ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Mgr. Jitka Moskvová

smrtí Caesara republika zachráněna nebyla nastal boj mezi spiklenci a odpůrci v čele spiklenců stanul Caesarův spolukonzul Marcus Antonius  Caesarův adoptivní syn Caesarovým vrahům byla senátem zaručena beztrestnost Antonius se snažil o smířlivou politiku vůči senátu  nedařilo se např. Cicero psal filipiky proti Antoniovi

došlo k bitvě u Mutiny  Antonius utrpěl porážku roku 43př.Kr. vznikl druhý triumvirát  Octavianus (Caesarův adoptivní syn) se spojil s Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem proti senátu  byl legální vydali zákon  dával jim mimořádné pravomoci na 5 let, aby učinili pořádek

opět zavedli proskripce  postiženým zabavili majetek a popravili je  obětí se stal i senátor Cicero Caesarovi vrazi uprchli na východ  byli pronásledováni a roku 42př.Kr. poraženi v bitvě u Filippi Brutus spáchal sebevraždu mezi Octavianem a Antoniem panovalo soustavné nepřátelství roku 40př.Kr. na schůzce v Brundisiu si rozdělili sféry vlivu

Antonius měl spravovat východní části provincií Octavianus si upevnil pozice v Itálii a západní části říše Lepidus dostal do správy Afriku  později byl Octavianem zbaven moci a zastával pouze funkci pontifika maxima Antoniova politika na východě v Římě vzbuzovala silnou nevoli  v nečinnosti dlel v Egyptě po boku Kleopatry

Antonius začal vystupovat jako orientální vládce a oženil se s Kleopatrou  daroval Egyptu území, která patřila Římu Octavianus vyhlásil Egyptu válku roku 31př.Kr. svedli námořní bitvu u Actia  Antonius a Kleopatra prohráli a v Egyptě spáchali sebevraždu rok poté byl Egypt připojen k Římu Octavianus se tak stal pánem celé římské říše  definitivní konec republiky

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ (27př.Kr.– 395 po Kr.) Rané císařství = PRINCIPÁT JULSKO – CLAUDIJSKÁ DYNASTIE DYNASTIE FLAVIOVCŮ DYNASTIE „ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ“ Pozdní císařství = DOMINÁT

Octavianus se v roce 27př. Kr Octavianus se v roce 27př.Kr. vzdal  před zasedajícím senátem moci a oznámil úmysl vzdálit se do soukromí a vyhlásil obnovení republiky byl však  přemluven, aby zůstal v čele státu  převzal všechny důležité funkce příjmení Augustus = vznešený  dědičná součást titulatury všech dalších panovníků roku 2př.Kr. se stal nositelem čestného titulu „Pater patriae“ = Otec vlasti už za života ho uctívali jako boha

Octavianus prováděl různé reformy: zavedl kontroly příjmů z provincií  vojenská reforma zavedl praetoriánskou gardu na ochranu císaře zřídil oddíly vigilů  fungovali v Římě jako policie hasičské jednotky prefekt  v Římě velel vojákům a zastupoval císaře

v politice uplatňoval heslo „chléb a hry“ potlačil povstání v Hispánii  dobyl zbytek poloostrova úspěšně bojoval v Galii a Panonii  nová provincie Panonia evropskou severní hranici římské říše tvořil Dunaj

na našem území sídlili Markomani  ti v čele s Marobudem vytvořili svaz germánských kmenů ve středních Čechách Římané vypravili proti Marobudovi vojenskou výpravu vedenou Tiberiem a jeho bratrem Drusem  útoku na Markomany zabránilo silné povstání v Panonii roku 9 po Kr. svedli Římané bitvu v Teutoburském lese mezi Rýnem a Labem  utrpěli katastrofální porážku

Hlavní roli zde hráli Cheruskové, spolu se svým náčelníkem, Arminiem, který po nějakou dobu působil v římské armádě. Publius Quinctilius Varus (velitel legií) Arminiovi důvěřoval a na cestě do zimního ležení se od něj nechal se svými muži zavést do lesa, kde byli jeho nic netušící tři legie zmasakrováni, vojevůdce spáchal sebevraždu a Germáni obětovali zajaté Římany bohům. tato bitva vedla ke stanovení hranice na řeky Rýn a Dunaj

za Augustovi vlády se započalo s budováním limes Romanus  systém pohraničních pevnůstek, příkopů a valů, které byly stavěny tam, kde nešlo využít přirozené překážky (např. řeky) PRINCIPÁT  spojení absolutní moci jednoho člověka se zachováním republikánských úřadů princeps senatus = první v senátu; princeps inter pares = první mezi rovnými

Octavianus neměl syna  nástupcem se stal Tiberius  k moci se dostává julsko-claudijská dynastie voják, šetřil  zavedl daň z luxusu bál se o svůj život  zákon o urážce majestátu umírá opuštěn na ostrově Capri CALIGULA (37 – 41) synovec Tiberia vedl okázalý a zhýralý život

trpěl duševní chorobou  nechal vraždit lidi byl zabit praetoriány  dosadili na trůn Claudia CLAUDIUS (41 – 54) strýc Caliguly, žil v ústraní a věnoval se psaní historie výborný císař  navázal na Augustovu politiku rozšířil území  provincie Judea a Britania zavraždila ho jeho žena Agrippina

NERO (54 – 68) 16-ti letý adoptivní syn Claudiův prvních 5 let vládl dobře  učitel Seneca roku 59 nechal vyvraždit celou svoji rodinu  stává se z něho tyran po odhalení Pisonova povstání roku 65 byli donuceni k sebevraždě i Seneca a básník Petronius postavili se proti němu i praetoriáni  císař se pokusil o útěk a spáchal sebevraždu

FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79) NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79) první císař dynastie FLAVIOVCŮ velitel legií v Judei podle římských dějepisců dobrý císař roku 70 vypuklo povstání židů v Judei  potlačeno synem Titem  dobyl Jeruzalém a zbořil Šalamounův chrám řadí se k šetrným císařům v Římě vzniklo Colosseum

TITUS FLAVIUS (79 – 81) podle římských dějepisců dobrý císař jeho vládu doprovázely tři velké katastrofy první byl výbuch Vesuvu a zaplavení měst Pompeje, Herculaneum a Stabie lávou druhou byl třídenní požár Říma třetí byla epidemie moru DOMICIANUS (81 – 96) je označován za tyrana požadoval božské pocty

v Římě vystavěl Titův oblouk nespolupracoval se senátem  podřídil si ho jeho vraždou končí éra vlády Flaviovců NERVA (96 – 98) zvolen senátem adoptoval svého nástupce a vzdal se vlády  následuje éra ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ TRAJÁN (98 – 117) jeden z nejslavnějších císařů Říma

byl z Hispánie  první císař, který nepocházel z Itálie zřídil nové provincie  za jeho vlády dosáhlo římské impérium největšího územního rozsahu schopný vojevůdce a administrátor  dokázal na důležité posty dosazovat schopné lidi vystavěl v Římě Trajánův sloup, v jehož podstavci byl později pohřben

HADRIÁN (117 – 138) mírová politika  neváhal opustit území, která byla velkou zátěží pro římskou pokladnu roku 132 – 135 došlo k povstání Židů  vedl je Bar Kochba  byl zabit a židé už nesměli do Jeruzaléma  židovským centrem se stala Galilea a došlo k rozptýlení Židů po světě  DIASPORA v Británii vznikl Hadrianův val proti keltským nájezdníkům ze severu

ANTONIUS PIUS (138 – 161) mírový císař  vyhýbal se válkám na jihu Skotska byl postaven Antoniův val MARCUS AURELIUS (161 – 180) nazýván filozofem na trůně jeho osobním lékařem byl sám slavný Galenos tři Markomanské války  nápis na Trenčínské skále zemřel na mor v římském vojenském táboře ve Vídni (Vindobonně)

tyran  liboval si v násilí a zavedl teror COMODUS (180 – 192) tyran  liboval si v násilí a zavedl teror považoval se za vtěleného Hercula a žil i vystupoval s gladiátory byl zavražděn NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN SEPTIMUS SEVERUS (193 – 211) díky nedostatku římských rekrutů dochází k barbarizaci armády  do vojska i politiky neřímané

ANTONIUS CARACALLA (211 – 217) roku 212 dal všem obyvatelům římského impéria římské občanství byl dalším z tyranských a vraždících císařů nedostatek otroků se projevoval zejména v zemědělství a v řemesle  byl zaveden KOLONÁT Kolóni byli drobní rolníci, bezzemci a propuštěnci, kteří dostávali do nájmu půdu  platili nájemné a museli odpracovat určitý počet hodin u majitele půdy

DIOCLETIANUS (284 – 305) schopný panovník DOMINÁT  absolutní samovláda dominus = pán území rozdělil pro lepší správu na části Řím přestal být hlavním městem říše pronásledoval křesťany z kolónů se postupně stávají nevolníci

CONSTANTINUS (305 – 337) na místě bývalé řecké osady Byzantion založil nové hlavní město Konstantinopolis roku 313 vydal Edikt milánský  zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími roku 325 svolal do Nikaie první koncil  přijato základní církevní dogma a tzv. Nicejské vyznání víry

POSLEDNÍ STALETÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠE: roku 375 vpadli do Evropy Hunové  začalo stěhování národů roku 378 svedli Římané s Vizigóty bitvu u Hadrianopole  Římané prohráli roku 394 císař Theodosius definitivně zlomil moc vyznavačů pohanství v témže roce byly zrušeny olympijské hry roku 395 Theodosius rozdělil současný římský svět na Západořímskou říši a Východořímskou říši

roku 410 vyplenili Řím Vizigóti  vládce Alarich roku 451 vstoupili do Říma Hunové  Attila “bič boží“ byl poražen v bitvě na Katalaunských polích vojevůdcem Flaviem Aëtiem roku 455 prošli Římem Vandalové  zanechali za sebou spoušť roku 476 byl poslední západořímský císař Romulus Augustulus svržen germánským vůdcem Odoakarem  tím zaniká Západořímská říše