K.Č se narodil v Malých Svatoňovicích. Své dětství však prožil v Úpici, kam se téhož roku přestěhovali. Otec lékař, matka sběratelka (pověsti aj.)Jeho sestra Helena Čapková také toužila po lékařině, ale jako žena neměla příležitost. Další sourozenec byl Josef Čapek, se kterých později spolupracoval na literární tvorbě. Čapek mnohokrát uvedl, že to byla právě babička Helena, kdo výrazně ovlivnil jeho cit pro jazyk a kdo v něm rozvinul sociální cítění.

Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté přestoupil do Brna. Odmaturoval však v Praze, kam se s rodinou přestěhovali Odmaturoval s vyznamenáním. Studoval filozofii v Berlíně a Paříži. Roku 1915 je slavnostně jmenován doktorem filozofie. Členem redakční rady časopisu Národ a nastupuje jako soukromý učitel Prokopa Lažanského. společně se svým bratrem stává redaktorem Národních listů. Je redaktorem a referentem kulturní rubriky. Téhož měsíce se stává také společne s bratrem Josefem redaktorem satirického týdeníku Nebojsa, který právě vznikl. Poté nastupuje společně s bratrem Josefem na dobře placené místo v pražské redakci Lidových novin. V říjnu se stává dramaturgem Městského divadla Královských Vinohrad, divadla v nemž také mimo jiné hrála Olga Scheinpflungová. Je prvním českým spisovatelem, který uspěl v zahraničí a tím velice prospěl české literatuře v zahraničí.

Bechtěrevova nemoc (zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů) znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Kvůli ní nebyl odveden do armády (1. světová válka) Pustil se do boje s nepříznivými podmínkami. Nepochybně mu v tom pomáhala „zoufalá potřeba harmonie“, věčný optimismus a láska k životu. V době hrozící nacistické okupace byl jedním z hlavních motorů odporu, kdy využil veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. V létě roku 1920 se seznamuje s Olgou Scheinpflungovou, svojí budoucí manželkou. O ruku jí požádá na jejich cestě po dolomitech. 16. srpna 1935 mají svatbu.

Karel Čapek měl plno přátel, kteří byli velmi významnými osobnostmi své doby. Fráňa Šrámek, T.G. Masaryk, a mnoho dalších. Čapek byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, o čemž vedle známých fotografií v Dášeňce svědčí řada dalších dochovaných snímků včetně portrétů známých osobností (mj. prezident Masaryk a další) Zálibu měl také v hudbě. Jeho sbírka gramofonových desek činí 462 kusů. Výběr těch nejlepších je digitalizován na pěti CD.

Svoji literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Ovlivnila ho vědeckotechnická revoluce – vyjadřoval obavy, že technika ovládne lidstvo. Slovo „robot“ se poprvé objevilo v díle R.U.R, bývá připisováno bratrovi Josefovi. 22. března 1922 byl poprvé osobně představen Tomáši Garrique Masarykovi, s kterým poté navázal hluboké přátelství a napsal knihu rozhovorů. K.Č. se svojí přítelkyní Olgou hodně cestoval a tak vznikla řada cestopisů z mnoha míst Evropy. 28. října 1927 dostává společně s bratrem Josefem státní cenu za dramatické dílo za hru Adam Stvořitel. Vedle knih vznikly také divadelní hry nebo také filmy.

1916 Zářívé hlubiny a jiné prózy (společně s bratrem Josefem) 1917 Boží muka 1920 Loupežník, RUR 1921Trapné povídky, Ze života hmyzu (společně s bratrem Josefem) 1922 Lásky hra osudná (společně s bratrem Josefem), Továrna na absolutno, Věc Makropulos 1923 Italské listy 1924 Krakatit, Anglické listy 1925 O nejbližších věcech 1927Adam Stvořitel (společně s bratrem Josefem) 1928 Hovory s T. G. Masarykem 1. díl Věk mladosti 1929 Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Zahradníkův rok 1930 Výlet do Španěl 1931 Hovory s T. G. Masarykem 2. díl Život a práce, Marsyas čili na okraji literatury 1932 Devatero pohádek a ještě jedna, Obrázky z Holandska, Apokryfy 1933 Dášenka čili život štěněte, Hordubal 1934 Povetroň, Obyčejný život 1935 Hovory s T. G. Masarykem 3. díl Myšlení a život, Mlčení s T. G. Masarykem 1936 Válka s Mloky, Cesta na Sever 1937 Bílá nemoc 1938 Matka, Jak se co dělá

Krakatit - Ing. Prokop objeví novou, velmi silnou trhavinu, schopnou zničit celý svět. Závěr je postaven na myšlence, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit. Zfilmováno Kapesní povídky - povídky s detektivní tematikou. Jejich příběh je podáván humornou formou. Kniha apokryfů - povídky ve kterých stylizuje historická a především biblická témata Válka s mloky - protifašistický román, alegorie. Lidé objevují zvláštní tvory – mloky, inteligentní živočichy, které lidé začnou cvičit jako levnou pracovní sílu. Mloci se však vzbouří, začnou organizovat svůj vlastní stát. RUR - Čapek zde varuje před zneužitím techniky. Továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí. Roboti se vzbouří a začnou vyvražďovat lidi, nakonec vyvraždí všechny až na starého Alquista. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe. U dvou robotů se vyvine cit, láska a jsou zvoleni jako pokračovatelé rodu. Bílá nemoc - Objevuje se strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Onemocní i diktátor, který odmítal zrušit válku výměnou za jediný lék na tuto nemoc, která se šířila velkou rychlostí. Aby zachránil svůj vlastní život, nabídku přijal. Dr. Galén (výrobce léku) byl však ušlapán davem, omámeným válkou.

Začal nápadně hubnout, sužovala ho rýma a ukrutný kašel. Trpěl oboustranným zápalem plic. Několik dní před Štědrým večerem se již vysílením neudržel na nohou. "Zdá se mi, že už tu nemám co dělat. Byl bych směšnou figurou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest, ve smlouvy a v podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal.„ Byl večer, šest hodin čtyřicet tři minuty, byl Boží hod vánoční roku 1938.