Vývoj evropské spolupráce a integrace Reformy EU po Maastrichtu

Čtivo F+P – kapitola 7 Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola X Klíma, Bureš (2005) Kam kráčíš Evropská unie? www.euroskop.cz

Úvod Východiska reforem po uzavření Maastrichtské smlouvy Amsterodamská smlouva Smlouva z Nice Evropská ústavní smlouva

1) Východiska reforem po uzavření Maastrichtské smlouvy Maastrichtská smlouva = výsledek celé řady nesystémových kompromisů Dánsko – SEU odmítnuta v referendu v červnu 1992 Deklarována důležitost subsidiarity; stvrzeny dánské „opt-outs“ v otázkách HMU a bezpečnosti Úspěch referenda v květnu 1993 Těsné referendum ve FR Parlamentní bitva ve VB

Maastrichtská smlouva u soudu Žaloba k ústavnímu soudu v NĚM – SEU považována za protiústavní Německý ústavní soud (Verfassungsgericht) rozhodl v říjnu 1993, že nikoliv ALE stanovil si právo odmítnout potenciální další smluvní změny, pokud by taková situace nastala v budoucnu – „Kompetenz-kompetenz“

Implikace ratifikačního procesu Zvýšený zájem občanů o EU kombinovaný se zvýšenou nedůvěrou Otázky legitimity Demokratický deficit – reformy EP nestačí Problémy institucionální rovnováhy Problémy identity a „vzdálenosti“ Nutnost vyšší transparentnosti a otevřené veřejné debaty

Nové výzvy pro Unii Rozšíření – reakce na nové mezinárodní uspořádání Prohloubení – reakce na přetrvávající problémy v rámci Společenství

a) Rozšíření 1989 – ES odhodláno podpořit nové demokracie; založení EBRD a PHARE 1991 – první Evropské (asociační) dohody (Pol,Maď,ČR)  příprava rozšíření o státy SVE Kodaňská kritéria – podmínky pro přijetí  demokracie, vláda práva, ochrana lidských práv (menšiny) a fungující tržní hospodářství 1994 - přijetí států EFTA – Rak,Fin, Swe (Nor  opět zamítlo v referendu)

Nástroje procesu rozšíření Evropské (asociační) dohody – nastolení vzájemné spolupráce, kodifikace a institucionalizace spolupráce Program PHARE – podpora financování ekonomické restrukturalizace Strukturovaný dialog – pravidelná setkávání a koordinace na úrovni ministrů (v Radě) Zesílená předvstupní strategie – založena na dokumentu EK Agenda 2000  adopce acquis, spoluúčast na programech společenství

b) Prohloubení Snaha řešit aktuální problémy ČS na úrovni ES – nezaměstnanost, chabý růst, deficity – ohrožen projekt HMU (datum realizace 1999) Reakce na kritiku systému ES – obavy z vnitřního trhu, institucionální rozvržení, komplikované evropské právo, různá schopnost a chuť ČS podílet se na integračním projektu Potřeba revidovat Maastrichtskou smlouvu

2) Amsterdamská smlouva Podepsána 2. října 1997 Velká očekávání zejména ze strany neofunkcionalistů a federalistů – napravení neřestí Maastrichtské smlouvy  značná zklamání – omezené výsledky, většina problémů týkající se reformy acquis a institucí nevyřešena Obtížná jednání komplikovaná přístupem některých ČS (VB) Přijata některá sporná opatření

Obsah smlouvy z Amsterodamu Kompletní přečíslování Smluv Komunitarizace části III.pilíře – nyní jen justiční a kriminální spolupráce Zesílená spolupráce – vícerychlostní Evropa? Obrana základních hodnot Unie – uvnitř možnost pozastavení členství (Rak), navenek Evropská bezpečnostní a obraná politika (EBOP) Sociální kapitola Nárys institucionální reformy – v případě nárůstu počtu členů nad 20 nutnost zásadní reorganizace institucí

3) Smlouva z Nice Potřeba vyřešit resty z Amsterodamu,blížící se vstup 10 nových států Cíl – institucionální a koncepční reforma Důvody – schváleno 10 kandidátských zemí Utopí se evropský projekt v bažině tolika ČS? Jednání v Nice – maratón Výsledek – omezený, místo koncepčních reforem záplaty na díry Podepsána v únoru 2001

Obsah smlouvy z Nice Rekalibrace hlasování kvalifikovanou většinou v Radě – POL a ŠPA těží nejvíce  skryté problémy Komise – 1 Komisař/stát, max 27 a rotační systém Parlament – max 732 poslanců Zjednodušení a posílení zesílené spolupráce Diskuze o budoucnosti Evropy (Konvent) – domluvíme se jak na věc

Následky smlouvy z Nice Nespokojenost na straně mnoha ČS Selhání ratifikačního procesu v Irsku – nové referendum

Konvent o budoucnosti Evropy Reakce na kritiku procesu formování a revize Smluv  netransparentní mezivládní konference Zasedal od února 2002 do října 2003 Cíl – otevřená veřejná debata Úkoly: Rozdělení a definování kompetencí EU Zjednodušení nástrojů používaných EU Zajištění demokratické transparentnosti a efektivnosti institucí EU Projednání alternativy vytvoření evropské ústavy

Jak fungoval Konvent? Zástupci vlád 15 ČS a 13 kandidátských zemí Zástupci národních parlamentů těchto zemí Zástupci EP, Ombudsmana a sociálních partnerů Pozorovatelé z poradních orgánů ES Předseda Giscard d‘Estaing Debata zároveň probíhala v pracovních skupinách a diskusních kruzích se zástupci občanské společnosti (NGOs, akademická veřejnost, obchodní kruhy…)

3) Evropská ústavní smlouva Výsledek práce Konventu Smysl – nahradit stávající smluvní základ jediným srozumitelným textem Struktura: cíle, pravomoci, rozhodovací postupy a instituce Listina základních práv (by-produkt zasedání v Nice) Politiky Unie Závěrečná ustanovení včetně postupů pro přijetí a revizi této smlouvy

Důležité inovace Ústavní smlouvy Právní subjektivita Unie Možnost vystoupit z Unie Občanství Unie a základní práva Stálá funkce Předsedy Evropské rady – 2,5 roku Zavedení fce Ministra zahraničí „sedícího na 2 židlích“ (místopředseda Komise a Rady) Komise – počet komisařů = 2/3 členských států, rotační systém Zjednodušení legislativních nástrojů Procedura spolurozhodování  základní legislativní procedura – posílení pravomocí EP

Kontroverzní body Evropské ústavy Základ Evropského státu? ČS jen provincie? Právní řád EU bude nadřazen právu ČS? Konec sdílené suverenity a začátek evropské suverenity? Občané ČS se stanou občany EU? Omezení suverenity ČS v oblasti zahraniční politiky? Doložka flexibility – nová možnost Unie rozšířit si pole působnosti? Snížení váhy malých ČS?

Ratifikace Evropské ústavní smlouvy Proces ratifikace selhal ve Francii a v Nizozemí Důsledky? Proč ne nová referenda jako v Irsku? Jaké byly hlavní důvody občanů Fr a Niz říci své ne?

Shrnutí Od podepsání Maastrichtské smlouvy dvojí tah Unie – prohloubení a rozšíření Je možné úspěšně rozšiřovat a zároveň prohlubovat? Smluvní revize nedokázaly prosadit zásadní reformy Ústavní smlouva padla na prohlubujícím se odporu občanů k evropskému projektu