Psychologie II Interpersonální komunikace Přednáška 1 Úvod

Interpersonální komunikace je praktická disciplína. Nicméně znalost teoretických poznatků může zlepšit: –naši vlastní interpersonální komunikaci –porozumět komunikaci jiných Staví na poznatcích –psychologie (vnímání druhých lidí, motivace chování aj.) –etologie (neverbální chování) –lingvistiky, literární vědy (slovní projev, rétorika)

Důležitost interpersonální komunikace v ekonomických oborech Zvyšuje se konkurenční boj. Poznání, že podnik je technicko-ekonomicko-sociální systém. Konkurenční výhoda – pracovní síla, lidé. –Nahradit zaměstnance je velice složité a v mnohých firmách se stávají jedinou a podstatnou konkurenční výhodou. Lidské zdroje, řízení lidských zdrojů. Největší zdroje růstu a zvyšování produktivity jsou v lidském potenciálu. Změny spojené s globální ekonomikou:

Výuka „komunikačních dovedností“ není nic nového Kultury humanitně orientované: Velký důraz na slovní komunikaci –jak v teoretické rovině, tak v praxi. Jak vypadalo vzdělání dříve? Středověký vzdělávací systém Sedm svobodných umění: Trivium (trojcestí): gramatika, rétorika, dialektika Quadrivium (čtyřcestí): aritmetika, geometrie, astronomie, musica

Klasická jesuitská gymnasia st. Studenti připravováni na „manažerské“ profese. –Teorie: jazyky, literatura, rétorika –Komunikační praxe: cvičení v argumentaci,divadlo

Technická revoluce – postupná změna priority ve vzdělání Orientace na technické disciplíny. Víra ve vědecko-technický pokrok – sám od sebe změní pozitivním způsobem lidské vztahy včetně interpersonální komunikace.

Proměny přístupů k oceňování důležitosti studia a výuky interpersonální komunikace Dnes: znovuobjevení důležitosti komunikace: –Ekonomická sféra: narůstající konkurence. –Velké, složitě organizované instituce. –Společnost dnes velmi komplexní. –Občanské dovednosti - demokratická společnost založená na participaci. –Politika, média: přesvědčování, manipulace.

Důležitost komunikace Jak UK firmy posuzují absolventy VŠ : Britské listy : Absolventi britských univerzit jsou k ničemu, varují čelné firmy. Největší britské firmy varovaly, že navzdory tomu, že letos vstoupil na trh práce rekordní počet absolventů univerzit, mnoho z nich nemá základní kvalifikaci, potřebnou k získání zaměstnání. Téměř polovina podniků konstatovala, že neočekávaly, že by obdržely "dostatečné množství žádostí o místo od absolventů univerzit s přijatelnou kvalifikací". Loni zůstalo neobsazeno 600 pracovních příležitostí, protože třetina zaměstnavatelů konstatovala, že nemůže nalézt kandidáty dostatečné kvality.

Nedostatky absolventů britských univerzit z hlediska zaměstnavatelů jsou tyto: –Studenti tráví příliš mnoho času studiem a netráví dost času činností v klubech a v asociacích, kde by se naučili týmové práci. –Absolventi nemají dostatečné zkušenosti jak dělat prezentace na seminářích. Znamená to, že neumějí na pracovišti kolegům komunikovat myšlenky. –Absolventi neumějí pravopis, gramatiku a nemají základní matematické schopnosti. Znamená to, že dělají základní chyby, píší negramotné zprávy a je nutno na ně pořád dohlížet.

M. Jahn, personální ředitel Škoda Auto: (Ekonom,č.18,s.32,2007) Chybí vedení studentů k tomu, aby uměli prezentovat, pracovat v týmu, vyjednávat.

Jak komunikuje student AI: Dobry den chtela bych se zeptat jestli potrebujete jeste neco delat do vyberoveho projektu z toho chozeni po ulici mam splneny jeden den a vy jste rikal, ze jeste neco je potreba udelat. Mame zejtra zkousku od 10:00 tak se za Vami potom stavime budete ve skole?? a kdy tam budete??

Obsah přednášek - Sociální kontext lidské komunikace – co ovlivňuje naše vnímání druhé osoby a chápání smyslu její komunikace. - Klasické psychologické výzkumy lidského chování vztahují se ke komunikaci - Neverbální komunikace - Slovní komunikace - Jak můžeme měnit skutečnost jazykem (politická korektnost)

-Teorie komunikačních her. Vyjednávání, řešení konfliktů. - Komunikace v organizaci. Organizační kultura. - Komunikace s veřejností

Materiály na WWW Vše naleznete na mých WWW stránkách. Cesta: – –Na levé liště najít „Psychologie 2“.

Literatura ke studiu Literatura základní: Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace, Praha, Portál, DeVito, J.A.: Základy mezilidské komunikace. Grada, Praha, Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Praha, Portál, 1998 Tubbs, S. L. a Moss S.: Human Communication. New York, McGraw-Hill, 1991 Wage, J. L.: Řeč těla jako účinný nástroj prodeje, Praha, Management Press, Literatura doporučená: Goleman, D.: Emoční inteligence, Praha, Columbus, 1997 Goleman, D.: Práce s emoční inteligencí. Praha, Columbus, Lotko, E.: Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc, UP, 2004

1. Modely komunikace Zjednodušený model komunikace Zdroj Příjemce Proudění informací z jednoho bodu (zdroj) k druhému bodu (příjemce).

1.1 Model komunikace podle Shannona a Weavera C. Shannon a W. Weaver, The Mathematical Theory of Communication. University of Illinois Press, 1945.

K modelu komunikace podle Shannona a Weawera: Podle Shannona a Weavera probíhá komunikace lineárně a sekvenčně (= v posloupnosti). Posloupnost začíná u informačního zdroje. Vysílač (transmitter) vyšle signál prostřednictvím určitého kanálu. Významnou složkou modelu je zdroj šumu (noise), který do signálu vkládá informační šum. Přijímač (receiver) přijímá signál a předává jej dále na místo určení (destination). Model však nic neříká o tom, co se děje uvnitř lidí – „vysílače“ a „přijímače“. Jaké mezi nimi existují vztahy, čím jsou ovlivněni atd. To je předmětem zájmu psychologie komunikace.

1.2 Výhrady k modelu Komunikace: společné podílení se na nějaké činnosti ve vzájemném kontaktu, nikoliv tedy jen proudění informací jedním směrem. –Sdělování + sdílení - komunikují i ti, kdo třeba pouze přihlížejí. Při naší komunikaci s druhými lidmi: –Komunikaci spoluvytváříme, ovlivňujeme. –Zároveň jsme její součástí, jsme jí ovlivňováni. Communicatio (lat.) – vespolné účastnění Communicare – činit něco společným, společně něco sdílet

1.3 Rozšíření modelu komunikace zjednodušené pojetí:

Rozšíření modelu (2)

Rozšíření modelu (3)

Rozšíření modelu (4)

2. Naše vnímání ovlivňuje komunikaci Lidské smysly nefungují zcela dokonale. Lidský mozek není schopen zpracovávat nekonečné množství dat za jednotku času. Selektivní vnímaní Filtr: –Fyziologický –psychologický

2.1 Selektivita pozornosti Různé psychologické modely:

2.2 Čím vším je ovlivňováno vnímání: Vliv kultury na vnímání. Vliv obsahu komunikace na vnímání. Vliv osobnostních charakteristik na vnímání. Vliv času na vnímání (klesající koncentrace). Stereotypy. Empatie.

2.3 Proč si lidé neporozumí: Objektivní důvody –používání symbolů –různost jazyků –kulturní rozdíly –osobnostní rozdíly –rušení komunikace Individuální důvody –konservativismus –předsudky –podezřívavost –neupřímnost –netaktnost –agresivita –konfliktnost –nerozlišování příčin a následku

3. Základní znaky komunikace: Komunikace má určitý cíl (motivace ke komunikaci). Komunikace je kontextuální (komunikační kontext). Komunikace je oboustranná (interpersonální komunikace). Komunikace je symbolická (jazyk, symboly, znaky).

3.1 Funkce komunikování Informativní funkce Základní funkce. Informace - fakta nebo údaje. Na určitém stupni všechny zprávy nesou určitou informaci. Kdyby zpráva neobsahovala žádnou informaci, pravděpodobně by ji nikdo nevěnoval pozornost. –Nezdravá komunikace: zpráva bez informace – promluva politika.

3.1 Výčet funkcí komunikování Informovat (informativní funkce) –Předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit. Instruovat (instruktážní funkce) –Zpráva přináší informace + určité organizační nebo interpretační principy. –Navést, zasvětit, naučit, dát recept. Přesvědčit (persuazivní funkce) –Aby adresát změnil názor, získat někoho na svou stranu, zmanipulovat, ovlivnit. Pobavit (funkce zábavní) –Rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat.

3.2 Motivace ke komunikaci Motivace kognitivní –Chceme či potřebujeme něco sdělit či vyjádřit se. Motivace sdružovací –Chceme navázat vztah, uspokojit potřebu kontaktu, komunikujeme, abychom se sdružovali. Motivace sebepotvrzovací –Komunikováním s druhými i sami v sobě nalézáme a potvrzujeme svou vlastní identitu, zpevňujeme svůj sebeobraz (komunikujeme kvůli sobe samým). Motivace adaptační –Komunikací signalizujeme svoji roli, potvrzujeme její přijetí a osvojení, přizpůsobujeme se rolovým stereotypům.

Motivace ke komunikaci (pokračování) Motivace „přesilová“ –Potřeba uplatnit se, upoutat na sebe pozornost, získat úctu, respekt. Existenciální motivace –Komunikací strukturujeme a fázujeme čas a průběh svého života, abychom zaplašili nudu, bezesmyslnost, depresi, abychom se udrželi psychicky zdraví. Motivace „požitkářská“ –Chuť se rozptýlit, odpočinout si, pobavit se.

Mnohé další motivace: Např. Rozptýlit podezření druhého. Zamluvit choulostivé téma. Vytvořit událost (skandalizovat někoho). Zmást. Zamést stopy.

3.3 Komunikační kontext Vnitřní Vnější

3.3.1 Vnitřní kontext komunikace: Všechny podněty pocházející z minulosti i přítomnosti, které nám zprostředkovávají naše informace o světě Člověk, kterého chceme přesvědčit, nikdy není nepopsaným listem papíru. Má v sobě uloženo množství poznatků o světě (případně i o nás). Některá z těchto „dat“ mohou být aktivována vyvolanou asociací (o jejichž podobě většinou nemáme tušení) a zkreslí komunikování s námi.

3.3.2 Vnější kontext komunikace Vnější kontext komunikace má podobu –Sociálně psychologickou (např. množství přihlížejících) –Systémovou –Kulturní –Společenskou

Kulturní složka = kulturní filtr Kulturní vzorce Podobnosti v kulturních vzorcích u příslušníků téhož národa vedou k úvahám o národní mentalitě Kulturními vzorci jsou ovlivněna naše nevědomá očekávání průběhu komunikace. –Kulturní rituály, ale také hodnoty, ideály, tradované příklady a vzory, normy a pravidla chování ve společenském styku, pravidla oblékání a úpravy zevnějšku. Úspěch v komunikaci požadavků – sdělení má přesně tu formu, kterou příjemci podvědomě očekávají.