SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA VY-32-INOVACE-OSZ-117 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Konvenční normy, institucionální normy, zvyky, obyčeje, legální svědomí, tabu, ideální normy, sankce, konformita

Společenské normy žádná společnost neexistuje bez pravidel, která regulují chování (norem) každá skupina vyjadřuje v normách to, co očekává od svých členů tato svá očekávání provází různými typy sankcí normy jsou kulturně hodnotové vzorce a jsou – li zvnitřněny jedincem, stávají se součástí osobnosti a vystupují jako hodnotová orientace

Normy se liší: silou sociálního tlaku, kterým se prosazují mírou sankcí, za jejich nedodržování Vznik společenských norem na základě uvědomělých rozhodnutí živelně – z několika náhod se stane norma nápodobou – převzetím od jiného společenství přenášení ze skupin do skupin – přestěhováním

Druhy norem: Konvenční Institucionální Ideální Konvenční normy mají základní význam v mezilidském styk tvoří nejširší oblast užívaných norem vznikají především v tradici není znám původ, nedají se zdůvodnit

Zvyky méně složitý rituál zavazuje jedince v určité situaci určitým způsobem (např. uvolnění místa staršímu) překročení zvyku nemá obvykle za následek trest, ale mohou se objevit pocity trapnosti, nespokojenosti sama se sebou = nejsou razantní sankce přesto však zde určité sankce jsou a hovoříme o vnějších a vnitřních

vnější sankce – bývají obvykle ve formě posměchu, sociální distance, ironie vnitřní sankce – vnitřní pocit, který lze charakterizovat jako pocity nepatřičnosti, trapnosti 2) Obyčeje složitý rituál normy spjaté se silnějšími sankcemi kritériem jsou výrazy morální x nemorální obyčeje bývají odvozovány od zvyků, které se častějším opakováním staly pravidelným obyčeje mohou mít silný zpětný vliv na strukturu a vývoj společnosti

Institucionální normy působení těchto norem spočívá v uvědomělém dodržování zákonů a předpisů daného řádu nemusí být vždy psané (zvykové normy) institucionální normy zajišťují všechny zásadní vztahy mezi lidmi označujeme je jako právní normy – psané, dodržování vázáno trestními sankcemi morální a právní normy se mohou dostat do rozporu

1)Legální svědomí lidé dodržují zákony i tehdy, když nemají žádné obavy z trestu předpokládá se, že normální člověk má zpravidla určitý stupeň úcty k  zákonům a toto jej vede k respektování bez ohledu na trestní sankce do konfliktu se však mohou dostat i institucionální normy navzájem – stát povolí rozvod věřícím – církev ho zakáže

2)Tabu vyjadřuje velmi přísný zákaz, vezmeme – li v úvahu původní význam, je obsah tabu charakterizován svatostí, nebezpečím nebo nečistotou přestoupení tabu vyvolá přísný tlak okolí a přísné trestní sankce Tabu není tématem k diskusi, nepochybuje se o něm univerzálním tabu je incest

Ideální normy ideje = představy o nejvyšších hodnotách (emocionálně sycených), které nejsou odvoditelné z jiných jim nadřazených hodnot svoboda, demokracie, přátelství aj. – ideje jsou prožívány jako hodnoty smyslu (mohou být zneužívány) jsou značně ovlivňovány city a méně jsou předmětem racionálního uvažování

Sankce Interiorizace norem k interiorizaci (zvnitřnění) norem dochází postupně v procesu socializace a tento proces je celoživotní dochází k ní pod vlivem vnějšího a vnitřního tlaku Sankce jsou základem společenské kontroly původně představují trest za přestoupení normy, nově je pod ně zahrnuta i odměna za dodržování norem (pozitivní sankce)

sankce se mohou pojit s vlastními zájmy, ale většinou mají charakter sociální sankce jsou odměny a tresty na konformní nebo deviantní chování sankce působí: okamžitě – trest = zpětná vazba perspektivně – obava před trestem, pomluvou = působí sebevýchovně

Konformita podstatou konformity je podrobení se jedince co do úsudku i co do chování skupinovému nátlaku Nepravá konformita – jedinec navenek se skupinou souhlasí, ale v nitru si nechává svůj vlastní názor. Zde může jedinec očekávat, že bude jen přechodná a nestálá, fungující pouze po dobu působení tlaku skupiny a jedinec má pak sklon navracet ke svému osobnímu náhledu v tom okamžiku, kdy tlak skupiny bezprostředně pomine nebo když se on od ní vzdálí

Pravá konformita – jedinec se dostává do souhlasu se skupinou jak zvenčí, tak i ve svém nitru Opačná konformita – skupině někdo aktivně odporuje, oponuje, je negativistický, nepřátelský, když s ní živelně nesouhlasí. Ostře vystupuje proti normám skupiny a zpochybňuje jejich platnost

POUŽITÉ ZDROJE: BENDL, Stanislav: Maturita ze společenských věd. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 56 s. ISBN 80-86493-02-4. HLADÍK, Jaroslav: Společenské vědy v kostce. 3. vydání. Praha: Fragment, 2004. 108 s. ISBN 80-7200966-4 DRÁBOVÁ, R. a ZUBÍKOVÁ, Z.: Společenské vědy. 1. vydání. Praha: Fragment, 2007. 104 s. ISBN 978-80-253-0050-3 EMMERT, F. a kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vydání. Praha: Didaktis, 2004. 224 s. ISBN 80-86285-68-5 www.glassschool.cz