Přednáška Vlny, zvuk.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mechanické vlnění Adrian Marek.
Advertisements

Napětí, proudy a výkony na vedení
Geometrické znázornění kmitů Skládání rovnoběžných kmitů
Vlny ČVUT FEL, Praha Katedra fyziky.
KMT/FPV – Fyzika pro přírodní vědy
Mechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění
Jak si ulehčit představu o kmitání
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ46 Jméno autora:Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:2. ročník Datum vytvoření: Výukový materiál zpracován.
Vlny.
Jak to vypadá, když se něco vlní
18. Vlnové vlastnosti světla
10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění
Dynamika.
Mechanické kmitání a vlnění
23. Mechanické vlnění Karel Koudela.
Harmonické vlnění šíření harmonických kmitů harmonická vlna:
Tlumené kmity pružná síla brzdná síla?.
S ložené kmitání. vzniká, když  na mechanický oscilátor působí současně dvě síly  každá může vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru  a oba.
11. Přednáška – BBFY1+BIFY1 kmitání
Chvění struny Veronika Kučerová.
FYZIKA PRO II. ROČNÍK GYMNÁZIA
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Radiologická fyzika Ultrazvuková diagnostika 12. listopadu 2012.
Ultrazvuk – vlnové vlastnosti
K čemu může vést více vlnění
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
SOUVISLOST KMITAVÉHO POHYBU S ROVNOMĚRNÝM POHYBEM PO KRUŽNICI
Vlny Přenos informace? HRW kap. 17, 18.
Elektromagnetické vlnění
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
Vázané oscilátory.
Derivace –kmity a vlnění
Skládání kmitů.
Kmitavý pohyb
Skládání kmitů.
Mechanické kmitání Mechanické kmitání
Spřažená kyvadla.
Obvody střídavého proudu
Kmitání Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu. Kmitající systém se.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Vlnění Obsah: ► Co je vlnění ► Popis vlnění ► Druhy vlnění
Mechanické kmitání, vlnění
Odraz vlnění obecná vlna x = 0  y = 0.
Skládání rovnoběžných kmitů
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
rozsah slyšitelných frekvencí: 1.2 – 120 kHz
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Mechanické vlnění Mgr. Kamil Kučera.
Ultrazvuková diagnostika
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Jordánová Marcela 14. Mechanické vlnění
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Část II – Skládání kmitů, vlny
ZVUK A JEHO VLASTNOSTI.
MECHANICKÉ VLNĚNÍ.
Kmity, vlny, akustika Část I – Kmity, vlny Pavel Kratochvíl
STOJATÉ VLNĚNÍ.
Odraz vlnění obecná vlna x = 0  y = 0.
ROVNICE POSTUPNÉ MECHANICKÉ VLNY.
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
Experimentální ukázka vlastností akustického vlnění ve vzduchu
Vlny Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Mechanické kmitání, vlnění
Vlnění šíření vzruchu nebo oscilací příčné vlnění vlna: podélné vlnění.
Transkript prezentace:

Přednáška Vlny, zvuk

VLNY Tvar vlny – v rytmu funkce sin Výchylka částic je kolmá na směr šíření => příčný = transverzální Výchylka ve směru šíření => podélné = longitudinální

POSTUPNÉ VLNY Popis vlny na struně, příčná výchylka y částice struny y (x , t) = ym sin ( k x – ω t ) k, ω – konstanty k x – ω t … fáze vlny Vlnová délka = opak. tvaru vlny ym sin (k x1) = ym sin [k (x1 + λ)] = ym sin ( kx1 + kλ ) tzv. funkce sin se začíná opakovat po zvětšení argumentu o 2π rad, - úhlový vlnočet

Perioda: Doba mezi 2 stejnými stavy f – počet kmitů za jednu jednotku času Rychlost postupné vlny Platí:

Rychlost vlny na struně Délková hustota: ve struně napětí,napětí vytváří sílu působící proti příčné výchylce jednotných úseků struny, , c - konstanta

„Poběžíme“ spolu s pulzem na struně Úsek struny - l, na obou koncích úseku působí vratná síla: úsek lze proložit kružnicí o poloměru R;

Energie a výkon vlny Kinetická energie: je-li právě y = 0, je jeho příčná rychlost, resp. Ek největší Potenciální energie: perioda změny délky úseků struny, největší délka v poloze y = 0 -> v poloze y = 0 má kmit. úsek největší kin. a pot. energii

Přenášený výkon: d Ek = ½ d mu2 u – příčná rychlost dm = μ dx d Ek = ½ (μ dx ) ( - ω ym)2 cos2 ( kx – ωt)

Střední výkon: Princip superpozice U překrývajících se vln se výchylky alg. sčítají a vytvářejí jednu výslednou vlnu. Překrývající se vlny při svém postupu se navzájem neovlivňují.

INTERFERENCE VLN Citlivým parametrem je posuv křivek => interferuje

=> úplně konstruktivní, nastává interferenční maximum Situace, kdy na struně postupují souhlasným směrem dvě identické harmonické vlny Jejich interferencí vzniká výsledná vlna, která má v porovnání s výchozími vlnami dvojnásobnou amplitudu

=> úplně destruktivní = interferenční minimum Dvě výchozí vlny přesně v protifázi amplituda = 0, struna přestane kmitat

částečná destruktivní

Vektor umístění do počátku souřadnic Jeho velikost = amplitudě vlny ω y1 ym1 FÁZORY Vektor umístění do počátku souřadnic Jeho velikost = amplitudě vlny Úhlová rychlost jeho rotace = úhlové fr. ω Projekce fázoru na svislou osu Fázorový diagram: vektorový součet ym2c ym2 y´m y´ φ φ ym1 ym1

– dvě vlny proti sobě, uzel, kmitna STOJATÉ VLNY – dvě vlny proti sobě, uzel, kmitna U K K jsou kmitny – body kmitající s  maximální amplitudou - U jsou uzly – body, které jsou v klidu

Jestliže dvě sinus. vlny o stejné amplitudě a se stejnou vlnovou délkou (λ) postupují v napnuté struně opačným směrem, vzniká jejich interferencí stojatá vlna.

stojatá vlna

ODRAZ NA HRANICI: Pevný konec: odražená vlna je v protifázi k vlně přicházející Volný konec: ve stejné fázi

VLASTNÍ KMITY: V napnuté struně vzniknou, je-li Těmto vlnovým délkám odpovídají příslušné vlastní frekvence n = čísla harm. kmitu, resp. módu

ZVUKOVÉ VLNĚNÍ ≡ŠÍŘENÍ ZVUKU VZDUCHEM Zvuk se vždy může šířit jako podélné vlnění, v pevných látkách navíc i jako příčné izotropní – rovnoměrně všemi směry; Vlnoplocha- všechny částice na ní mají stejnou výchylku a rychlost (stejnou fázi) Paprsek – kolmý k vlnoplochu, určuje směr postupu

RYCHLOST ZVUKU: Zvuková vlna → mění se v malých objemech tlak Modul objemové pružnosti (K):

Tlak v kterémkoli místě x se mění při postupu vlny harmonicky: sm – maximální výchylka infinitez. vrstvy vzduchu z rovnovážné polohy

Šíří-li se dvě vlny po odlišných drahách, INTERFERENCE: Šíří-li se dvě vlny po odlišných drahách, může se jejich fázový rozdíl změnit díky dráhovému rozdílu ∆L. Konstruktivní: ………; Nastává v případě, že jsou vlny ve fázi, takže fázový rozdíl  je nenulový nebo celočíselným násobkem 2

Intenzita zvuku - I Destruktivní: Je-li fázový rozdíl  lichým násobkem  Intenzita zvuku - I P – výkon zvuk. Vlny dopadající na plochu S Sm – amplituda polohové výchylky Intenzita zvuku izotropního zdroje klesá se čtvercem vzdálenosti r od zdroje.

Zdroje hudebního zvuku Hladina intenzity zvuku: db- Decibel Zdroje hudebního zvuku Housle: Struny + celé tělo nástroje (korpus) Kytara: Vlastní frekvence vlny Píštalka: Stoj. vlnění – délka vlny odpovídá délce trubice Zázněje = rázy 2 tóny s různými frekvencemi slyšíme jako změny v intenzitě zvuku: frázy=f1-f2

Dopplerův jev Zdroj zvuku vysílá kulové vlnoplochy, které se rozbíhají rychlostí v Vztažná soustava = vzduch, země Z, D pohybují se přímo k sobě, nebo od sebe, rychlost 1 < rychlost zvuku Detektor v pohybu, zdroj v klidu

Zdroj v pohybu, detektor v klidu f´ > f f – frekvence, f´ - zaznamenávaná frekvence

Rovnice obecného Dopplerova jevu Dopplerův jev při malých rychlostech Nadzvukové rychlosti , rázové vlny - Pro nadzvukovou rychlost neplatí !

Vytváří se rázová vlna, dochází zde k poklesu tlaku; poměr = Machovo číslo => Aerodynamický třesk ( vzrůst a pokles tlaku ). Aerodynamický třesk se na zemi projeví jako zvuk vzdáleného hřmění, když letoun překoná rychlost 1Mach. (Dopravní letadla létají rychlostí 0,98 Mach)

Děkuji za Vaši pozornost