Počítače XV – CPU II Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Počítače XV – CPU II Pokračování předchozí přednášky CPU, které mapuje dva největší hráče na trhu s procesory, a to firmy: Intel a AMD

Počítače XV – CPU II Intel Firma Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení. Firma byla založena Robertem Noycem a Gordonem Moorem v roce 1968 pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Hlavní sídlo firmy je v kalifornském městě Santa Clara v USA, v lokalitě nazývané Křemíkové údolí. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli firmy Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete muzeum mikroprocesorů. Po celém světě pracuje pro firmu Intel přes zaměstnanců. Jako jedna z největších světových firem s ročním obratem 37,6 miliard $ (2008) a hodnotou 127 miliard $ (k 8. červnu 2006) je společnost kótována na mnoha světových burzách (NASDAQ: INTC; SEHK: 4335). Intel je znám mezi běžnými lidmi především svými procesory. Ročně jich vyrobí přes 100 miliónů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery). Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan. Slogan Intel inside tak nahradil claim Leap ahead („skok kupředu“). Centrála Intelu, Santa Clara, Kalifornie

Počítače XV – CPU II Pentium 1 bylo uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem pro procesor. Frekvence procesoru byla 60 až 200 MHz. Osazoval se do socketu 7. Pentium 2 bylo uvedeno 7. května Verze procesoru pro nepřenosný zařízení měla frekenci 233 až 450 MHz, pro mobilní byla 266 až 500 MHz. Výrobní proces byl 350 až 250 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovaly 2 verze, první se osazovala do socketu 370 (jednalo se hlavně o Celerony) a druhá se osazovala do slotu 1 (na modulu byla "externí L2 cache CPU").

Počítače XV – CPU II Pentium 3 bylo uvedeno 26. února Frekvence procesoru byla 0,45 až 1,4 GHz. Výrobní proces byl 250 až 130 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovaly 2 verze, první se osazovala do socketu 370 a druhá se osazovala do slotu 1. Pentium 4 postavené na unikátní architektuře NetBurst bylo uvedeno v roce Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE2 a SSE3, 64bitové rozšíření architektury EM64T a vícevláknová technologie Hyperthreading. Frekvence byla 1,3 až 3,8 GHz. Osazovalo se do 2 socketů, první byl Socket 423 a druhý dokonalejší Socket 478. Procesor byl vyráběn nejdříve 130 nm, nakonec skončil na 65nm procesu v továrnách Intel. Pentium D stavělo na procesoru Pentium 4, ale obsahovalo 2 jádra. Bohužel se zde plně projevily nedostatky architektury NetBurst, a to vysoké odpadní teplo. Původně se plánovalo až s astronomickými 10 GHz, ale nakonec se zastavili na 3,5 GHz při TDP 140 W. Osazovalo se do socketu 478. Pentium M bylo uvedeno v březnu Proti očekávání využívali architekturu procesoru Pentium 3 Tualatin (který byl založen na jádru Pentia Pro) místo Pentium 4, kvůli snížení TDP. Bylo určeno hlavně pro přenosné zařízení (notebook...).

Počítače XV – CPU II Celeron "P6" byl postaven na architektuře procesoru Pentium II/Pentium III. Rodina procesorů Celeron je založena na rodině procesorů Pentium, přičemž Celerony jsou v jistých oblastech zjednodušené verze procesorů Pentium. První Celeron byl založen na jádře procesoru Pentium II a byl označen kódovým názvem Covington. Pracoval na frekvenci 266 MHz a neobsahoval žádnou vyrovnávací paměť druhé úrovně (tzv. L2 Cache), čímž dosahoval podstatně horšího výpočetního výkonu než původní procesor, na druhé straně bylo velmi jednoduché přetaktovat ho až na 400 MHz. Celerony založené na 90 nm jádře Prescott s menší vyrovnávací pamětí (256 kB). Vyráběny byly na frekvencích 2,13 až 3,2 GHz. Procesory bylo často možné přetaktovat k frekvencím kolem 4 GHz. Celeron (NetBurst) vychází z procesoru Pentium 4, přesněji architektury NetBurst. V současnosti se chystají dvoujádrové procesory Celeron... Celeron 300A Celeron Coppermine-128

Počítače XV – CPU II Pentium Dual-Core bylo uvedeno Byla použita architektura Intel Conroe (Core 2 Duo...). Díky tomu se vyrábí 65, později 45 nm. Usazuje se do Socket 775. Nově podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975X a P965. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze). Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD. Core 2 Quad byl uveden v roce Obsahuje 2x 2-jádrové procesory (Core 2 Duo). Byl to první 4-jádrový CPU (nebyl nativní). Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastněných Intelem. Usazuje se do Socket 775. Podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Intel Core 2 Duo Atom byl uveden v roce Intel vydal 2 varianty. První pro nepřenosná zařízení (stolní PC, HTPC...) je bez úsporných technologií (TDP až 8 W). Druhá varianta pro přenosné zařízení (netbook...) obsahuje úsporné technologie (TDP až 2,5 W). Atom využívá čipset 945GC, 945GSE... Jsou konstruované speciálně pro zařízení vyžadující velmi nízký odběr energie (subnotebooky - hlavně netbooky, PDA, smartphony či ultra-mobilní PC). Intel Atom je použit například v netbooku ASUS Eee PC.

Počítače XV – CPU II Core i7 byl uveden v roce 2008, jeho přesnější název je Core i7-9xx. Je to první nativní čtyřjádrový CPU od Intelu. Obsahuje funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 8, vyšší výkon než u 4-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 8 jádrovému CPU. Je postaven na jádře Nehalem. Usazuje se do Socket Běží na frekvenci od 2,66 do 3,33 GHz. Vyrábí se 45 nm procesem. Obsahuje dohromady 9472 KiB cache, z toho L1 cache je velká KiB pro 1 jádro, L2 cache je velká 256 KiB pro 1 jádro, L3 cache je velká 8 MiB (inkluzivní typ) a je pro všechna jádra společná. FSB je nahrazena novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s. Má integrovaný 3kanálový řadič DDR3 pamětí. Nově podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií. Core i5 byl uveden Q3-Q Usazuje se do Socket Core i3 byl uveden Q3-Q Core i9 byl uveden v roce Jedná seo nativní 6jádrový procesor. Bude obsahovat funkci Hyper- threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 12, vyšší výkon než u 6jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 12jádrovému CPU. Usazuje se do socketu Vyrábí se 32 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií. Turbo Boost je funkce, která umožňuje zvýšení násobiče (a spolu s tím i frekvence) procesoru v případě, že jej zatěžují aplikace neoptimalizované pro vícejádrové procesory a část procesoru není vytížena. V takovém případě procesor automaticky zvýší násobič u jednoho či více jader tak, aby nepřekročil stanovené limity maximální spotřeby, čímž může dojít k významnému navýšení výkonu.

Počítače XV – CPU II Blokové schema architektury NEHALEM Core i7

Počítače XV – CPU II Různé zdroje uvedly, že Nehalem bude mít následující specifikaci: ·Dvou, čtyř a osmi jádrové varianty ·Integrovaný paměťový řadič podporující ··DDR3 ··SDRAM a 1 až 6 paměťových kanálů ·45nm výrobní proces ·Low-end varianty budou mít integrovaný grafický procesor (··IGP) umístěný mimo čip, ale ve stejném pouzdře. ·Používá nové point-to-point propojení procesorů nazývané Intel QuickPath Interconnect, které nahradí zastaralou FSB ·Hyper-threading, který nebyl přítomen na běžných procesorech od Intelu od roku 2006 ·Nativní (monolitické, tj. všechna procesorová jádra na jediném čipu) čtyř a osmi jádrové procesory ·731 milionů ··tranzistorů u čtyřjádrové varianty ·32 KB L1 instrukční a 32 KB L1 datová ··cache na jedno jádro ·256 KB L2 cache na jádro ·8 MB L3 cache sdílené mezi všemi jádry ·O 33 % efektivnější v mikro-ops operacích než Core ·2. úroveň řady prediktoru a 2. úroveň Translation Lookside Buffer ·Modulární bloky komponent, jako jsou jádra, mohou být přidány nebo odstraněny pro různé segmenty trhu

Počítače XV – CPU II AMD Advanced Micro Devices je americká světová firma založená 1. května 1969 v Sunnyvale (Kalifornie). V roce 2009 je druhý největší výrobce mikroprocesorů (integrovaných obvodů) a třetí největší výrobce grafických čipů a čipsetů. Dnes se hlavně orientuje na vývoj procesoryů (hlavně x86 kompatibilní), grafických čipů a čipsetů. Dříve vyvíjelo nejenom procesory, grafické čipy nebo čipsety, ale i zvukové čipy a další obvody. Vstupní kapitál byl dolarů, firma začínala v obývacím pokoji. Koncem roku 1969 vyrobili svůj první integrovaný obvod Am9300. V roce 1976 podepsala AMD s Intelem smlouvu o výměně patentů. Od 1980 používá nynější logo. V roce 1987 Intel zažaloval AMD za porušení ochranné známky. Proces trval 5 let. Firma měla zakázáno prodávat procesory. AMD však zvítězila a získala plné právo používat číselné označení svých procesorů v podobě x86 (např. místo i386 → Am386) V prosinci 2006 byly společnosti ATI (v tu chvíli už vlastník AMD) a NVIDIA zažalovány za domluvený kartel na cenách GPU. V roce 2008 uvedlo AMD první nativní čtyřjádrový procesor. V květnu 2009 opustil AMD Randy Allen na pozici senior více prezidenta, v AMD byl od roku 1984.

Počítače XV – CPU II Am286 je označení procesorové řady podle standardu x86, kterou (zhruba od roku 1982) začala vyrábět společnost AMD. Am386 byla centrální procesorová jednotka (CPU), kterou v roce 1991 začala vyrábět společnost AMD. Procesor byl 100% kompatibilním klonem od Intelu a druhým x86-kompatibilní procesorem z dílen AMD po Am286 z roku 1982, kdy se tato společnost stala „záložním dodavatelem“ procesorů pro IBM. Am386 se však prodaly miliony kusů a AMD se tak posunula do pozice respektovaného konkurenta firmy Intel. Am2900 je rodina 42 integrovaných obvodů, vyvinutých v roce 1975 společností AMD. Rozdělení procesorů AMD od začátku vzniku firmy: Am9080 je procesor vyráběný firmou AMD. Byl vyráběn původně bez licence jako klon Intel Později byla dosažena s Intelem dohoda o jeho výrobě. První verze Am9080 byla dostupná v dubnu Tento procesor pracoval na frekvenci 2 MHz. Am486 je série x86-kompatibilních procesorů, kterou zejména v první polovině 90. let vyráběla společnost AMD. AMD v té době soupeřila s firmou Intel, jež měla stále majoritní podíl na trhu s procesory. Snažila se dodávat na trh výkonnější klony za cenu levnějších verzí od konkurence, čímž v podstatě nabízela za stejnou cenu o 20% více výkonu. Am5x86 je poslední x86-kompatibilní procesor od firmy AMD, který konkuroval procesorům Intel Byl uvedený na trh v roce 1995 a jednalo se o vylepšený procesor AMD Am486. Vyráběn byl technologií 350 nm, disponoval 16 KB L1 cache, jeho vnitřní rychlost byla čtyřnásobná. Byl pinově kompatibilní s deskami pro procesory 486 (na deskách s podporou napětí 5V vyžadoval regulátor napětí), díky čemuž představoval relativně výkonný a levný upgrade stávajících. Am586 o rychlosti 133 Mhz měl výkon na úrovni Pentia 75 Mhz.

Počítače XV – CPU II Rozdělení procesorů AMD od začátku vzniku firmy: K5 je první x86 procesor firmy AMD zcela vyvinutý ve vlastních laboratořích. Jejich hlavním konkurentem byl Intel se svojí procesorovou řadou. Procesor byl představen se zpožděním v roce Společnost AMD navrhovala mikroprocesor zcela od nuly, takže spousta termínů byla opožděna a také neměli dostatek zkušeností s návrhem skalární architektury. K5 byl ambiciozní projekt, na jehož konci zůstal produkt bližší spíše Pentiu Pro než klasickému Pentiu. K6 je mikroprocesor od společnosti AMD pro počítače PC uvedený na trh roku 1997 jako následník procesoru AMD K5. Jádro vyvinula společnost NexGen, kterou AMD koupila. Měl 57 instrukcí MMX, 64 KB L1 cache a byl vyráběn technologií 0,35–0,25 mikronů, obsahoval 8,8 milionů tranzistorů. K6-2 je mikroprocesor od společnosti AMD, který byl taktovaný na frekvencích MHz a byl přímou konkurencí procesorům Intel Celeron a Pentium II. Obsahoval relativně velkou L1 cache 64 KB (32 KB Data + 32 KB Instrukce), jádro běželo na napětí 2,2 V, byl vyráběn 0,25-mikronovou technologií a obsahoval 9,3 milionu tranzistorů. Vyráběl se pro základní desky s architekturou Super Socket 7. K6-III je mikroprocesor architektury x86 od společnosti AMD a současně poslední a nejvýkonnější mikroprocesor pro základní desky s paticí Super Socket 7. Koncepce procesoru je jednoduchá, je to upravený procesor K6-2 s přidanou L2 cache přímo na procesoru. Obsahuje 21,4 milionu tranzistorů a vyráběl se ve frekvencích 400 až 550 MHz.

Počítače XV – CPU II Rozdělení procesorů AMD od verze Athlon 64: Athlon 64 je první komerční 64-bitový procesor od AMD. Na trh byl uveden 23. září Procesor má novou architekturu K8. Výrobní proces začal na 130 nm a skončil na 65 nm (jádro Brisbane). Procesory Athlon 64 FX mají své multiplikátory zcela otevřené, což je jasná výhoda vůči normálním Athlonům 64. Athlon 64 X2 je první vícejádrový procesor pro domácí využití od firmy AMD. Principiálně jsou to dvě spojená procesorová jádra v jednom pouzdře. Jádra jsou založena na E-řadě Athlonu 64, podle modelu obsahují 512 nebo 1024 kB L2-Cache na jádro a sdílí jeden dvoukanálový řadič paměti. Athlon X2 je schopen dekódovat SSE3 instrukce (kromě pár specifických pro architekturu Intel), takže může těžit z optimalizací, které předtím mohly využívat pouze procesory Intel. Toto vylepšení není unikátní pro X2, obsahují jej i nová jádra Athlonu 64 - Venice a San Diego. AMD oficiálně začalo prodávat Athlon X2 na Computexu 1. června Athlon 64 X2 E

Počítače XV – CPU II Procesor AMD Athlon II vyvinutý firmou AMD je odvozen od AMD Phenom II, neobsahuje L3 cache. Byl vydán v roce Řadič pamětí umí komunikovat s DDR3 pamětmi (až 1333 MHz). Je použit menší 45 nm proces. Díky absenci L3 cache je spotřeba procesoru nízká, přesto AMD oficiálně má TDP 65W. Sempron je levná verze Athlonu XP, Athlonu 64. Nahrazuje procesor Duron. Sempron je od roku 2006 zástupce low-endové řady procesorů amerického výrobce AMD. Na této pozici nahradil svého předchudce Durona. Má být přímou konkurencí pro procesor Intelu Celeron D. AMD se inspirovalo při pojmenování tohoto procesor z latinského semper, což znamená „vždy, každodenní“. Tím se snažilo vyjádřit, že tento procesor je vhodný pro každodenní práci na počítači. Opteron (kodové označení SledgeHammer) je serverová verze Athlonu 64, Athlonu 64 X2, Phenomu. Je zlepšen ve víceprocesorovém zapojení. Opteron byl první procesor osmé generace, založený na architektuře K8 (Hammer core) a první procesor architektury x Byl vydán 22. dubna 2003 a je určen na serverový trh stejně jako jeho konkurent Intel Xeon. Klíčové schopnosti Opteron má dvě důležité schopnosti: nativní podpora 32bitových instrukcí x86 (bez ztráty výkonu) a nativní podpora 64bitových instrukcí x86-64 (možnost adresovat více než 4 GB RAM) První schopnost je velmi důležitá, oproti svému konkurentu Intel Itanium, u kterého dochází při vykonávání 32bitových instrukcí k velké degradaci výkonu (musí jej emulovat), u Opteronu k tomuto nedochází. Další schopnost je výhodná hlavně pokud v budoucnu plánujeme přechod ze x86 na x86-64.

Počítače XV – CPU II Turion 64 je mobilní verze Athlonu 64. Je postaven na jádře K8, ale přídává šetřící funkce, pro zvýšení výdrže provozu na baterky. Jsou to 64bitové, méně energeticky náročné (mobilní) procesory s kódovým názvem K8L. Procesory AMD Turion 64 a AMD Turion 64 X2 soupeří s mobilními procesory od společnosti Intel Pentium M. Turion 64 X2 je dvoujádrový mobilní procesor od firmy AMD, určený pro konkurenci s procesory Intel, a to Intel Core a Intel Core 2. Turion 64 X2 byl představen 17. května 2006, po několika zpožděních. Tyto procesory používají Socket S1 a hlavně paměť DDR2. Zahrnují samozřejmě také AMD Virtualization Technology a více prvků snižujících spotřebu energie. První Turion 64 X2 od AMD byl vyroben technologii 90nm (SOI – křemík na izolátoru) jádra s kódovým jménem Taylor. Od května 2007 přešlo AMD na technologii 65 nm (SGOI – křemík a germanium na izolátoru), kterého bylo nedávno dosaženo skrze spolupráci IBM a AMD, se 40% zlepšením při srovnatelné 65nm (SOI – křemík na izolátoru) technologii. První 90nm jádra měla kódová jména Taylor a Trinidad, zatímco novější 65nm jádra měla kódový název Tyler. Turion64-X2 pro Socket S1

Počítače XV – CPU II Phenom byl oficiálně firmou AMD představen spolu s grafikami Radeon řady HD2900. Jedná se o variantu architektury K10, která je určena pro stolní počítače. Phenomy se objevily ve 4. čtvrtletí roku 2007 jako nástupce Athlonů s jádry K8. Na jednom kusu křemíku jsou integrována až čtyři jádra. Dvoujádrová varianta má kódový název „Kuma“, čtyřjádrová má název „Agena“, resp. „Agena FX“. První dvě jmenované varianty jsou určeny do socketu AM2+, avšak pasují i do současného socket AM2, i když s mírně nižším výkonem paměťového řadiče a L3 cache. „Agena FX“ je určena do socketu F1207+, což umožňuje propojení procesorů na jedné základní desce pomocí HT a stavbu víceprocesorových stanic (FASN8). Ve hře je také tříjádrová varianta „Toliman“, která má jedno ze čtyř jader vypnuto (pravděpodobně nejslabší nebo vadné). Každé jádro má 64 kB L1 cache pro data, 64kB L1 pro instrukce a 512 kB společné L2 cache. Jádra sdílejí ještě L3 cache o velikosti 2 MB. Phenom obsahuje klasické rozšířující instrukce pro x86 od MMX po SSE3 a navíc speciální rozšíření SSE4A od AMD. Je vyráběn 65 nm technologií. Jádro procesoru AMD Phenom

Počítače XV – CPU II Phenom II vyvinutý firmou AMD je nástupcem procesoru AMD Phenom, byl představen v prosinci Jádro je K10.5. Řadič pamětí umí komunikovat s DDR3 paměťmi (až 1333 MHz), výjimku tvoří pouze 3 procesory (X4 920, X4 940BE...) vydané jako mezičlánky. Jádro bylo předěláno. L3 cache byla zvýšena až na 6 MB. Výkon se zvednul teoreticky o 30% navíc, v praxi záleží na dané sestavě a aplikaci. Procesor byl uveden do patice AM3, ale je zpětně kompatibilní s paticí AM2+. Je použit menší proces výroby 45 nm. Reálná spotřeba procesoru byla snížena, ale teoretické TDP zůstalo na hodnotě až 125 W. Frekvence prodávaných procesorů budou do 3.2 GHz. Phenom II zvěštuje 3x velikost L3 cache až na 6 MB oproti maximálně 2 MB u Phenom. Funkce Cool 'n Quiet nyní funguje na celý CPU a je zdokonalená. Procesory Phenom II jdou dobře taktovat, lze dosáhnout 150 % základní frekvence a není problém se standardním chlazením. Pro upřesnění, se vzduchovým chlazením lze dosáhnout hodnot GHz, při extrémním taktování pomocí LN2 lze dosáhnout s trochou štěstí i nad 6.5 GHz. Phenom II eliminuje "Cold Bug", docházelo k němu u většiny CPU, když se podchladily pod danou teplotu, a projevuje se zamrznutím procesoru.

Počítače XV – CPU II AMD Bulldozer přichází, ale pomalu… Krabičky k novým procesorům AMD Bulldozer jsou již navrženy a vyrobeny, čeká se však na dostatečný počet čipů, aby mohl začít jejich prodej. 32nm výroba však nejde nejlépe, a proto se vydání dočkáme nejdříve v říjnu 2011.

Počítače XV – CPU II MMX je název multimediální technologie vytvořené firmou Intel pro nové vlastní procesory Pentium MMX, které byly uvedeny na trh 8. ledna Pod zkratkou MMX, která se většinou vysvětluje jako MultiMedia eXtensions, se skrývají dvě zásadní vylepšení architektury procesoru. První vylepšení je velmi jednoduché - došlo ke zvětšení vnitřní L1 cache na dvojnásobek (ze 16 na 32 KB). Technologie používané u CPU pro zvýšení výkonu: 3DNow! Hlavním omezením technologie MMX je skutečnost, že pracuje pouze s celými čísly. Tento nedostatek prolomila multimediální technologie 3DNow! SSE (Streaming SIMD Extensions, původně nazvaná ISSE, Internet Streaming SIMD Extensions) je SIMD (Single Instruction, Multiple Data - česky Jedna Instrukce, Více Dat) je instrukční sada navržená Intelem v roce 1999 pro procesor Pentium III jako odpověd na instrukční sadu 3DNow! od konkurenční AMD (která debutovala o rok dříve). SSE obsahuje 70 nových instrukcí.

Použity materiály, obrázky a parametry o PC komponentách z www stránek: „svethardware.cz“ „pctuning.cz“ „mironet.cz“ „alza.cz“ „czechcomputer.cz“ „cs.wikipedia.org“ Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Počítače XV – CPU II