Prvky II.B skupiny zinek (30Zn) výskyt: sfalerit ZnS dospělý člověk má obsaženy 2 g Zn v enzymech

sfalerit

průmyslová výroba: rudy uhličitanové se žíháním zbaví CO2, rudy sfaleritové se praží, tak se převedou na oxid: ZnCO3 ZnO + CO2 2ZnS + 3O2 2ZnO + 2SO2 takto upravené rudy se redukují koksem

ZnO + C  Zn + CO vyredukovaný zinek se oddestiluje a přetavením se čistí

fyzikální vlastnosti: lesklý šedobílý kov, křehký chemické vlastnosti: na vlhkém vzduchu se pokrývá vrstvou oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu slučuje se s kyslíkem na ZnO, sírou v neoxidujících kyselinách se rozpouští za vývoje H2 rozpouští se ve vodných roztocích alkalických hydroxidů za vzniku iontu [Zn(OH)4]2- Zn + 2NaOH + 2H2O  Na2[Zn(OH)4] + H2

zinek

využití: slitiny zinkový plech - střechy výroba článků v laboratoři k přípravě vodíku redukční činidlo (granulovaný nebo práškový)

využití zinku

sloučeniny: halogenidy ZnCl2 nejdůležitější impregnace dřeva úprava textilií čištění povrchu kovů před pájením ZnBr2, ZnI2 - bílé rozpustné látky

sulfid zinečnatý směs ZnS + BaSO4 - bílá barva

oxid zinečnatý spalováním Zn na vzduchu: 2Zn + O2  2ZnO bílý, nerozpustný v H2O rozpustný v kyselinách i zásadách - typicky amfoterní oxid: ZnO + 2HCl  ZnCl2 + H2O ZnO + NaOH + H2O Na[Zn(OH)3] ZnO + 2NaOH + H2O Na2[Zn(OH)4]

využití: výroba pryže - zkracuje dobu vulkanizace pigment ve výrobě barev, má výhodu nad tradiční olovnatou bělobou v tom, že je netoxický, nevýhodou je, že má menší krycí schopnost (zinková běloba) lékařství - zinkové masti a zásypy

hydroxid zinečnatý bílá sraženina nepatrně rozpustný v H2O amfoterní charakter: Zn(OH)2 + H2SO4  ZnSO4 + 2H2O Zn(OH)2 + NaOH Na[Zn(OH)3]

síran zinečnatý krystaluje z roztoku jako heptahydrát ZnSO4·7H2O = bílá skalice konzervační činidlo na dřevo mořidlo v textilním průmyslu velmi čistý v očním lékařství

kadmium (48Cd) výskyt: greenockit CdS zinkové rudy s obsahem 0,2 - 0,4% Cd průmyslová výroba: při výrobě zinku, oddestiluje se dříve než Zn (Cd je těkavější)

fyzikální vlastnosti: stříbrný,tažný kov s namodralým leskem chemické vlastnosti: méně reaktivní než zinek

využití: výroba článků slitiny atomové reaktory - bezpečnostní a regulační tyče

sloučeniny: oxid kademnatý využití: Ni-Cd akumulátory katalyzátor hydrogenačních a dehydrogenačních reakcí

sulfid kademnatý žlutá barva (kadmiová žluť) přidáním CdSe, ZnS, HgS k CdS - tepelně stálé pigmenty zářivých barev od světle žluté do tmavě červené, koloidní disperze těchto látek se používají k barvení transparentních skel

síran kademnatý krystalický - CdSO4·8H2O Westonovy články

Kadmium je mimořádně toxické a v lidském těle se hromadí v ledvinách a v játrech. Dlouhodobý příjem i velmi malých množství Cd vede k selhání funkce ledvin. Může inhibovat působení enzymů obsahujících Zn tím, že nahrazuje atomy zinku.

rtuť(80Hg) výskyt: cinabarit (rumělka) - HgS průmyslová výroba: ruda se praží, uvolňuje se rtuť a oxid siřičitý, páry rtuti se ochlazením zkondenzují HgS + O2 (600 °C)  Hg + SO2

B. pražení rudy se železným odpadem nebo páleným vápnem HgS + Fe Hg + FeS 4HgS + 4CaO  4Hg + 3CaS + CaSO4

cinabarit - rumělka

fyzikální vlastnosti: kapalný, stříbrobílý, lesklý kov páry jsou monoatomické, toxické vysoký měrný elektrický odpor, vysoká hustota

chemické vlastnosti: na vzduchu stálý (neoxiduje se) při zahřátí k teplotě varu se pokrývá vrstvičkou HgO rozpouští se v konc. HNO3 a horké konc. H2SO4 za vzniku rtuťnatých solí a oxidů dusíku nebo síry: Hg + 4HNO3 Hg(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O Hg + 2H2SO4 HgSO4 + SO2 + 2H2O slitiny s kovy - amalgámy - roztoky kovů (Zn, Cd) nejsnadněji tvoří amalgámy těžké kovy, zatímco lehčí kovy první přechodné řady (s výjimkou Mn, Cu) jsou ve rtuti nerozpustné

amalgám

využití: výroba NaOH fyzikální přístroje (teploměry, tlakoměry) amalgámy - zubní lékařství (plombování)

sloučeniny: HgI - rtuťné s dimérním iontem Hg22+ halogenidy Hg2Cl2 - kalomel - dříve hodně používán v lékařství síran rtuťnatý málo rozpustný katalyzátor v organické chemii:

HgII - rtuťnaté s iontem Hg2+ halogenidy nejběžnější HgCl2 tzv. sublimát - rozpustný v H2O prudký jed dezinfekční prostředek ochrana dřeva před hnitím

jodid rtuťnatý rozpustný v alkalickém jodidu: 2KI + HgI2  K2[HgI4] - tetrajodortuťnatan draselný součást Nesslerova činidla, k důkazu NH3

oxid rtuťnatý v červené a žluté modifikaci - rozdíl v barvě je způsoben velikostí částic červená - tepelným rozkladem Hg(NO3)2 nebo zahříváním Hg v kyslíku (350 °C) žlutá - za studena - srážením roztoků rtuťnatých solí alkalickými hydroxidy

sulfid rtuťnatý 2 modifikace - přímou syntézou prvků za chladu nebo srážením sirovodíkem dostaneme modifikaci černou, která sublimací přejde v modifikaci červenou nerozpustný v H2O, rozpouští se pouze v lučavce královské barva a líčidlo

síran rtuťnatý bílá krystalická látka katalyzátor v organické chemii