Kakostovité (Geraniaceae)

Jsou to byliny nebo keře, často se žlaznatými chlupy Listy většinou vstřícné, vzácně celistvé, řapíkaté až přisedlé, s palisty Květ je pravidelný nebo souměrný, pětičetný,oboupohlavný, ve vrcholičnatých květenstvích. Plodem je tobolka, která se rozpadá v měchýřkovité až nažkovité dílčí plody. Do této čeledi se řadí asi 11 rodů s 600 druhy , vyskytují se hlavně v mírných pásech a nejvíce jich je v jižní Africe Některé druhy se pěstují jako ozdobné rostliny

Kakost luční Vytrvalá bylina Listy jsou v přízemní růžici,dlouze řapíkaté a chlupaté Květy jsou modré až fialové se světlými až nachovými žilkami, vzácně růžové nebo bílé. Kvete od května do září. Plodem je tobolka Vyskytuje se na vlhkých loukách, preferuje půdy na živiny bohaté, a polohy mírně teplé. V ČR hojný především na Moravě a Slezsku. Jeho kořen se využívá v léčitelství.

Kakost bahenní Vytrvalá, 30 až 90 cm vysoká bylina Listy vstřícné, přízemní a dolní dlouze řapíkaté Květy ve 2květých vidlanech, stopkaté, před rozkvětem a po odkvětu dolů sehnuté Kvete v květnu až červnu Roste na vlhkých loukách, ve světlých lužních lesích, a na půdách s vysokou hladinou spodní vody V ČR se vyskytuje dosti hojně .Celkově roste zejména ve střední a východní Evropě

Kakost krvavý Vytrvalá bylina vysoká 20-40 cm Kvete od května do července Roste na suchých slunných stráních, skalkách, v lesních lemech, křovinách nebo světlých hájích Oddenek obsahuje třísloviny vyvolávající srážení krve, v lidové medicíně se používal k zástavě krvácení

Kakost smrdutý Jednoletá nebo vytrvalá bylina Po rozedmutí nepříjemně páchne Listy jsou vstřícné, řapíkaté Kvete v květnu až říjnu, Korunní lístky jsou karmínově červené až růžové, s bělavými pruhy Plod tobolka VČR je velmi hojný Využívá se v lékařství

Pumpava obecná Jedno až dvouletá bylina vysoká 20 až 70 cm Zpočátku vyrůstá přízemní listová růžice, která později odumírá Květenství stopkaté, se 2 až 12 květy, korunní lístky růžové až růžovofialové, vzácně bílé. Kvete v dubnu až srpnu Vyskytuje se na polích,mírně suchých trávnících preferuje půdy suché a kamenité. V ČR roste od nížin do pahorkatin roztroušeně až hojně, v chladnějších oblastech jen vzácně. Používá se v léčitelství: zastavuje krvácení, v malých dávkách zvyšuje krevní tlak, ve velkých dávkách jej snižuje, Je vhodným doplňkem při léčbě anginy pectoris, největšího využití však nachází v gynekologii. Působí i protinádorově.

Pelargonie páskatá (muškát) vytrvalý, asi 1 m vysoký, vzpřímený až šplhavý, měkce dřevnatý a řídce rozvětvený keř nebo bylina. Listy má okrouhle srdčité, 5–8 cm dlouhé, pětilaločnaté a vroubkované Květy jsou pětičetné, protáhle vejčité, v barvě bílé, růžové nebo v různých odstínech červené Tento známý druh je v přírodě velmi rozšířený. Roste na okrajích původních lesů nebo společně s dalšími rostlinami v houštinách na kamenitých svazích pahorků. Použití má zejména v podobě hybridů pro květináče, výsadby truhlíků, venkovních záhonů i jako vzrůstná podnož pro roubování stromkových tvarů

Pelargonie štítnatá víceletá popínavá rostlina, která má často až 2 m dlouhé tenké bylinné lodyhy Květy jsou pětičetné v barvě bílé, růžové, červené a fialové V přírodě kvete po celý rok, nejvíce však na jaře.