Strategické aliance Vypracoval: Jiří Slabý
Strategické aliance Organizační forma, která pomáhá zajišťovat společnou kooperativní podnikatelskou činnost. Tvoří ji dvě či více vzájemně samostatných organizačních jednotek (strategičtí partneři). Na základě společně stanovených strategických cílů a návazných cílů taktických (operačních), pak působí jako relativně autonomní podnikatelská jednotka. Pružnost je výhodou strategických aliancí a dává jim lepší parametry úspěšnosti v současném bouřlivém konkurenčním prostředí.
Proč zakládat strategické aliance? strategické aliance zaměřené na sdílení činností a zdrojů partnerů (společné zásobování, prodej, výrobní kooperace apod. – tato forma je historicky nejstarší, strategické aliance zaměřené na redukci konkurenčních střetů - konkurenční boj vyčerpává, buď s konkurentem, nebo jinou firmou (odrazení konkurenta), strategické aliance zaměřené na vznik, přenos a využití znalostí (důraz na rozvoj, nejnovější světový trend).
Klasifikace strategických aliancí Teritoriální hledisko Organizační hledisko a) horizontální b) vertikální b) vertikální c) síťové c) síťové Vlastnické hledisko a) soukromé b) veřejnoprávní b) veřejnoprávní c) kombinované c) kombinované Hledisko cílové orientace a) ziskové b) neziskové b) neziskové c) kombinované c) kombinované
Podle časového horizontu a formy spolupráce Časový horizont fungování strategické aliance Nakládání se ziskem vytvořeným SAkrátkodobý horizontdlouhodobý horizont Volnější formy spolupráce Zisk je rozdělen mezi partneryad hoc sdruženíkonsorcia Těsnější formy spolupráce Zisk je reinvestovánprojektové joint venturesúplné joint ventures
Přínosy strategických aliancí v urychlení vývoje nových generací výrobků (patenty, lidé) získání silnější konkurenční pozice překonání bariér vstupu na trh (koncese) komplexní pokrytí trhu (kontakty, distribuční síť) trvalý přístup k levným zdrojům, přístup k investicím snížení nákladů a rizik zvýšení efektivnosti a ziskovosti rozšíření výrobních (technologických) kapacit, specializace => Jedna z mála šancí malých a středních podniků na přežití v budoucnosti Jedna z mála šancí malých a středních podniků na přežití v budoucnosti
Negativní stránky strategických aliancí volba nevhodného partnera (možnost jeho převzetí) nejasné společné cíle, sdílené cíle nedominují nevyvážené podíly rizika a zisku zdlouhavé přijímaní strategických rozhodnutí kontrola není náležitě sdílena absence nezbytné podpory v mateřských organizacích odchody klíčových pracovníků rozdílné kultury, nedůvěra mezi partnery => Změna podmínek, partner=konkurent v první linii
Situace v ČR malé a střední podniky nedostatečně využívají strategických aliancí, nedokáží zvrátit pozici vůči velkým podnikům mají 50 procentní podíl na HDP mají konkurenční výhodu nižších nákladů, ale nedaří se jim dostat na zahraniční trhy
Klastry Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací, jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje.
Výhody Klastr může: zlepšit výsledky společností do nich zapojených zvýšit počet inovací iniciovat vznik nových firem zvýšit export přilákat atraktivní investice podpořit výzkumnou základnu podpořit rozvoj kraje
Vznik klastru Dlouhodobý proces, dvě fáze: Mapování klastru Založení a rozvoj klastru Facilitátor: vyvíjí činnost vedoucí k nastartování a rozvoji spolupráce mezi potenciálními členy klastru s cílem dovést klastrovou iniciativu do fáze založení klastru.
Děkuji za pozornost