Významné osobnosti fyziky a chemie Archimedes největší matematik a fyzik starověku Autor: Mgr. Marcela Vonderčíková Fyzika 6. - 9. ročník Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola Sedliště

Archimedes

Přesné datum Archimedova narození není známo, ale mohlo to být kolem roku 287 př. n. l. v Syrakusách. Zemřel roku 212 př. n. l. v Syrakusách. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického starověku, za největšího matematika své epochy a jednoho z největších matematiků vůbec. Zabýval se metodou výpočtu délky kružnice a na svou dobu přesně odhadl číslo „π“ [pí]. Na poli fyziky patří mezi jeho nejslavnější objevy ve statice (páka) a hydrostatice (Archimédův zákon).

Některé legendární obranné stroje, které Archimédés vynalezl, byly v moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že mohly být funkční. Nějaký čas pobýval v Alexandrii, která v té době byla symbolem vzdělanosti. Tam se věnoval především studiu matematiky, zejména geometrie přímo u Euklidových žáků. Poté se vrátil do rodného města, kde žil až do konce života. Archimedes měl přátelské vztahy s tehdejšími vládci Syrakus.

Již před Archimedem Řekové odstranili mytologii ze zkoumání přírody a rozvinuli matematiku a geometrii na základě metody logického důkazu. Archimedes vycházel především z ARISTOTELA, který vymezil předmět fyziky a EUKLEIDA, jehož spis Základy znatelně ovlivnil vývoj matematiky. Byl vůbec prvním vědcem zabývajícím se praktickým využitím teoretických poznatků. O svých technických vynálezech bohužel žádné pojednání nesepsal. Proto je těžké určit čeho je vlastně tvůrcem. Zatímco kladka byla objevena už před Archimedem, kladkostroje poprvé pravděpodobně sestrojil on.

Vedle kladkostroje vynalezl asi i soustavu převodů, šnekový převod a vodní šnek tzv. Archimedův šroub se šroubovou trubicí navinutou kolem osy, jejímž otáčením lze zdvíhat do malých výšek vodu. Tento vynález našel uplatnění v zavlažování a v dolech a v řadě zemí se užívá dodnes. Do oblasti fyziky Archimédes přispěl pracemi na téma teorie páky, výpočet těžiště pro rotační plochy atd. Snad nejznámější je tzv. Archimédův zákon: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené.

Své práce psal Archimédés v dórském dialektu starořečtiny, kterým se mluvilo v tehdejších Syrakusách. Mnoho Archimédových spisů se nedochovalo a jsou nám známy pouze z citací jiných matematiků. Řecký matematik Pappos z Alexandrie zmiňuje Archimédovo dílo Tvoření koule a další práce o mnohostěnu. Theón z Alexandrie cituje poznámku o lomu světla ze ztracené Katoptriky. Archimédovy práce dokládá i korespondence s matematiky v Alexandrii. Jeho spisy shromáždil řecký architekt Isidor z Milétu (asi 530 n. l.).

Archimedův šroub

Archimedův dráp – Archimedovo zařízení k obraně

„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu zeměkoulí“ Neruš mé kruhy (Noli tangere circulos meos), zvolal Archimedes před svou smrtí. „Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu zeměkoulí“

Archimedův zákon byl údajně objeven během koupele v lázni

Archimédův palimpsest je rukopis napsaný formou kodexu Archimédův palimpsest je rukopis napsaný formou kodexu. Tato kopie Archimédova díla byla zhotovena v 10. století anonymním písařem. Ve 12. století byly pergamenové listy Archimédovy práce vyškrábány, přeloženy na polovinu a přepsány liturgickým textem. Vyškrábání textu ale není úplné a díky použití speciálních lamp s využitím ultrafialového a infračerveného záření byla Archimédova práce znovu přečtena.

Zdroje: www.biographywanted.com www.cs.wikipedia.org www.techmania.cz www.converter.cz www.http://arthurjohnkyriazisgoogleblog.blogspot.cz www.archimedeshydroscrew.com www.math.nyu.edu www.chem1.com www.www-math.mit.edu