Měření důchodu všeobecná rovnováha Mikroekonomie I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

Měření důchodu

Důchod Důchod – je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 rok). Může být tvořen: Mzdou (pracovním výdělkem) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti,…) Teorie rozdělování důchodů je postavena na teorii formování cen na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok.

Skladba důchodů YL = w . L Důchody z vlastnictví práce L = počet hodin práce odpracovaných domácností w = průměrná hodinová mzdová sazba YA = I . A Důchody z vlastnictví půdy A = množství půdy ve vlastnictví domácnosti I = průměrná míra výnosu z půdy YK = v . K Důchody z vlastnictví kapitálu K = objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v = průměrná míra výnosu z kapitálu Důchod ve formě transferové platby (YT) Y = w . L + I . A + v . K + YT

Nerovnosti v pracovních důchodech Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti.

Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů.

Graf – Lorenzova křivka Ideální Lorenzova křivka Absolutně nerovné rozdělení procento důchodu procento důchodu 100 100 LC LC A 45° procento domácností procento domácností 100 100

Graf – Lorenzova křivka Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu procento důchodu procento důchodu 100 100 A-B B 100 100 procento domácností procento domácností

Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. G = (A – B) / A

Všeobecná rovnováha

Model všeobecné rovnováhy Existují pouze dva druhy spotřebních statků — X a Y (např. pivo a víno) a spotřebitelé za ně utrácejí celý svůj příjem. Existují pouze dva výrobní faktory — L a K (práce a kapitál). Tyto výrobní faktory vlastní spotřebitelé a jejich prodejem získávají příjem. Existují jen dva lidé, tvořící společnost — A a E (např. Adam a Eva).

Efektivnost Efektivnost ve výrobě V ekonomice musí být využity všechny výrobní faktory v efektivní kombinaci. Efektivnost ve směně Musí být nemožné přerozdělit zásobu vyrobeného zboží tak, aby bylo možné prospět jednomu spotřebiteli a současně nepoškodit druhého. Celková efektivnost (Výrobně spotřební efektivnost , tzv. efektivnost produkt mixu) Musí být nemožné změnit vyráběnou kombinaci výrobků a služeb tak, že by se prospělo jednomu spotřebiteli, aniž by se současně poškodil kdokoli jiný.

EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ

Krabicové schéma výroby Mapa izokvant Mapa izokvant produkční funkce jednoho výrobku X Mapa izokvant produkční funkce druhého výrobku Y Krabicové schéma výroby Ukazuje všechny možné způsoby alokace konstantního množství dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů. Smluvní křivka výroby Je množinou bodů, které představují efektivní alokaci zdrojů, zatímco všechny body ležící mimo ni jsou naopak neefektivní.

Izokvantové mapy Pro odvození efektivnosti ve výrobě musíme brát v úvahu preference výrobců při alokaci množství dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů. Znázorníme je pomocí izokvantových map dvou produktů při konstantním množství dvou výrobních faktorů (L,K). Výroba zboží X Výroba zboží Y K K Y5 X5 X3 Y3 X4 Y4 X2 Y2 X1 Y1 OX L OY L

Krabicové schéma výroby Na předchozích grafech je vidět, že preference výroby zboží X a Y nejsou stejné – izokvantové mapy mají rozdílný tvar. Nyní otočíme graf znázorňující izokvantovou mapu výrobku Y o 180o OY L Y3 Y1 Y2 Y4 Y5 K

Graf - Krabicové schéma výroby Spojením izokvantových map dvou produktů X a Y, při alokaci konstantního množství dvou výrobních faktorů (L,K) vznikne krabicové schéma výroby. L2 LY 0Y F Y1 CC K1 K2 Y2 T Y3 Y4 R X5 KX KY X4 X3 Y5 S X1 X2 CC 0X L1 LX

Hranice výrobních možností bod P – všechny zdroje byly použity na výrobu statku X bod O – opak bodu P bod S – vyrábí se více statku X bod T – opak bodu S vně křivky: bod Q – lze dosáhnout pouze při větším množství zdrojů (leží za hranicí výrobních možností) bod U – lze vyrábět toto množství, ale výroba je neefektivní T Q R U S PPF P x

Mezní míra transformace produktu (MRPTMarginalRateofProductTransformation) Vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku. Se zvyšováním výroby jednoho statku se totiž musíme vzdát rostoucího množství druhého statku – proto je křivka Hranice výr. možností konkávní. MRPT = - ∆Y/ ∆X = MPPY/MPPX

Alternativní náklady Za předpokladu fixních vstupů je pro výrobu většího množství jednoho zboží nutné omezit výrobu zboží jiného. Zákon rostoucích alternativních nákladů – s rostoucí výrobou určitého statku, rostou alternativní náklady dodatečně vyrobených jednotek tohoto statku. Tato skutečnost je nejčastěji vysvětlována existencí specializovaných vstupů.

GRAF – Sklon křivky MRPT V bodě S – každé snížení výroby X o 1 jednotku vyvolá zvýšení výroby Y o více než 1 jednotku. V bodě T opak. Konkávní tvar křivky PPF je grafickým vyjádřením rostoucích alternativních nákladů. V případě konstantních alternativních nákladů by to byla přímka. Y s PPF O T YT YS S t X XT XS P

Efektivnost směny

Efektivnost směny MRSA = MRSE Rozdělení fixního množství vyrobených statků je efektivní, jestliže jeho přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž by současně nebyl poškozen někdo jiný. Nezbytnou podmínkou je: MRS mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny spotřebitele stejná. MRSA = MRSE

Indiferenční mapy Pro odvození efektivnosti ve směně musíme brát v úvahu preference spotřebitelů. Znázorníme je pomocí indiferenčních map dvou spotřebitelů (A,E) pro dva druhy zboží (X,Y). Spotřebitel A Spotřebitel E Y Y UE5 UA5 UA3 UE3 UA4 UE4 UA2 UE2 UA1 UE1 OA X OE X

Krabicové schéma směny Na předchozích grafech je vidět, že preference obou spotřebitelů nejsou stejné – indiferenční mapy mají rozdílný tvar. Nyní otočíme graf znázorňující indiferenční mapu spotřebitele E o 180o OE X UE3 UE1 UE2 UE4 UE5 Y

Graf - Krabicové schéma směny Spojením indiferenční mapy spotřebitele A s otočenou mapou spotřebitele E vznikne krabicové schéma směny. X2 XE 0E F UE1 CC Y1 Y2 UE2 H UE3 UE4 G UA5 YA YE UA4 UA3 UE5 UA1 UA2 CC 0A X1 XA

Celková efektivnost

Výrobně spotřební efektivnost Cílem ekonomického systému je uspokojit lidské potřeby – efektivnost ve výrobě nemusí být vůbec žádoucí, jestliže je vyrobena špatná kombinace zboží z hlediska požadavků spotřebitelů. Pro dosažení celkové efektivnosti musí být současně splněny podmínky pro dosažení efektivnosti ve výrobě i pro efektivnost ve směně. Splnění obou podmínek ale stále není postačující podmínkou celkové efektivnosti – je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi. Podmínkou výroby správné kombinace zboží je, že MRS = MRPT MRS dvou statků se shoduje s MRPT těchto statků (stejná pro všechny spotřebitele) (stejná pro všechny firmy)

Graf - Výrobně spotřební efektivnost R – v ekonomice bude vyrobeno X jednotek X, a Y jednotek Y, to je současně celkové množství X a Y, které bude rozděleno mezi oba spotřebitele. G – tečny g a r jsou rovnoběžné – sklon indif. křivky = sklonu křivky výr. možností. Mezní míra transformace = Mezní míra substituce r Y R Y UE G YA UA g CC PPF XA X X

Všeobecná rovnováha Y S R Y1 U2 U1 U0 X1 X

Dosahování všeobecné rovnováhy Složitou ekonomiku (za předpokladu dokonalé konkurence) vede do bodu všeobecné rovnováhy cenový systém. Cenový systém a efektivnost výroby MPLX.PX = mzdová sazba = MPLY.PY MPLY/ MPLX = PX/PY Cenový systém a efektivnost směny MRS = PX/PY Cenový systém a všeobecná efektivnost relativní mezní náklady = PX/ PY = relativní mezní užitek MRPT = PX/PY = MRS

Efektivnost a spravedlnost

Efektivnost a spravedlnost Možnost volby mezi různými efektivními alokacemi produktů vede k tomu, že někteří spotřebitelé budou preferovat jinou alokaci než druzí., např. L a J. XE UA UE1 L UE2 UE3 UA3 K I YA YE UA2 J UA1 CC 0A YA X

Otázky na cvičení 11. přednáška – Měření důchodu, Všeobecná rovnováha Měření nerovnosti v důchodech (Lorenzův graf, Giniho koeficient). Efektivnost ve výrobě. Efektivnost směny, efektivnost a spravedlnost. Celková efektivnost.

Děkuji Vám za pozornost Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.