Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií katedra sociologie

Shrnutí Žijeme v bezprecedentní a ambivalentní společnosti Žijeme ve společnosti bezprecedentního blahobytu/hojnosti/nadbytku Žijeme ve společnosti prožitku?

Je blahobytná společnost prožitku také bezprecedentně šťastná? Blahobytné společnosti byl diagnostikován „syndrom velkého vlka“

Proč nám štěstí utíká? 1)Past hédonistické adaptace 2)Past rostoucích sociálních aspirací 3)Past sociální komparace 4)Past odložené radosti

4. Past odložené radosti „Delay gratification“ ustupuje „instant gratification" - vítězí kult okamžitého uspokojení K tomu přispívá atmosféra rychlého času - žijeme v rychlém čase, „pomalé“ je vytěsňováno „rychlým“ – kde jsou zdroje rychlého času? Hrozí, že se život promění v hysterický sled překypujících okamžiků, že se ztratí kategorie „tady“ a „tam“, „před“ a „potom“ Každý následující okamžik pak přichází s takovou rychlostí, že bude zřejmě stále obtížnější žít dokonce i přítomností Invaze rychlého času je nutně spojena s nástupem informačního věku - vládne nám tyranie okamžiku? Z nudy se stává luxus – jak vnímáme čekání a prostoje v době rychlého času?

Co všechno podléhá rychlému času? Proč je ová komunikace symbolem rychlého času ? Jak je rozdíl mezi dopisem a em?

Věk dýmky a dopisů ustoupil věku cigaret a ů. Ale už i cigarety jsou elektronické…

Jak rozumět „instant gratification“ ?

V tomto ohledu jsou marketingové strategie nadčasové a velice úspěšné, neboť současně vysílají často lákavá sdělení, že lze získat „A“ aniž by se muselo dělat „B“. „Zhubnout bez pohybu“ „Zisk bez rizika“ „Návratnost bez investic“ „Odměna bez práce“ „Výkon bez přípravy“ „Akce bez plánu“.

Instant gratification znamená rychlé nasycení, každá další volba radost ze života snižuje – princip klesající mezní užitečnosti Z evolučního hlediska jde však o výhodnější životní strategii uplatňovanou v podmínkách společnosti nedostatku

Jak rozumět „delay gratification“?

Jde o ochotu odkládat radosti a potěšení do budoucna- tzv. předjímaný užitek V jakých oblastech života se uplatňuje odložená radost? Lze na odložené radosti vydělávat?

Neztrácíme tak to, za co stojí žít,……. tedy těšení se?

Radost nám dělá hlavně očekávání – zklamání vzniká z toho, že se už nemůžeme těšit, ne z toho, že zážitek není dobrý

Etapy sociologického výzkumu

Fáze projektová – (přípravná) 1. Obecná charakteristika tématu – co řeším 2. Vymezení výzkumného problému – na řešení jakého problému se zaměřím 3. Podrobné seznámení (studium odborných zdrojů) s aktuálním stavem poznání – co vím a co nevím 4. Cíle výzkumu – co chci zjistit 5. Stanovení hypotéz – s jakými předpoklady do výzkumné práce vstupuji 6. Výzkumná metoda – jak budu problém řešit 7. Časový a finanční plán – časový harmonogram, náklady výzkumu – jak dlouho a za kolik?

Pozor na chyby! Nedostatečné seznámení výzkumníka s aktuálním stavem poznání – „objevuje se objevené“ Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat

Fáze realizační (empirická) 1. Předvýzkum (pilotáž) – ověření nástroje sběru dat, použité metody – jdu na to správně? 2. Příprava tazatelů 3. Sběr dat – práce v terénu, kontrola práce tazatelů – zajistím kvalitní a věrohodná data? Reliabilita a validita

Pozor na chyby! Nepřipravení tazatelé!!!

Fáze vyhodnocovací (závěrečná) 1. Kontrola (čištění) dat – s jakými daty lze pracovat? 2. Analýza a interpretace dat – co lze z dat vytěžit? 3. Závěry – prezentace, výzkumná zpráva, zveřejnění výsledků, konference – co a jak zveřejním?

Výzkumná paradigmata v sociologickém výzkumu

Kvantitativní metoda výzkumu deduktivní přístup - teorie, hypotézy, sběr dat, ověření hypotéz extenzivní plošné zkoumání jevů – snaha „vysvětlit“ důraz na měřitelnost, kvantifikaci, exaktnost – „tvrdá data“ určeno pro sledování hromadných jevů – silná standardizace možnosti generalizace poznatků – poznání je redukované, často abstraktní výzkumný postup předem jasně definován rychlý sběr dat a jejich zpracování pomocí statistických metod pracuje se s jasně definovanými výběrovými postupy, výzkum se realizuje zpravidla na reprezentativním vzorku populace větší reliabilita data jsou vyhodnocována po ukončení sběru dat

Přednosti a nevýhody kvantitativního výzkumu + Lze zobecnit na populaci + Relativně rychlý a přímočarý sběr dat + Poskytuje přesná, numerická data + Relativně rychlá analýza dat + Výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi + Je užitečný při zkoumání velkých skupin - Získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou aplikaci v místních podmínkách - Výzkumník je omezen reduktivním způsobem získávání dat - Výzkumník se orientuje pouze na určitou teorii a její testování a ne na rozvoj teorie

Kvalitativní metoda výzkumu induktivní přístup – sběr dat, identifikace vztahů, souvislostí, pravidelností, formulace hypotéz, teorie intenzivní a detailní zkoumání jevů – snaha „porozumět“ důraz na intepretaci, porozumění, intuici, cit – „měkká data“ určeno pro terénní výzkum a sledování konkrétních situací v přirozených podmínkách – slabá standardizace odmítání generalizace poznatků –poznání je konkrétní a autentické výzkumný proces je pružný, přizpůsobuje se průběžným poznatkům a zjištěním sběr dat a jejich zpracování náročné na čas a často tvůrčí schopnosti badatele pracuje se s konceptem teoretického nasycení – sběr dat je ukončen v případě, že se neobjevují během analýzy dat další nové vztahy a významy větší validita data jsou vyhodnocována v průběhu sběru dat – další sběr dat je zpravidla podmíněn povahou průběžných výstupů

VYJMENUJTE PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY KVALITATIVNÍ METODY ZKOUMÁNÍ