Historie a vývoj Internetu Přednáška 3.3. 2010

Extrémy první vlny výzkumů a dva mýty Pozitivní vize Negativní vize Nový typ sociálních vazeb Bez teritoriální vázanosti Návrat ke komunitám, ale bez negativ tradiční společnosti … Sociální izolace Kolaps sociální komunikace Konec rodinného života Neautentické identity … Na úplný úvod, dříve než začneme mluvit o internetu, se musíme vypořádat se dvěma mýty, které přinesla první vlna sociálněvědních výzkumů na poli reflexe vlivu internetu na sociální jednání. Proti sobě stojí hluboce zakořeněné opozitní představy, které se často podle potřebu uvádí. Ukotvují se na konci 90. let s první vlnou zájmu o aktéry jako členy skupin. Dřív šlo o vyvozování závěrů spíš z povahy technologie jako takové Vznik elektronických komunit jako nového, prostorově nedeterminovaného, selektivního typu sociálních vazeb, které nahrazují teritoriálně vázané formy lidské komunikace. Rozšíření internetu vede k sociální izolaci, kolapsu sociální komunikace a rodinného života, a vytváření neautentických identit. Důvody: A) Vycházejí ze zavádějících stereotypů  Lokální ahistorické harmonické komunity (rozbité industrializací) –romantická představa  Osamělého života počítačového magora B) Neexistence/nedostatek kvalitních empirických výzkumů C) Generalizace z malého počtu podobných zkušeností a jejich promítnutí do dalšího vývoje Kurz je v podstatě o tom získat nějakou představu, protože realita je výrazně komplikovanější. Internet se přidává jako nová aktivita a pokud nahrazuje staré, tak spíš formou inovací (noviny, pošta). Např. Role-Playing a „identity building“ se týká minority teenagerů (pro něž je to přirozené) – viz další přednášky Na druhé straně vznikají zcela nová rizika (viz. Přednáška o bezpečnosti)

DNEŠNÍ ÚČEL A FUNKCE INTERNETU NEBYLY PŮVODNÍM ZÁMĚREM Co je Internet? Prostředí pro provozování obchodních nebo kriminálních aktivit? Nové médium? Celosvětová síť? Experiment? DNEŠNÍ ÚČEL A FUNKCE INTERNETU NEBYLY PŮVODNÍM ZÁMĚREM

Rok 1957 Důvod vzniku ARPA Sputnik – první družice obíhající zemi Reakce USA -Advanced Research Projects Agency (ARPA) zabývající se speciálním výzkumem ÚKOL č. 1: zajistit bezproblémovou (vojenskou) komunikaci odolnou proti jadernému útoku

Struktura sítě v 50.letech a její změna v 60.letech Veškerá komunikace probíhala přes Centrální uzel Rok 1964 (RAND Corporation) Centrální uzel zrušen – všechny uzly byly rovnocenné ÚKOL č.1 splněn

Paket switching Decentralizovaná síť byla nespolehlivá ÚKOL č. 2: zajistit aby neselhával přenos dat Technologie přepojování paketů Posílání dat po kouskách, různými cestami ÚKOL č.2 splněn

Rok 1969 – založení ARPANET Zrod Internetu I. Funkčnost sítě ověřena vojáky a předána k rutinnímu užívání akademické sféře Přenos přes telefonní linky + protokol NCP (Network control protocol) Protokol = konvence nebo standard, podle kterého probíhá elektronická komunikace a přenos dat mezi dvěma koncovými body (zdroj: cs.wikipedia.org) - Základním pilířem sítě ARPANET se teda stal uzel, umístěný na univerzitě University of California v Los Angeles, který byl taky považován za hlavní uzel a byl vytvořen v září roku 1969. - University of California Santa Barbara + Stanford + University of Utah. - rychlost 50kpbs

Zrod Internetu II. ARPANET 1969 – 4 uzly 1972 – 37 uzlů 1986 – 5000 uzlů   1991 – 500 000 uzlů 1999 – 50 mil. uzlů 2002 – 150 mil. uzlů ARPANET EUNET, EARN, JUNET… MILNET NSFNET - 1983 – vznik MILNETu – vojenské - EUNET (European UNIX Network) - EARN (European Academic and Research Network) - JUNETJaponsko - britská síť JANET (Joint Academic Network) - NSFNET – pro výzkum – nedohodli se s ARPANETem na využití přenosových možností – vybudovali si vlastní síť, pak propojeno s ARPANETem - NSFNET v roce 1989 rychlost 1,544 Mbps a přebírá roli páteřní síťě - NSFNET pak funguje spíše jako poskytovatel přenosů, odstavuje tedy a předává přenosové možnosti komerčním sítím

Vývoj internetu v 80. a 90.letech Rok 1986 Internet financován akademickou sférou Připojeny pouze akademické instituce ARPANET nahrazen NSFNETem (National Science Foundation) – rozhoduje, kdo může být připojen 90.léta Přechod pod komerční sféru Kdo chce, může Internet využívat Vzniká samostatná akademická síť (CESNET2 atd.)

Vývoj Internetu v ČR v 90.letech 13.2. 1992 – slavnostní připojení ČR k Internetu (ČVUT v Praze) EARN (European Academic and Research Network) – nabízí elektronickou poštu, přenos souborů 15.6. 1993 – CESNET – národní akademická síť propojení vysokých škol – národní síť  Do poloviny r.1995 pouze akademický Internet 1996 – Seznam.cz (Ivo Lukačovič), MF Dnes na Internetu - 1990 – FIDO – amatérská síť - EUNET – propojuje Unixové počítače - datový okruh Praha – Linz 2 x 9,6 kbps - NFS – u nás ještě v 1992 - CESNET – Czech Educational and Scientific Network - Praha – PASNET - Brno – BAPS - Liberec - LIANE - Eurotel měl do r. 1995 exkluzivitu na poskytování internetu, ale sám ho neposkytoval, blokoval tak ostatní. Bylo možné získat licenci pro „neveřejné“ datové služby (spolky, uzavřený okruh uživatelů). - některé subjekty (i CESNET) poskytovaly omezené služby na komerční bázi. - 1996 – 1997 – Státní správa na internetu

internet vs.Internet internet Internet obecně – jakákoli soustava propojených sítí jednotlivé sítě mají své vlastníky Internet vlastní jméno jedné konkrétní soustavy vzájemně propojených sítí nemá vlastníka Velké „I“ by se ve slově Internet mělo vždy psát například v souvislosti s připojením k Internetu, s počty uživatelů Internetu atd.

Komu patří Internet a kdo „to“ platí? Vlastníci internetu Internet – nepatří nikomu internet – vlastníci jsou provideři – poskytovatelé přístupu k dílčím sítím Financování uživatel platí svému providerovi za to, že ho napojí do své sítě, která je propojena s Internetem uživatel platí za propojení s providerem telekomunikačnímu operátorovi Modely financování: 1) synergický efekt – internetové aktivity lákají uživatele na jiné služby, které již generují zisk 2) doprovodné služby – prodej zboží vydělává a umožňuje poskytování informací zdarma 3) sázka na budoucnost – očekávání budoucího prodeje – čím více uživatelů, tím větší prodej 4) dotace, granty – akademická oblast hlavně ------- Financování – pohled uživatele: 1) elektronická pošta, WWW – odesílání, příjem – platba za připojení - u klasické pošty nese všechny náklady odesílatel!!! - WWW provozovatel je živ z reklamy, doprovodných služeb, „výkladní skříně“(dělá si reklamu) ------ - placení telekomunikačních poplatků je dlouhodobě neudržitelné - provideři mají provizi za poplatky telekomunikacím - tendence v ČR – telekomunikační poplatky rostou, poplatky providerům klesají

Kdo na Internetu rozhoduje? Nikdo – Internet nemá svého CEO Ve skutečnosti – konsenzu zainteresovaných stran technické otázky – konsenzus funguje politické (strategické) otázky – problematický konsenzus – zisk apod.

Kdo na Internetu rozhoduje? Klíčové kultury podílející se na vývoji Internetu Techno-meritokratická kultura Hackerská kultura Kultura virtuální komunitariánů Podnikatelé Architektura Internetu je určována kulturou svých uživatelů/producentů, kteří tak určují rámec dalšího vývoje. Techno-meritokratická kultura: pochází z akademického prostředí; je vedena vírou v pokrok a nutnost vývoje jako progresu lidstva Kooperace založená na sdílení, komunikaci, neformální hierarchii  víra v to, že je to dobré Základ ve vědeckých pracovištích. Tedy zejména na samotném počátku rozvoje Internetu, jak jsme již dnes řekli. Postupně dochází k hierarchizaci a krystalizaci elit, která drží zdroje Hackerská kultura Hacker – bez negativního zabarvení! Vychází z předchozí kultury, ale její hodnoty rozšiřuje a modifikuje; sama se rozpadá na subkultury Výchozí ideou je zachování otevřeného, volného přístupu k informacím Ústřední hodnotou je svoboda: utvářet, operovat a redistribuovat vědění  open source software Jejich uspořádání jsou horizontální ad-hoc sítě Kultura virtuální komunitariánů vyrůstá na sociálně-technologických základech původně zejména alternativní proudy, s rozšiřujícím se členů pak toto slábne Catells hovoří o kakofonii komunit  na rozdíl od hackerů nemají jednotný systém pravidel a hodnot mají však dva rysy: 1) volná horizontální komunikace 2) zasíťování definované aktérem (každý si vybere místo, kde se seberalizovat) Podnikatelé přichází jako poslední, přemýšlí v kategoriích zisku prodej technologie uživatelům přináší uživatelsky příjemnější prostředí, e-business, reklama

Organizace ovlivňující strukturu internetu Technické otázky IETF (Internet Engineering Task Force) – fungování internetu (s výjimkou WWW) Standardy Internetu ISOC (Internet Society) resp. IAB W3C (World Wide Web Consorcium) – standardy týkající se webu (HTML, CSS...) ICANN – distribuuje IP adresy, jmenný prostor DNS zastřešuje standardizační proces oblast etiky a práva, financování atd. - IRTF (Internet Research Task Force) – zabývá se dlouhodobějším výzkumem - ISOC – zal. 1992 Vint Cerf – v době přechodu Inetu pod komerční sféru, velká morální autorita, nedostatečná podpora komerční sféry - IANA – zastřešovala distribuci IP adres, spravovala obsah kořenových name serverů, rozhoduje o správě TLD domén, pracovala pod ISOCm, ale zřízena USA vládou - ICAAN – Internet Corporation for Assigned Names and Numbers – predseda Vint Cerf

ČR v Síti (?) … … Zdroj: GFK a WIP Je to hodně nebo málo? Otázka do pléna Norsko 89%; Švédsko 88%; Nizozemí 87% EU27: 61% Nejméně: Rumunsko 29%; Bulharsko 32%; Řecko 38% V kontextu EU je to v podstatě průměr. Zdroj: EUROSTAT; 2008 (?) … … Zdroj: GFK a WIP

ČR v Síti Věk je klíčovým demografickým kritériem. Průměrně trávíme na netu cca 12 hodin týdně (WIP 2008) pocit frustrace a osamění spojen s first-users a jejich technologickou inkompetencí Zdroj: WIP 2005-8, n=7321

Architektura Internetu Jaké jsou stavební kameny Internetu? Základní pojmy Cíl: objasnit základy fungování, vysvětlit pojmy – orientace v literatuře Zjednodušený pohled, Itčkaři můžou spát Od počítačových sítí k internetu Na úvod test

Quiz Doména 3. řádu

Quiz HTTP

Quiz DNS

Quiz RSS

Quiz port

Architektura Internetu 1. schematizace Síťový uzel Přenosové médium Dva prvky v síti: zařízení a spoje (komunikační média – abstrakce, wired či wireless) Počítačová síť - skupina počítačů nebo jiných zařízení (tzv. síťové uzly), které spolu navzájem komunikují tím, že si vyměňují krátké zprávy (tzv. pakety) po přenosových médiích (drátových či bezdrátových) Různé topologie… -> Počítačová síť

Architektura Internetu Topologie sítí Hub Sběrnice Hvězdicovité (hub – problém výpadek hubu)

Vlastnosti komunikace Podle modelu TCP/IP Komunikace po síti je Nespojovaná (nenavazuji spojení před vysláním paketu) Příklad spojované – telefon Nespolehlivá (pakety se mohou ztrácet) Bloková (pakety chodí různě rychle po blocích) Příklad proudové – televize Vysvětlíme konkrétní model sítě – komunikační protokoly z rodiny TCP/IP Vize světa spojařů u začátku sítí, ISO/OSI vs TCP/IP Jak se identifikují jednotlivé uzly? 

Architektura Internetu 2. schematizace 143.99.175.64 154.30.25.50 154.30.25.50 96.13.57.165 84.241.30.63 Počítač Switch Router 5.211.183.142 186.224.1.2 Síťové uzly Počítače (servery, domácí počítače, mobilní zařízení, ...) Mají svou IP adresu Síťové prvky (routery, switche, ...) Vědí kam poslat paket s určitou IP adresou, mohou mít IP adresu 98.39.46.198 52.198.37.255 Počítačová síť 91.143.58.115 135.85.146.92

IP adresa Takže každý síťový uzel má svou unikátní IP? Druhy IP adres Trvalá Seznam má 77.75.72.3 Dočasná (zapůjčená) Lokální Viditelná pouze uvnitř sítě Typicky 10.0.x.x nebo 192.168.x.x V současnosti IPv4, nastupuje IPv6 Výhody nevýhody: u trvalé můžu být stálým terčem útoků, u dočasné nemůžu rozjet webserver, být opravdu veřejnej

Co tvoří Internet? (2) Pakety Odesílatel vytvoří zprávu Zpráva je rozdělena na pakety Pakety jsou postupně doručeny k příjemci (vadné jsou odeslány znovu) Příjemce si z paketů složí původní zprávu Zpráva 1 2 3 Internet Co se to po síti posílá? Zprávy v určitém formátu (později), dělí se na pakety, vysvětlit Pakety docházejí postupně Pakety Malé balíčky dat putující po Internetu obsahují IP adresu odesílatele a příjemce obsahují informace podle kterých je možné ověřit, zda paket došel v pořádku a sestavit z něj původní zprávu obsahují informaci o tom, ze kterého portu odesílatele byly poslány a na který port příjemce míří 2 3 1 Zpráva

Co je to port? Na počítači může být více programů co chtějí najednou komunikovat po síti, co s tím? Řešení: Každý program má svou "schránku" (tzv. port), do které dostává a skrze kterou odesílá pakety PC Skype 154 PC Skype 154 Server Web Server Internet Explorer 80 80

Komunikační protokoly Rodina protokolů TCP/IP Jaké jsou výhody TCP? Zajišťuje spojování, a tedy z nespojované komunikace tvoří spojovanou Zajišťuje spolehlivost – kontrolu paketů a znovuodeslání Další možnost: UDP (nespojovaná, nespolehlivá) Pro zajímavost: TCP/IP nejsou jediné IPX, NetBios, … Jenom zmínit, rychle dál

Jenom zmínit, rychle dál

Architektura Internetu 3. schematizace Popsali jsme si fungování sítě, pojďme na internet – síť sítí Brány Skryté IP uvnitř Kaskádovitost – ISP, páteřní sítě Síť 1

Internet vs počítačová síť Lokální sítě (LAN) propojené do globální sítě   INTERNET

IP adresa vs domény Jaktože píšeme www.seznam.cz a ne 77.75.72.3? Existují specializované servery, které nám "přeloží" adresu www.seznam.cz (tzv. URL) na IP adresu - DNS servery cz - národní doména 1. řádu existují i "mezinárodní„, nadnárodní - com, org, net, gov, biz seznam - doména 2. řádu www - doména 3. řádu Následuje pár demonstračních slidů 

Protokoly Jak může síťový uzel rozumět zaslané zprávě? Umí patřičný protokol Příklady: HTTP - přenos hypertextu (webových stránek) FTP – vzdálená práce se soubory POP3 – příjem e-mailů SMTP – distribuce e-mailů IMAP NNTP TelNet … Protokolů je hodně

DEMO Jakou mám IP? IP adresa mého počítače Zjistím pomocí ipconfig Zápůjčka, zbytek později

DEMO Demonstrace mezilehlých uzlů Chci se podívat na www.liveonline.cz Kudy putuje moje zpráva? (1. část) Alias IP adresa

DEMO Demonstrace mezilehlých uzlů Kudy putuje moje zpráva? (2. část) překonám 14 uzlů, než se dostanu k cíli…

DEMO Jaká spojení mám po Internetu navázaná

Shrnutí části o architektuře Co už znám za pojmy Rodina protokolů TCP/IP IP adresa Paket Port DNS server Doména 3. řádu Brána Už všemu rozumím, co je DHCP

Co se na Internetu vyvíjí? Tato základní architektura (uzly, pakety, IP adresy, DNS servery) je tu v podstatě od počátku - tzv. rodina protokolů TCP/IP - kromě absolutně prvotních dob je spjatá s celým vývojem Internetu Co se tedy na Internetu vlastně mění a vyvíjí? Internetové služby Co je to internetová služba?

I. Email (1971) Nejstarší rozšířená služba internetu Identifikace e-mailové schránky: uživatel@server Formát e-mailu: prostý text postupně rozšířený o zasílání příloh a HTML zprávy V záhlaví e-mailu jsou mj. tyto informace: Odesílatel, příjemce, příjemce kopie a "slepé" kopie, předmět

I. Email (1971) (pokračování) E-mailová etiketa (velikost, uvádění předmětu, citace)  Nevyžádaná pošta (spam), automatické rozpoznávání Protokoly e-mailu: POP3, SMTP, IMAP

I. Email (1971) (pokračování) Nejčastěji využívaná služba Dnes denně 70% uživatelů V roce 2009 (statistika podle Email Statistics Report, Radicati Group) 2 192 000 000 e-mailových účtů Z toho 1 624 000 000 nefiremních 247 000 000 000 e-mailů je zasláno denně Ale 87% emailů je spam Podle statistiky společnosti Symantec za rok 2009 • e-mail se pouze přidal (nikoli nahradil) k stávajícím formám soc. interakce, užíván zejména s osobami (přátelé-mladí, příbuzní-starší, no gender diff) prostorově vzdálenými. Nejčastěji pracovní komunikace - e-mail je klasickým příkladem toho, že využívání internetu je hlavně instrumentální

II. Diskuzní skupiny (1984) Původně v podstatě fungovaly podobně jako e-mail Měly stromovou strukturu příspěvků Postupně se vyvinuly v dnešní diskuzní fóra Rozdělení komunikace do vláken příspěvků Identity building Konvergence identit Role-Playing a „identity building“ se týká minority teenagerů (pro něž je to přirozené) • off-line a on-line identity konvergují a časem se stávají konzistentními Více v dalších přednáškách (MADLA, MARTIN)

III. Instant Messaging (1988) Začalo to službou IRC (Internet Relay Chat) Postupně se vyvinuly IM klienti:  ICQ (1996) Webové chaty (u nás kdysi oblíbený X-chat) Chatové místnosti podle zájmu Přibyla možnost hlasové a video komunikace - Skype (2003)

III. Instant Messaging (1988) V roce 2009 (statistika podle Email Statistics Report, Radicati Group) 2 486 000 000 IM účtů 1 008 000 000 uživatelů Průměrný uživatel IM pošle 53 zpráv denně V ČR (statistika podle World Internet project) Alespoň někdy 2/3 uživatelů internetu Klíčové hledisko je věk Nejznámější chat u nás X-Chat skončil v roce 2009 Používání „instant messaging programů“, nebo-li „kecálků“, se věnuje okolo dvou třetin dotázaných uživatelů Internetu Příklon k tomuto způsobu komunikace je významně ovlivněn věkem. 46 let a více: 54 % uživatelů Internetu, 12-18 let: 83% DENNĚ 53% 19-30 let : 79% Další z možností komunikace po Internetu je chat, čili „pokec“ (graf II.13), který vyzkoušela polovina dotázaných uživatelů I v tomto případě hraje důležitou roli věk respondenta. Je možné říci, že zkušenost a frekvence chatování s věkem klesá. V kategorii nejmladších (12-18 let) chatuje 70 % uživatelů. V této věkové kategorii navštěvuje chat denně 23 % z nich. Chatují také tři čtvrtiny respondentů ve věku 19-30 let, v této věkové skupině chodí na chat denně 15 % uživatelů Internetu. Skype týdně 30%(WIP)

IV. World Wide Web (1991) Formát HTML Jak organizovat dokumenty na Internetu? Přelomový nápad: hypertext - dokument obsahující odkazy na jiné dokumenty Formát HTML (HyperText Markup Language) Postupně rozšiřován o dynamický obsah: JavaScript, AJAX

IV. World Wide Web (1991) Celosvětová pavučina a URL adresy Celá provázaná síť těchto dokumentů tvoří celosvětovou pavučinu - World Wide Web Důležité: Internet není jen WWW Jak označíme dokument? URL (Uniform Resource Locator) Jak vypadá URL? <protokol>://<server>/<dokument>?<parametry> Např.: http://www.liveonline.cz/index.php?p=intro Protokoly: HTTP, HTTPS, FTP, ...

V. Vyhledávače (1993) Jak najít dokument, když neznám jeho URL? Přístup 1 - Adresářová služba První opravdu rozšířená: Yahoo! U nás: Seznam Přístup 2 - Fulltextový vyhledávač Fulltext - vyhledává v celém dokumentu První vyhledávače - Lycos (1993), Altavista (1994) Nástup Google (1996) Nový přístup k řešení relevantnosti dokumentů („page rank“)

Pozor soutěž 1.mp3 6.hry 2.free 7.facebok 3.video 8.práce 4.TV 9.mapy 5.Youtube 10.počasí 1.mp3 2.free 3.video 4.TV 5.youtube 6.hry 7.facebok 8.práce 9.mapy 10.počasí

V. Vyhledávače (1993) Deep Web Co je dostupné přes vyhledávač? Odhadem 25% všech stránek (zdroj: Competia) Ale méně než 1% všech dokumentů Kde je zbytek? Neindexované weby Databáze Využívání vyhledávačů je druhá nejčastější aktivita na internetu, těsně za využíváním e-mailu. Vyhledávání se budeme blíže věnovat v samostatné přednášce.

V. Vyhledávače (1993) Deep Web Deep Web Vs Surface To zas bude trochu v přednášce o sítích Barabási – 162 world wide web jako síť Albert Barabási: V pavučině sítí

VI. Push dokumentů (1997) Musím dokumenty aktivně hledat Nešlo by to jinak? Princip á la televize - informace se "tlačí" ke mě místo toho, abych je "tahal„ Předchůdce dnešního RSS

VII. E-komerce (1999) Nástup internetových obchodů Co bylo potřeba? Způsob jak zaplatit po internetu Pomocí platebních karet Později zprostředkovatelé plateb a mikroplatební systémy (PayPal) Internetové bankovnictví 50% uživatelů

VIII. Peer-to-peer sítě (2001) Výměna velkých souborů v rámci sítě uživatelů Centralizované i distribuované Příklady:  DirectConnect (dodnes) Kazaa protokol BitTorrent (2001) Přenos souboru po malých kouscích v rámci široké sítě uživatelů, kteří mají každý část souboru

IX. On-line aplikace Přesun programů z počítačů (tzv. "tlustí klienti", nutnost instalace) na web (tzv. "tencí klienti", vyžadují jen prohlížeč) Příklady: Webmail Google Docs Relativně nový fenomén. Např. vyhledávač se stal na přelomu roků třetím nejpoužívanějším vyhledavačem na světě. Přitom byl spuštěn v červenci 2009. IE (62%), Mozilla (24%), Chrome (5%), Safari (4,5% - APPLE, MAC), Opera (2,4%). Zdroj Lupa.cz Více v trendech 

X. Web 2.0 (2003) Změna paradigmatu - WWW už neslouží jen k získávání informací, ale ke spoluvytváření obsahu Postupné pronikání web2.0 prvků ke všem službám Vývin uzavřených diskuzních fór do univerzitních sítí (Orkut, Facebook) Facebook se pak otevřel široké veřejnosti  sociální sítě

X. Web 2.0 (2003) Základní principy Participace jako základní princip Možnost komentování informací Komentář a informace svázaná s profilem autora Otevřenost v postoji člověka pro zpřístupnění informací a uživatelských obsahů aplikací Identita a tvorba komunity Odebírání kanálů oblíbeného autora (-> "kamarádství") Decentralizace distribuce obsahu Integrace rozličných služeb kolem jednoho profilu Mnoho systémů integrovaných přes standardy

X. Web 2.0 (2003) Facebook v ČR Koncem 2008: 150 000 uživatelů Facebook: konec roku 2008: 150 000 uživatelů; Konec 2009: 3,2 mil unikátních ID, odhad : 2 miliony lidí Pro zajímavost, můj oblíbený graf, který sleduji už od loňského roku - srovnání Facebook.com (modrá), Lide.cz (červená), Libimseti.cz (oranžová nebo snad žlutá, chcete-li) a Spoluzaci.cz (zelená). Tedy Zdroj: lupa.cz Facebook.com Lide.cz Spoluzaci.cz Libimseti.cz

Trendy Pokračování konverze do webových služeb Programy a služby co vyžadovali klienta se postupně nahrazují webovou službou, ke které stačí prohlížeč Není třeba nic instalovat Redukce potřeby technologické kompetence Konvergence standardů Front-end služby podporuje HTML, JavaScript, CSS, … Cloud computing Platím za užití služby

Trendy Přesun obsahu z lokálního zařízení na síť Integrace služeb Svá data mám „kdesi v síti“ – v cloudu Přesun zodpovědnosti za úložiště na poskytovatele služby Integrace služeb Zaměření na obsah nikoli obslužnou službu Obsah můžu snadno sdílet a automaticky distribuovat napříč službami Integrace komunitních prvků služeb

DÍKY ZA POZORNOST!

PŘÍLOHY

Uživatelé Internetu EU27, 2008 Zdroj: EUROSTAT