Jean Jacques Rousseau O původu nerovnosti mezi lidmi

Jean Jacques Rousseau (28.6.1712 – 2.7.1778)

Francouzský preromantický spisovatel, skladatel, politický teoretik a filosof švýcarského původu. Byl stoupencem senzualismu = veškeré poznatky odvozoval z požitků.

Ve věku 16-ti let utekl z rodné Ženevy do Francie a vydal se do Turína, kde konvertoval ke katolictví. Roku 1784 se vrátil zpět do Ženevy a konvertoval znovu ke kalvinismu. Vedl převážně tulácký život.

Zemřel 2. července 1778 na panství markýze de Girardina v Ermenonville blízko Paříže. Jeho smrt byla opředena řadou tajemství a nevyjasněných okolností.

Jeho dílo významně ovlivnilo Velkou Francouzskou revoluci Jeho dílo významně ovlivnilo Velkou Francouzskou revoluci. Podstatou jeho učení bylo, že jen příroda zachovává člověka v jeho svobodném, přirozeném stavu, že každý člověk je od přírody dobrý a pouze civilizace ho kazí.

Julie aneb Nová Heloisa DÍLO: Julie aneb Nová Heloisa Emil aneb o výchově Vyznání …

  O původu nerovnosti mezi lidmi ( = Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi = Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi,… )    

Základní myšlenka: Dokud žil člověk v přirozeném stavu (sám, primitivním způsobem života),vedl spokojený život,nerovnost mezi lidmi je důsledkem soukromého vlastnictví.

Dva druhy nerovnosti: 1. přirozená / tělesná 2. mravní / politická

Dvě zásady „starší než rozum“ 1. - nutí nás starat se o svůj blahobyt a zajištění pokračování rodu 2. - vzbuzuje v nás odpor při pohledu na trpící bytost

Rousseau se domnívá, že člověk si většinu útrap způsobil sám svým způsobem života a že by nemusely být, kdyby si zachoval prostý a osamocený život, tak jak mu určila příroda.

„Onen člověk, který si obsadil kus pozemku a prohlásil: Tohle je mé „Onen člověk, který si obsadil kus pozemku a prohlásil: Tohle je mé. A našel dost prostoduchých lidí, kteří mu to věřili, byl skutečným zakladatelem lidské společnosti.“

„1. revoluce“ období, kdy si člověk začal stavět vlastní obydlí, usazovat se, shromažďovat majetek,… => začal se o něj i strachovat.

Lidé se začali sdružovat do tlup => dokonalejší jazyk vůdce pravidla (př.: oko za oko, zub za zub,…)

Lidé začali toužit po úctě, obdivu… ostatních a tím vznikaly první hádky a nerovnosti,…

Říká, že divoši snadno poznají, že práce civilizovaných lidí směřuje jen ke dvěma věcem: získat pohodlný život zasloužit si úctu mezi ostatními avšak oni si nedokáží představit radost, kterou má ze života uprostřed lesů, z lovu,…

„…nerovnost takřka neexistuje v přírodním stavu, získává svou sílu a vzrůst svého vývoje z našich schopností a z pokroku lidského ducha a stává se pevnou a zákonitou zřízením vlastnictví a zákonů. Z toho plyne dále, že nerovnost mravní, oprávněná jedině právem daným je opak přirozeného práva vždy, kdy nesouhlasí stejnou měrou s nerovností tělesnou.“

Děkuji za pozornost Klára Čermáková 3.C