jinému subjektu (případně i sobě) externí ekonomickou škodu ze znehodnocování životního prostředí Továrna znečišťuje ovzduší Nižší zemědělská produkce, odliv obyvatelstva z regionu, vyšší nemocnost zaměstnanců Existují i kladné externality Emise z průmyslu lze někdy využít jako hnojivo či stavební materiál

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (10) Snahy subjektu zamezit externalitám Negativní vliv na okolí a ŽP K omezení či eliminaci vynakládá: NÁKLADY NA ZAMEZENÍ ZNEHODNOCOVÁNÍ ŽP Jedná se o NÁLKADY A VÝDAJE NA OCHRANU ŽP Například na koncová zařízení (ČOV, odlučovač) Na čistší technologie (užití méně toxických rozpouštědel) Lepší provozování (eliminace havárií) Kvalitní odpadové hospodářství

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (11) Náklady na zamezení X náklady na vyhnutí se Zamezení: Likvidace či snížení konkrétního faktoru životního prostředí (znečištění ovzduší továrnou) Vyhnutí se: Náklady na ochranu daného prvku (člověka) před faktorem (znečištěným ovzduším) Součást ekonom škod ze znehodnocování ŽP

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (12) Ekologická zátěž krajiny Souhrn ekonomických škod ze znehodnocování ŽP a nákladů na zamezení Problém optimálního hospodaření Zda náklady na zamezení nebo vyhnutí se Spontánní jednání subjektů - řeší trh Obvykle jsou nutné vládní intervence Politika životního prostředí v užším smyslu Sada vládních intervencí

1.1 Příroda v rámci ekonomiky (13) Politika životního prostředí v širším smyslu Cesty, které jednotlivci, či skupiny využívají k prosazení svých environmentálních zájmů. Pomocí institucí, veřejných autorit, lobbing Environmentální governance Instituce a cesty kterými se společnost řídí Politické i nepolitické instituce, organizace, jednotlivci Třeba integrovat environmentální politiku

1.2 Přírodní statky a vlastnická práva (1) Přírodní zdroj se stává vzácným – spory o jeho využívání – řeší vlastnictví Vyjasnění vlastnických vztahů ke statku nebo službě Je určeno, kdo má právo zdroj využívat a kdo nese odpovědnost Motivuje k lepšímu užívání, snižování vzácnosti, šetrnému zacházení

1.2 Přírodní statky a vlastnická práva (2) Vlastnictví (opak volného užívání) Soukromé individuální Jednotlivci či rodiny – rozhodování o alokaci na základě soukromé volby Soukromé skupinové Korporace či družstva – rozhodování na základě kolektivní soukromé volby Státní vlastnictví Stát či obce – rozhodování v demokratické společnosti probíhá veřejnou volbou

1.2 Přírodní statky a vlastnická práva (3) Aby soukromé vlastnictví bylo funkční musí splňovat základní charakteristiky Jasně vymezené kdo je vlastník a kdo má zodpovědnost Vynutitelné Vlastník musí být kvalitně chráněn proti porušení vlastnických práv Převoditelné Zdroj musí být možné převést na jiného vlastníka (prodat, pronajmout či darovat) – časový horizont

1.2 Přírodní statky a vlastnická práva (4) Důležitost soukromého vlastnictví  Tragédie obecní pastviny G Hardin (1968) Volný přístup k obecní pastvině Chybí motivace pečovat o společný majetek Dojde k jeho vyčerpání – zničení Totalitní režimy – vlastnictví „všech“ = katastrofa – devastace zdrojů (přírody) Najdete příklad konzumace statku s volným přístupem?

1.2 Přírodní statky a vlastnická práva (5) Nezpochybnitelná nutnost vyjasnění vlastnictví Spory o vhodné FORMY vlastnictví Soukromé X Státní Různé preference různých politických skupin Ponaučení z dob znárodňování Reálný socialismus Chyběl jednotlivec motivovaný zdroj (přírodu) chránit Docházelo k nenahraditelným škodám na ŽP

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (1) Jednání lidí ve vztahu k ŽP je ovlivňováno jejich potřebami a hodnotovými preferencemi Lidské potřeby Aktuálně pociťovaný nedostatek či přebytek něčeho (přírodního statku, služby) ABSOLUTNĚ: Pitná voda, čistý vzduch Jako POTŘEBA: Jít dýchat čistý vzduch, napít se zaručeně čisté vody

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (2) U obyvatel vznikají EKONOMICKÉ PREFERENCE Ochota zaplatit v určitém okamžiku za stejný statek více či méně Momentální uspokojení potřeby (nedostatku) vede ke snížení hodnoty daného statku pro jednotlivce – je ochoten za ně méně zaplatit Dlouhodobé uspokojování potřeby u skupiny jednotlivců způsobí pokles hodnoty statku

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (3) Potřeba kvality ŽP jako jedna z lidských potřeb Jiná úroveň Evropa X rozvojové státy Stejně jako uspokojování jiných potřeb má různé stupně – nejsou omezeny, závisí na dostupnosti a množství zdrojů, které má člověk k dispozici

HDP vs. spotřeba energie

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (4) Lidské potřeby X LIDSKÉ HODNOTY Relativně stabilizované soudy či názory určitého subjektu o jisté skutečnosti V čase se mohou měnit Environmentální lidské hodnoty Pít nezávadnou vodu, dýchat čistý vzduch Ovlivňování lidských potřeb a hodnot Opakované pociťování potřeby způsobí, že daný statek se posune na žebříčku hodnot

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (5) Ovlivňování lidských potřeb a hodnot Člověk s hodnotou „pít nezávadnou vodu“ se při uspokojování potřeby nespokojí s jakoukoli vodou. Vliv na hodnoty jednotlivce a jejich pořadí Vzdělání, výchova v rodině, sociální postavení, okolní lidí, média…

1.3 Lidské environmentální potřeby a ekonomické zájmy (6) Různé hodnoty jsou pro různé jednotlivce rozdílně významné Vzniká ŽEBŘÍČEK HODNOT Naprosto odlišný v různých regionech a kulturách Zdroje se tedy alokují mezi jednotlivce různě Člověk s hodnotou „pít čistou vodu“ je za ni ochoten zaplatit více a tak ji na trhu i více získá

Diskuse + Dotazník Jak environmentální hodnoty ovlivňují jednání jednotlivců v ekonomice? V jakých rolích se v ekonomice jednotlivci nacházejí a jak mohou jednat Jak environmentální zájmy ovlivňují jednání jednotlivců v politickém systému? Jak prosazují v politice své environmentální zájmy Kdo, co ovlivňuje lidské environmentální zájmy? Je Ekologie Luxus?

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (1) Hodnocení ŽP podle jeho jednotlivých faktorů Vlastnosti jednotlivých prvků ŽP, které jsou výsledkem působení člověka a které mohou působit negativní dopady na jiné prvky ŽP Faktor (znečištěné ovzduší)  Znečištění vody srážkami (ovlivněný prvek) Je třeba rozlišovat mezi STAVEM a KVALITOU

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (2) Stav ŽP Objektivní kategorie – daná situace určitého faktoru ŽP, existuje i když není sledována ani zkoumána. Nemusí být vnímána. Př: Koncentrace prachu v ovzduší, ve městě, ale i na Sahaře Získávání informací o stavu ŽP je důležité, ne však dostatečné. Pro správné a kvalitní rozhodování je třeba pracovat s KVALITOU Nezbytná pro rozhodování jednotlivců i vládních expertů

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (3) Kvalita ŽP Subjektivní kategorie – subjekty uplatňují jistá kriteria pro hodnocení objektivní situace – následuje rozhodnutí o určité aktivitě Př: Je současných 50g/m3 prašných částic ve vzduchu přijatelné pro rodinou vycházku Naplánuji víkend mimo město Zasadím se o snižování limitů pro vypouštění prostřednictvím politiky ŽP

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (4) Jednotlivci se rozhodují na základě získaných informací Zkušenosti, média, výuka Rozhodnutí mají zásadní vliv na ekonomické chování obyvatelstva Rozhodování státních orgánů Na základě studií, doporučení expertů Složitá problematika Pro toto subjektivní rozhodování jsou potřeba orientační body (obr.)

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (5) ORIENTAČNÍ BODY PRO HODNOCENÍ KVALITY ŽP 0 – Situace v přírodě bez vlivu člověka AC – Asimilační kapacita ekosystému HL – Hygienická úroveň (bez neg. Vlivu na zdraví člověka) EO – Ekonomické optimum kvality životního prostředí Kritické úrovně negativně ovlivňující zdraví a život

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (6) Polopřímka změněných stavů ŽP Př: Znečištění ovzduší SO2 Bod 0 je stav bez přispění člověka Koncentrace SO2 běžná v daném místě (jen vulkanická činnost, lesní požáry) Body vpravo pak představují zvyšující se obsahy SO2 Z průmyslu – z paliv obsahujících síru

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (7) Bod AC (asimilační kapacita) Úroveň změny faktoru, kterou je daný ekosystém schopen bez výraznější negativní změny asimilovat Nad tuto úroveň nastávají negativní změny ekosystému Ale ještě nevyvolává fyzické negativní vlivy na člověka Signalizují bioindikátory – nejcitlivější živočichové či rostliny

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (8) Bod HL (hygienická úroveň) Úroveň od které dochází změnou faktoru prostředí k negativnímu ovlivnění lidského zdraví Hygienická úroveň X Hygienická norma (hodnota ovlivněná politickým rozhodováním) Důležité je uvědomění si spolupůsobení více faktorů Vpravo od HL začíná oblast, která přináší pro člověka jistá rizika Neznamená to ale, že by tato úroveň automaticky určovala cíle a chování člověka. Za určitých podmínek (finance) je člověk ochoten rizika přijímat

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (9) Bod EO (ekonomické optimum) Ekonomické optimum kvality ŽP Ekonomicky optimální stupeň znehodnocování ŽP Kriteriem tohoto optima jsou na jedné straně rostoucí negativní ekonomické dopady při zvyšování faktoru (vyšší nemocnost, náklady na léčbu) Na straně druhé rostoucí náklady na zamezení vyššího znečišťování (odsíření)

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (10) Bod EO V ekonomické realitě je bod EO nejčastěji vpravo od HL. Teoreticky ale může být i vlevo od HL Když člověk intenzivně vnímá vlivy na ekosystémy jako škodu, a když náklady na zlepšení nejsou příliš vysoké Uvědomělá společnost, vysoce si cenící kvality ekosystémů s pokročilou politikou ŽP Správné z environmentálního pohledu, ekonomicky méně výhodné – nutné legislativní regulace

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (11) Zcela vpravo – kritické situace Velmi výrazná rizika pro člověka Ohrožení zdraví a života obyvatelstva Na druhé straně velmi ekonomicky výhodné pro průmysl Levné technologie Nulové náklady na ochranu ŽP Hrozí ekologická katastrofa – současná Čína

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (12) V pozadí lze nalézt dva etické přístupy Antropocentrický Člověk odvíjí hodnocení situací ŽP od možných dopadů na něho samotného, jeho děti, pomýšlí na své zdraví, potenciál přírody vnímá v poskytování služeb Ekocentrický (biocentrický) Přírodě je přiznávána vlastní hodnota, vyšší stupeň environmentálního uvědomění

1.4 Přístupy k analytickému hodnocení kvality ŽP (13) Často jsou vedeny spory mezi zastánci těchto dvou etických přístupů Stav faktorů je výsledkem lidské činnosti (případně nečinnosti) Akcí spojených s alokací omezených zdrojů Je na lidechzastupitelíchspolečnosti zda a do jaké míry budou brát ohled na prvky ŽP Nalezení „bodů“ vyžaduje poznání, je důležité šířit poznání mezi širokou veřejnost – velkou moc mají média, která nejsou vždy objektivní