Komunikace v náročných situacích: psychopatologie Psychologie v ošetřovatelství Ošetřovatelství prezenční Lucie Bankovská Motlová

Komunikace bez bariér usnadní vztah s pacientem PAST Poučování Arogance Strašení Tenze OREL Otevřené otázky Reflexe Empatie Laskavost V přednášce o komunikaci jste si všimli, že jsou dvě cesty: můžeme se s pacientem dohadovat, a spadnout do komunikační pasti, nebo můžeme používat otevřené otázky, reflexe, empatický a laskavý přístup. Účelná komunikace může zdravotníkovi zachránit vlastní duševní zdraví…neboť chytat se do komunikačních pastí frustruje, a nevede k výsledku – tedy změně pacientova chování, zatímco komunikace OREL má šanci na úspěch. …a přispěje k psychické pohodě zdravotníka!!! 2 2

Komunikace: role zdravotníka jako partnera a průvodce Poučuje „na míru“ konkrétní situaci hledá vnitřní motiv ke změně počítá s nerozhodností respektuje přání řeší problémy společně Názorná edukace Motivační rozhovor Informační rozhovor Anamnestický rozhovor Suportivní terapeutický rozhovor Edukační rozhovor Bezbariérový přístup zjišťuje údaje informuje (o proceduře) edukuje naslouchá pocitům a obavám sdílí znalosti, komunikuje srozumitelně, respektuje pacientovy názory, vyjednává o postupech, nabízí volbu

Speciální komunikační dovednosti Agresivní pacient Akutně psychotický pacient Dementní pacient Manický pacient Depresivní pacient Suicidální pacient Stuporózní pacient

Jak se chováte, když máte k něčemu nechuť, a přesto byste to udělat měli?? Jste v ODPORU!

Odpor Odpor je jedna z variant reakce na nepřízeň osudu, nemoc, „proč se to stalo právě v naší rodině“, „proč to potkalo zrovna mě“, projevuje se nechutí spolupracovat, záští vůči institucím, včetně zdravotnictví, až nepřátelským. Jak poznat odpor:“ kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“ Zdravotník někdy „sytí“ odpor pacienta nevhodnou nonverbální komunikací: nevhodným tónem hlasu, neudržuje oční kontakt, „čiší“ z něj naštvání či ostentativní znechucení.

Odpor: Jak jej rozpoznáte? Dohadování se Skákání do řeči Negativismus (obviňování, nesouhlas“ ano, ale“, vymlouvání se, zlehčování situace, pesimismus) Ignorování (nepozornost, neodpovídání, nereaguje, mění téma hovoru) Domáhání se nadstandardních postupů, dalších vyšetření, přednostního ošetření Nerespektování domluvených pravidel (domáhá se kontroly mimo termín, přednostního ošetření) Vyhledávání konfliktu Naléhavost je důsledkem odporu. Odpor je jedna z variant reakce na nepřízeň osudu, nemoc, „proč se to stalo právě v naší rodině“, „proč to potkalo zrovna mě“, projevuje se nechutí spolupracovat, záští vůči institucím, včetně zdravotnictví, až nepřátelským. Jak poznat odpor:“ kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“ Zdravotník někdy „sytí“ odpor pacienta nevhodnou nonverbální komunikací: nevhodným tónem hlasu, neudržuje oční kontakt, „čiší“ z něj naštvání či ostenntativní znechucení. 7

Kasuistika 1 "urputná" maminka - dcera se jí narodila velmi nezralá, nedonošená-nyní léčená růstovým hormonem - maminka při návštěvě specializované ambulance vždy konfliktní  -všechna rozhodnutí ošetřujícího lékaře chce konzultovat s dalšími lékaři na jiných pracovištích / přišla již ze special. ambul. kde dříve byla dcera v péči/ , stále ověřuje, kontroluje. Velmi se domáhá přednostní péče / nechce čekat , až přijde na řadu.../. Je konfliktní, ale není hrubá.

Kazuistika 2 Sestra ze specializ. ambulance volala pacientce / 75 let, Ruska, neumí česky, domluva je něco mezi ruštinou a češtinou/, omlouvala se, že její ošetřující lékař onemocněl, aby nechodila ve stanovený den na kontrolu,  a potvrdila jí náhradní termín. Paní si ale stejně stála na svém, že přijde - přišla  -že tedy jde pro léky - sestra, že pro léky si musí jít o poschodí níž  -paní zase, že má problémy jít do schodů - dle sestřičky je paní velmi fit a nemá objektivně důvod mít problémy se schody - paní velmi hrubá, tváří se přezíravě na všechen zdravotní personál,.. Je to trochu podobný případ, jako maminka 1, ale je navíc ještě hrubá, odvolává se pořád na to, jak je nemocná....

Odpor: Jak na něj reagovat? Chybně: PAST zaujmout expertní roli (například používat odborné termíny) kritizovat, obviňovat strašit projevovat vlastní tenzi Správně: OREL Nedohadovat se Nekonfrontovat Nové možnosti nabízet, nevnucovat Neradit bez souhlasu, nepoučovat Chválit, povzbuzovat, reflektovat stanovit „pravidla hry“ a laskavě ale důsledně vyžadovat jejich dodržování (určit hranice) Zdravotník se dopouští těchto zlozvyků: „straší“ pacienta: „když nebudete dělat to a to, jak vám říkám, dopadnete špatně“, obviňuje „a můžet si za to sám“, ostatně „je to vaše nemoc, ne moje“, atd. Nejčastěji se zdravotník obrní v roli experta: za použití cizích slov pacienta poučuje. A co se tedy dělat má? Kromě správných reakcí, které vidíte na slidu, nezapomínejme na nonverbální komunikaci: oční kontakt, soustředění se na to, co pacient říká, poloha rukou, případně odhrnuté vlasy z uší jako signál, že nasloucháme. 10

Co vás rozčiluje ve zdravotnictví– jste-li v roli pacienta?

Co vás rozčiluje, jste-li v roli pacienta? Byli byste schopni AGRESE?

Agrese: příčiny Pocit ohrožení a strachu (ze zákroku, ze smrti, z bolesti): STRES! Pocit křivdy a nespravedlnosti Zklamané očekávání Dlouhé čekání, opakované zbytečné dotazy Ponížení, zesměšnění Bezmoc Špatná interpretace reality Absence náhledu Psychopatické rysy Nevhodná reakce zdravotníka při nerozpoznání odporu

Agrese: komunikace Komunikujte klidně Mluvte pomalu, nízko položeným hlasem Vlídně trvejte na svém Při agresivním chování rozhovor neprotahujte Odmítá hospitalizaci: tenze (4,3,8,7) Odmítá hospitalizaci: agrese (6, 5)

Rada : EXTERNALIZUJTE!!! Uvědomte si, že pacient není naštvaný na vás konkrétně, ale na nemoc, osud, systém, …

Verbální konflikt: OREL Zachovejte klid! (EXTERNALIZUJTE!!) Dodržujte společenské normy Konstatujte, že je nemocný rozčílen a jak to na nás působí Nehodnoťte, neodsuzujte nemocného

Fyzické napadání Prostředí: těžké předměty z dosahu Dostatečný počet personálu Nebýt s pacientem sám v místnosti Být blíže ke dveřím Mluvit nízko položeným hlasem, pomalu Dodržovat bezpečnou vzdálenost Volat pomoc Nereagovat protiútokem PAST

Útěk z nemocnice; domáhání se reverzu Záchranka odjela, policie odjela,lékař se snaží komunikovat…pacient je podnapilý, agresivní, nechce zůstat…

„Nazdar doktore, nic nepodepíšu, odcházím!“ Nemocnice není věznice, personál nejsou bachaři Personál nebrání útěku a nebude se s pacientem prát Personál se pokusí kontaktovat osobu blízkou, má-li kontakt Uzná-li, že jde o ohrožení života, točí 158 Lékař se dotáže, s kterým policistou hovoří a zapíše do dokumentace v kolik hodin a komu oznámil, sestra podepíše také Policista se ptá „No a co máme dělat?“: není věcí lékaře, aby radil policistovi!

Pacient se domáhá propuštění na reverz Je pacient způsobilý k platnému projevu vůle, tzv. právnímu jednání? Je konsiliář psychiatr k dispozici? Není-li pacient způsobilý podepsat reverz a současně odmítne podepsat souhlas s hospitalizací a současně se domáhá propuštění: zahájí se detenční řízení Hlášení soudu do 24 hodin

Video: slečna K (nemesis a bomby pod postelí) Akutní psychóza Video: slečna K (nemesis a bomby pod postelí)

Akutně psychotický pacient Komunikaci ovlivňuje absence náhledu odmítavý postoj k medikaci narušení kognitivních funkcí porucha řeči a myšlení psychotické příznaky akutní nežádoucí účinky léčby Komunikaci komplikují příznaky, na prvním místě absence náhledu. Jak tedy pacientovi vysvětlit, že j nemocný aže se musí léčit?

Akutně psychotický pacient Pravidla komunikace Správně: 13,9 Špatně: 14,10 Akutně psychotický pacient Pravidla komunikace jak proč Mluvte v krátkých větách Pacienti obtížně udržují pozornost V jedné větě předávejte jen jednu informaci Pacienti mají obtíže se zpracováním více informací najednou Používejte názorné pomůcky (kreslete jim) Pacienti mají poruchy paměti; pomůcky usnadní zapamatování Emočně podporujte, bludy nevyvracejte Pacienti mají obavy, jsou v tenzi Často opakujte Pacienti mají poruchy paměti Komunikac emá svá pravidla: Komunikace, která respektuje deficit ve zpracování informací a problémy v komunikaci má tato pravidla.

Delirantní pacient odvykací stav při závislosti na alkoholu Video: delirium tremens

Video: pan B, vyšetřuje Bartoš Dementní pacient Video: pan B, vyšetřuje Bartoš

Dementní pacient Zásady komunikace Orientační screening: Kolik je vám let? Kdy jste se narodil? Uzavřené otázky Pomocné testy: Test hodin Mini Mental State Examination (MMSE)

Dobře přijímán pacienty Je použitelný v primární péči Test hodin: 2:45 Koreluje s dalšími testy na demenci Dobře přijímán pacienty Je použitelný v primární péči Norma Mírná kognitivní porucha In this test, the patient is asked to draw a clock face depicting a specified time: in this example, 2:45. The drawing is then rated on a scale of 10 to 1, with 10 being an accurate and well-organized depiction and 1 being an incoherent or uninterpretable scribbling. Two studies found clock drawing to be highly correlated with several independent global measures of dementia severity. It is also very well accepted by patients. Although clearly not diagnostic, clock drawing affords a convenient screening tool when sophisticated neuropsychologic testing is not available. It is especially helpful in the primary care setting in identifying patients who may require further cognitive assessment. In assessing the drawings, the clinician should apply the following criteria: Normal: The hands are in the correct position in a score of 10. Mild impairment: Compared with an accurate rendering of a clock showing a time of 2:45, errors are noticeable in the placement of hour and minute hands in a score of 8. Moderate impairment: The clock face is distorted, numbers are out of sequence, missing, or outside of the boundaries of the clock face in a score of 4. Severe impairment: The drawing is only vaguely representative of a clock in a score of 2. Sources Juby A. Correlation between the Folstein Mini-Mental State Examination and three methods of clock drawing scoring. J Geriatr Psychiatry Neurol. 1999;12:87–91. Sunderland T, Hill JL, Mellow AM, et al. Clock drawing in AD: a novel measure of dementia severity. J Am Geriatr Soc. 1989;37:725–729. Střední kognitivní porucha Závažná kognitivní porucha

Manický pacient Video: Renata

Manický pacient: Zásady komunikace Hovořit klidným, spíše tichým hlasem Nedat se strhnout k diskusi a hádce Jsou-li vulgarismy, požádat pacienta, aby je nepoužíval Pokud pacient nespolupracuje, nepokračovat v rozhovoru za každou cenu

Depresivní pacient Video AS

Depresivní pacient Zásady komunikace Komunikovat věcně, povzbudit, nelitovat Nepokoušet se pacienta rozesmát vtipy Zeptat se na spánek a chuť k jídlu Zeptat se na pocity beznaděje Zhodnotit riziko sebevraždy

Riziko sebevraždy: Vyšetření suicidálního vývoje Někteří lidé s podobnými problémy uvažují o tom, že si vezmou život. Napadá Vás to také? Přemýšlíte o tom, že si sám vezmete život? Suicidální myšlenky Suicidální tendence Suicidální úvahy a plán Rozhodnutí Realizace Máte vymyšlený způsob, jak si vzít život?

Zhodnocení rizika sebevraždy S sex: muž A age: >45, <19 D deprese P předchozí pokusy E ethanolu abusus R racinální myšlení nezachovalé (psychóza?) S socialní opora chybí O organizovaný plán vypracovaný N není životní partner S somatická nemoc s bolestí přítomna Za každé ano 1 bod

Stuporózní pacient Péče o somatický stav Riziko dehydratace, dekubitů, embolie