TERAKOTOVÁ ARMÁDA Jedná se o monumentální hrobku prvního velkého čínského císaře označovaného Čhin Ši Huang („První císař dynastie Čchin“, 259 - 210 př. Kr.). Tento velmi schopný panovník v roce 221 př. Kr., po dlouhém období tzv. Válčících států poprvé v historii sjednotil celou Čínu. Položil základy veliké jednotné říše a začal s budováním Velké čínské zdi na obranu proti mongolským kmenům. Čhin Ši Huang byl kromě mimořádných vojenských a politických schopností vyhlášený také nesmírnou krutostí. Přestože v době, kdy Čhin Ši Huang vládl, Hedvábná stezka ještě neexistovala, sjednocení Číny vytvořilo důležitý předpoklad pro její vznik o nějakých 100 let později.
Jeho životu přesně odpovídá megalomanská hrobka, kterou si nechal vybudovat. Vlastní pohřební komoru totiž hlídá zhruba 8 000 terakotových (hliněných) vojáků, které byly vyrobeny v životní velikosti, natřeny reálnými barvami a držely opravdové zbraně. Například meče měly i unikátní nerezovou úpravu, takže bez újmy přečkaly více než 2000 let. (Podobnou technologii v Evropě objevili až v novověku.) Figuríny jsou tak detailně vyvedené, že v roce 2005 dokonce odborníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na nich zahájili výzkum staré čínské obuvi. Kromě obyčejných pěšáků tvoří armádu i oddíly lukostřelců, jízda a několik bojových vozů. Šiky vojáků byly rozestavěny v širokých chodbách, pečlivě překryty trámy, izolací a zahrnuty zemí.
Uvádí se, že všichni architekti a stavitelé znající různá bezpečnostní tajemství hrobky pak byli zaživa pohřbeni s císařem. Některé části hrobky se samozřejmě během staletí zbortily nebo byly objeveny loupežníky, kteří z nich „těžili“ zbraně a pak obvykle figuríny rozmlátili a chodby podpálili. Nakonec se na hrobku zapomnělo a půdu na jejím lidé normálně obhospodařovávali, až do roku 1974.