k řešení problému vícejazyčných tříd a zefektivnění školního multikulturního prostředí

 mezivládní seminář Rady Evropy: «Relever le défi des classes multilingues: tirer partie des répertoires plurilingues, gérer les moments de transitions et développer les compétences en langue(s) de scolarisation» Štrasburk – 7. a 8. března 2012

 Cíle  nové vzdělávací koncepty při hledání společného interkulturního dialogu ve vzdělávání  profesionalita pedagogů  výklad a obsah některých pojmů  činnost Evropského centra pro moderní jazyky (ECML) v Grazu:  tvorba příruček na podporu moderních jazyků pro multikulturní třídy (dostupné na  důraz na sociokulturní aspekt při začleňování žáků-cizinců do školního prostředí, na dovednosti a postoje pramenící z rozdílných kultur a jazykových odlišností  klasifikace jazyků, jimiž jsou žáci ovlivňováni ve škole (např. „Languages of schooling“ je pojem zahrnující: vyučovací jazyk, jazyk regionální, nářeční, jazyk minorit a migrantů, jazyk mateřský a ostatní moderní a klasické jazyky)

 2 tendence, a to ve vztahu k roli pedagoga v multikulturní třídě  1. zevrubná znalost všech mateřských jazyků žáků- cizinců  2. znalost sociokulturního prostředí žáka-cizince a základů jeho mateřského jazyka  Úloha pedagoga: prostřednictvím základních znalostí typologie jazyků a kulturních odlišností budovat pozitivní postoje u svých žáků

 integrační programy  např. ve Finsku, Irsku, Norsku a Belgii v rámci krátkodobých a střednědobých programů

 Finsko - program rozvoje multikulturních dovedností ve všeobecném vzdělávání (2007–2011)  příliv národností z Ruska, Somálska, Albánie, Estonska a příslušníků kurdské národnosti (povinná školní docházka)  Finský program je zaměřen na žáky-migranty :  a) v předškolním věku (6 let)  b) na ZŠ (7–16 let)  škola získává dvojitý grant na žáka-cizince v jeho prvním roce studia, individuální vzdělávací plán  možnost studovat švédštinu, finštinu a svůj rodný jazyk ve skupinové výuce vedené učitelem a jeho asistentem  povinností zřizovatele je nabídnout žáku-cizinci výuku v jeho rodném jazyce, přičemž finský školský zákon garantuje výuku náboženství v rodném jazyce žáka-cizince  Finsko vypracovalo kurikulum pro žáky/studenty – finština (švédština) jako cizí jazyk  Pedagogové žáků-cizinců jsou doškolováni pro výuku finštiny jako cizího jazyka; finančně hodnoceni už i za výuku minimálně dvou žáků-cizinců  jednotlivé obce pak mají vypracovány multikulturní integrační programy pro efektivní začleňování nejen žáků-cizinců, ale všech žáků do základního vzdělávání (10 bodů – viz materiál)

 Rada Evropy – doporučení pro národní politiky jednotlivých zemí, tedy i pro ČR:  vypracovat a následně realizovat krátkodobý nebo střednědobý plán/program vzdělávání k začleňování žáků- cizinců do základních škol (pro poč. období 1–2 let)  národní strategie využitelná na úrovni regionu i školy:  součinnost zúčastněných: samotného žáka-cizince rodičů žáka-cizince vedení školy a pedagogického sboru zřizovatele školy neziskových organizací (pedagogicko-psychologických poraden) a dalších organizací zabývajících se integrací migrantů (azylová centra aj.)

 V programu by měly být zohledněny následující skutečnosti a požadavky:  A. Žák-cizinec s nulovou i částečnou znalostí českého jazyka.  B. Možnost zařadit žáka-cizince do příslušného ročníku podle jeho způsobilosti (jak na prvním, tak i druhém stupni základní školy).  C. Rozvoj jazykových kompetencí žáka-cizince v klasické třídě i mimo ni (např. 80% povinná docházka ve vyučování s majoritní většinou a 20% povinné vzdělávání se v českém jazyce, např. za účasti proškoleného pedagoga, asistenta pedagoga, ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou apod.).  D. Specifická role pedagoga v multikulturní třídě (učitele jazyků a ostatních vyučovacích předmětů) i role dalších zúčastněných (ředitele, koordinátora, rodiče, neziskové organizací aj.).  E. Metody, formy a postupy ve výuce češtiny jako druhého jazyka.  F. Rozvoj sociokulturní kompetence pedagoga, která by zahrnovala osvojení tzv. sociokulturního minima (základy typologie jazyků, odlišné chování, kultura, náboženství aj.).  G. Úpravu organizační struktury výuky žáků-cizinců s ohledem na možnosti škol a školských zařízení v ČR.

další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) programy učitelských oborů na PF a FF  nový předmět „Multikulturní pedagogika“   zohlednit vícejazyčné a interkulturní postoje a přístupy k žákům-cizincům v národním kurikulu a školních vzdělávacích programech s ohledem na vývoj integrační politiky v Evropě a v souladu s Radou Evropou

 Terminologie  interkulturní kompetence, výchova a vzdělávání plurilingvní vzdělávání,vícejazyčný kontext multikulturní třída  v souvislosti s úrovní ovládání jazyka:  jazyk periferní, jazyk odborný a jazyk akademický  označení L1 pro mateřský jazyk cizinců a L2 pro první cizí jazyk cizinců  užívat název: „Languages of schooling“/“Langue(s) Scholarisation“ - „jazyky užívané ve škole“  nahradit termíny „cizí jazyk“ a „další cizí jazyk“ z RVP podle koncepce „Languages of schooling“

 vývoj deskriptorů A1–B1 podle SERR pro žáky-cizince v konkrétním národním kontextu ( RE se nebude podílet na „jednotném Rámci“ a jednotných deskriptorech pro žáky-cizince)  využívat Evropské jazykové portfolio (

