Mgr. et Mgr. Pavel Římovský, Bc. Jaroslav Mudrák Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. et Mgr. Pavel Římovský, Bc. Jaroslav Mudrák Název prezentace (DUMu): 9. Praktický postup při frézování rovinných a pravoúhlých ploch Název sady: Frézování v odborném výcviku (pro 1. - 4. ročník technických oborů SŠ) Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 19.10.2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

Anotace Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Frézování v odborném výcviku (pro 1. – 4. ročník technických oborů SŠ) je ukázat žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jak prakticky postupovat při frézování. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší postupně tematické oblasti, které jsou probírány v běžné dílenské výuce při frézování na naší SŠ. Konkrétně tato prezentace je zaměřena na problematiku frézování rovinných a spojených pravoúhlých ploch.

FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH - nástroje Frézování rovinných ploch můžeme provádět frézami válcovými čelními, popř. válcovými frézami

FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH - nástroje Pokud je to možné, tak používáme pro frézování frézy válcové čelní, nebo frézovací hlavy s vyměnitelnými břitovými destičkami – VBD

Opakování – zásady UPÍNÁNÍ do stroj. svěráku dodržujte čistotu používejte pouze přesné kalené podložky upínejte obrobky vždy tak, aby byla co největší část obrobku upnutá ve svěráku (pevnost upnutí) při upínání doklepávejte obrobek paličkou, a to jako poslední operaci (pak již nedotahujeme)

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH S frézováním pravoúhlých ploch se setkáváme při výrobě jakékoliv součástky – řadíme jej jako operaci č. 1 – úhlování na základní rozměry. Jako první frézujeme největší plochu, kterou nazýváme technologickou základnou.

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Operace č. 2 – zde frézujeme plochu č. 2, která je kolmá na plochu č. 1 Při frézování musí být plocha č. 1 opřena o pevnou čelist svěráku. Jestliže protilehlá plocha není rovnoběžná, vložíme mezi pohyblivou čelist a obrobek váleček, který zajistí opření součástky jen o pevnou čelist.

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Operace č. 3 – u této operace se frézuje 3. plocha rovnoběžná k posledně frézované ploše č. 2 a kolmá na plochu č.1 Postupujeme podobným způsobem jako při frézování plochy č. 2 (také v tomto případě je plocha č. 1 stále opřená o pevnou čelist a plocha č. 2 je tentokrát doklepnutá na broušenou podložku na dně svěráku – také v tomto případě se používá váleček u pohyblivé čelisti).

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Při frézování plochy 4 máme technologickou základnu (první ofrézovanou stranu č.1) doklepnutou na broušenou podložku na dně svěráku a frézujeme horní rovnoběžnou plochu – při frézování této plochy již nepoužíváme váleček.

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Strany 5 a 6 – můžeme frézovat dvěma způsoby. První způsob – při této možnosti frézujeme stejně jako v předchozích případech čelem frézy, nutné je zde však součástku pečlivě vyrovnat na úhelník (lze provádět u menších obrobků).

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Druhý způsob jak frézovat strany 5 a 6 – u této možnosti využíváme válcovou část frézy. Při tomto postupu je důležité vyrovnání svěráku, které je nutné až u těchto posledních dvou stran (viz. opakování – vyrovnání strojního svěráku) U frézek, které nemají vymezenou vůlí mezi posuvovým šroubem a maticí musíme vždy použít nesousledné frézování (viz. nesousledné a sousledné frézování).

Zajišťování ostatních pohybů na frézkách U strojů s vůlemi mezi posuvovými šrouby a maticemi zajišťujeme pohyb podélného stolu, příčných saní a nebo konzoly a ponecháme z těchto možností povolen jen pohyb, který je nutný pro obrábění (ostatní zůstanou zajištěny).

Opakování – vyrovnání strojního svěráku VODÍCÍMI PERY NEBO KALENÝMI KAMENY vodící pera nebo kalené kameny jsou přišroubovány v průběžné drážce na základové ploše svěráku a při vyrovnávání svěráku pak zapadnou do podélných drážek na horní ploše podélného stolu

Opakování – vyrovnání strojního svěráku VYROVNÁVACÍMI ÚHELNÍKY pro vyrovnávání úhelníky se využívají obvykle dva úhelníky – 1. z nich upneme do svěráku a 2. doměřujeme pravý úhel podle vodící plochy pro konzolu na přední části stojanu ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM jedná se o velmi přesnou kontrolu úchylkoměr připevníme pomocí magnetického stojanu k frézce (obyčejně na vedení konzoly) dotyk úchylkoměru kontroluje vyrovnání pevné čelisti strojního svěráku

FRÉZOVÁNÍ nesousledné Pokud není na frézkách vymezena vůle mezi posuvovým šroubem a maticí, tak musíme vždy použít frézování nesousledné (klasické frézky) Frézování nesousledné – obrobek se posouvá proti smyslu otáčení frézy (tříska se tvoří od nejmenší tloušťky až po největší tloušťku třísky). Vždy musíme použít při frézování výkovků a odlitků s tvrdou povrchovou kůrou. Při nesousledném frézování vzniká horší povrch obrobené plochy.

FRÉZOVÁNÍ sousledné Pokud máme vymezenou vůli mezi posuvovým šroubem a maticí, tak používáme frézování sousledné (moderní CNC frézky) Frézování sousledné – obrobek se posouvá ve smyslu otáčení frézy (břity zubů začínají odřezávat třísku v nejtlustším místě průřezu a končí řez v místě nejtenčím). Jedná se o produktivnější obrábění než nesousledné. Sousledné frézování je vhodné pro tenké obrobky, vrstvené hmoty, dřevo a při velkých hloubkách řezu.

FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH Po každém frézování na opracovaných plochách součástí (provádíme sražení hran “tzv. ruční úpravu“ tehdy, pokud není předepsáno sražení hrany na výkrese) srážíme hrany v rozsahu 0,2 - 0,3 mm x 45°.

Popište rozdíly mezi frézováním sousledným a nesousledným? Závěrečné opakování Popište rozdíly mezi frézováním sousledným a nesousledným? Malá nápověda: (kde je možné jednotlivé typy frézování využívat, jak se odlišují a jaké mají výhody a nevýhody v praxi)

Správnou odpovědí na předešlou otázku je… Pokud máme vymezenou vůli mezi posuvovým šroubem a maticí, tak používáme frézování sousledné (moderní CNC frézky) Frézování sousledné – obrobek se posouvá ve smyslu otáčení frézy (břity zubů začínají odřezávat třísku v nejtlustším místě průřezu a končí řez v místě nejtenčím). Jedná se o produktivnější obrábění než nesousledné. Sousledné frézování je vhodné pro tenké obrobky a při velkých hloubkách řezu.

Správnou odpovědí na předešlou otázku je… Pokud není na frézkách vymezena vůle mezi posuvovým šroubem a maticí, tak musíme vždy použít frézování nesousledné (klasické frézky) Frézování nesousledné – obrobek se posouvá proti smyslu otáčení frézy (tříska se tvoří od nejmenší tloušťky až po největší tloušťku třísky). Vždy musíme použít při frézování výkovků a odlitků s tvrdou povrchovou kůrou.

Zdroje pro textovou část PADELKA, J. a kol. UČEBNÍ TEXTY Přípravy na učební téma FRÉZOVÁNÍ: Metodická pomůcka pro mistry odborné výchovy. 1. vyd. Brno: Metodické středisko pro přípravu mládeže na dělnická povolání, 1983. VACH, Josef. Frézař: Technologie pro 1. ročník OU a UŠ. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, n. p., 1966.

Seznam zdrojů pro použité obrázky Snímek 18 - [cit. 2012-18-10]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ideology_Icon.png>. Pro všechny ostatní snímky byly používány pouze vlastní fotografie.