Monika Matysová

nařízení X směrnice

 V rozhodnutí Variola SDEU konstatoval: - nařízení platí bezprostředně - Dvě výjimky (kdy nařízení neplatí bezprostředně): 1) nařízení výslovně vyžaduje od ČS prováděcí akt (je pak ne přípustný, ale povinný) 2) nařízení nevyžaduje výslovně prováděcí akt, ale implicitně ho nevylučuje, resp. povoluje

 (bezprostřední vnitrostátní účinek)  přiznává jednotlivcům práva nebo povinnosti sama, bez prostřednictví jiné právní normy  jednotlivec se jí může přímo dovolávat existuje mimo rámec vnitrostátního práva a soudní orgán je povinen tuto normu aplikovat

 Dříve se vycházelo z toho, že směrnice přímý účinek nemají  Změna nastala judikaturou: Van Gend en Loos – v tomto rozhodnutí SDEU uvádí, že z evropského práva vyplývají nejen povinnosti pro členské státy, ale i práva pro jednotlivce. Jednotlivci tedy mohou využít těchto práv a dovolávat se evropských aktů u národních a evropských soudů. Není však nutné, aby členský stát přijímal příslušný evropský akt do vlastního vnitrostátního právního systému.

Van Duyn Paní Van Duyn se dovolávala neprovedené směrnice v souvislosti s tím, že jí byl odepřen vstup na území velké Británie v rozporu s touto neprovedenou směrnicí, tj. volný pohyb. Toto rozhodnutí je významné, že míří rovněž na volný pohyb osob.

 Ratti – prokurista italské firmy. Výrobky této společnosti byly na návrh pana Ratti označeny dle pokynů směrnic ES (č. 73/173 a 77/128), i když je Itálie ještě netransponovala. Italský soud položil předběžné otázky směřující na to, zda je směrnice bezprostředně požitelná. stanovil SDEU konstatoval: tzv. „vertikální význam směrnice“. Soukromá osoba se může vůči státu domáhat svých subjektivních práv, která by mu náležela, kdyby stát směrnici řádně implementoval.

 Marshall - Paní Marshall byla propuštěna ve věku 62 let. Statut zdravotního úřadu podmiňoval platnost pracovních smluv tohoto úřadu dosažením věku pro odchod do důchodu (M 65, Ž 60). Dvě předběžné otázky: 1) je toto rozlišovaní mezi pohlavími slučitelné se směrnicí 76/207, 2)může se paní Marshall dovolávat vůči zdravotnímu úřadu ustanovení směrnice?

- Stát, který včas nevydá prováděcí opatření, se nemůže dovolávat toho, že tak neučinil - Směrnice sama nemůže ukládat povinnosti, v tomto případě je tedy nutno zkoumat zda žalovaná strana (zdravotní úřad) jednala jako jednotlivec - Jednotlivci se můžou dovolávat proti státu jako suverénu tak zaměstnavateli – důvodem je nesplnění povinnosti ze strany státu  Význam:Přímý účinek směrnice platí pouze ve vzestupném vertikálním směru  Jednotlivec se může dovolávat svého práva vůči státu, ale nemohou mu být takto ukládány povinnosti

Vertikální přímý účinek se použije ve vztazích mezi jednotlivci a státem. To znamená, že jednotlivci se mohou dovolávat evropských ustanovení ve vztahu k státu. Horizontální přímý účinek se uplatní ve vztazích mezi jednotlivci. To znamená, že jednotlivec se může dovolávat evropských ustanovení ve vztahu k jinému jednotlivci.

Horizontální  Smlouvy a nařízení  akt může upravovat nejen práva jednotlivců, ale také jim stanovit povinnosti Vertikální  Směrnice  Vzestupný (jednotlivec se může domáhat práva ze směrnice vůči členskému státu/nikoli stát proti jednotlivci)

rozhodnutí mohou mít přímý účinek, pokud je jejich adresátem členský stát. Soudní dvůr zde proto přiznává pouze vertikální přímý účinek. (rozhodnutí SDEU Hansa Fleisch) mezinárodní smlouvy v rozsudku ve věci Demirel ze dne 30. září 1987 SDEU přiznal přímý účinek některým dohodám v souladu se stejnými kritérií stanovenými v rozsudku Van Gend en Loos.

 stanoviska a doporučení: stanoviska a doporučení nemají právní závaznost. V důsledku toho nemají přímý účinek.

přímý účinek vertikální vzestupný jednotlivec se dovolává svých práv ze směrnice vůči státu přímý účinek vertikální sestupný (obrácený) stát se dovolává směrnice vůči jednotlivci tento účinek byl odmítnut v případě Marshall Přímý účinek horizontální Má jej nařízení, u směrnice není možný, aby se jednotlivec dovolával nenáležitě implementované směrnice vůči jinému jednotlivci – vyloučen u případu Marshall

 Pozitivní (substituční) – neaplikace se směrnicí neslučitelného vnitrostátního předpisu a aplikace dané směrnice místo něj  Negativní (výlukový) – pouze neaplikace se směrnicí neslučitelného vnitrostátního předpisu

 směrnice sama o sobě nemůže ukládat povinnosti jednotlivcům (tj. bez jejího provedení do vnitrostátního práva)  Takové směrnice není možné se proti jednotlivci dovolat

1) obsahuje ustanovení pro jednotlivce podrobná a jednoznačná, že práva jednotlivce z ní lze vyčíst i bez vydání vnitrostátních transpozičních předpisů 2) bezpodmínečnost - nevyžaduje zvláštní opatření členského státu 3) marně uplynula lhůta k transpozici směrnice

Čl. 4 odst. „ČS učiní veškerá vhodná a obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků ze smluv nebo aktů EU.“ Nepřímý účinek souvisí s principem loajality Členské státy mají povinnost eurokonformního výkladu Co to znamená? Vnitrostátní právní předpis se aplikuje v souladu s duchem neprovedené nebo nenáležitě provedené směrnice.

 Von Colson a Kamann 14/84 – paní Colson se ucházela o místo v mužské věznici v Německu. Byla diskriminována na základě pohlaví a soud jí určil skrze ustanovení národního práva, které provádí směrnici 76/207 náhradu cestovních nákladů. Německý soud položil předběžnou otázku ohledně směrnice – jaké odškodnění má poskytnout? Směrnice nestanovila požadavek konkrétních sankcí – jen, že sankce má mít pro zaměstnavatele odstrašující efekt.

 Směrnice rovněž nestanovila povinnost diskriminovanou osobu zaměstnat. Vágně formulované sankční ustanovení vylučuje tudíž použití přímého účinku.  SDEU: konstatoval povinnost národních soudů jej interpretovat ve světle znění a účelu směrnice.

Rozhodnutí vydáno stejný den jako Von Colson Podobné závěry jako Von Colson Rozdíl: zde se jedná o soukromou firmu, ve Von Colson státní věznici SDEU: z hlediska vágnosti směrnice konstatoval nepřímý účinek směrnice Pro uplatnění nepřímého účinku není rozhodné zda jde o spor soukromých osob nebo o spor, kde na druhé straně stojí stát

Předběžné otázky, které vyvstaly v rámci trestního řízení proti neznámým osobám v souvislosti s trestnými činy ve vztahu k ochraně vod. SDEU: eurokonformním výkladem vnitrostátního práva nelze založit nebo zpřísnit trestněprávní odpovědnost osob, které jednaly v rozporu s ustanovením nenáležitě implementované směrnice. To by mělo dopad na právní jistotu jednotlivců.

Společnost Marleasing se domáhala žalobou prohlášení neplatnosti aktu, který založil společnost La Comercial. Tvrdila, že vznik společnosti měl za účel poškození věřitelů. SDEU: národní soud musí interpretovat národní právo ve světle a účelu dané směrnice za účelem zamezení prohlášení neplatnosti společnosti z jiných důvodů, než těch co jsou ve směrnici vyjmenovány.

 SDEU se vyjádřil v prejudiciálním řízení k výkladu vnitrostátního práva, resp. mu ručil jak „správně rozhodnout“ (budí pozornost, neboť SDEU v prejudiciálním řízení se nemůže vyjadřovat k výkladu vnitrostátního práva)

 Žena se hlásila na instruktorku ve výcvikovém centru, sdělila, že je těhotná. Byla přijata, ale následně jí nevezmou, protože zdravotní společnost by jí neplatila příspěvky na mateřskou a výcvikové centrum by je muselo poskytovat samo.  SDEU: pouze ženy lze odmítnout přijmout na pracovní místo z důvodu těhotenství, a proto takové odmítnutí představuje přímou diskriminaci z důvodu pohlaví.

 I když plná transpozice směrnice nevyžaduje stanovení konkrétní formy sankcí za protiprávní diskriminaci, vyžaduje přesto, aby tyto sankce měly takový charakter, který zaručuje faktickou a efektivní soudní ochranu. Kromě toho sankce musí mít pro zaměstnavatele reálný odstrašující účinek (viz soudní případ 14/83 - von Colson.

 1) Výsledek předepsaný směrnicí zakládá práva jednotlivcům  2) Obsah těchto práv musí být identifikovatelný  3) Existence příčinné souvislosti mezi porušením závazku a škodou utrpěnou dotčenými osobami  Frankovich