Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu

Nerostné suroviny - základní informace Nerostná surovina – je materiál, který lze využít v původní nebo upravené podobě pro potřeby lidské společnosti Jedná se o pojem v čase proměnlivý Ložisko nerostných surovin – ekonomický pojem, nikoliv přírodovědný Existence a rozsah ložiska závisí na ekonomických parametrech Množství suroviny na ložisku – zásoby Různé klasifikace zásob (např. 3D klasifikace OSN) CZ dělení zásob – geologické – nebilanční x bilanční – vyhledané x prozkoumané – volné x vázané

Nerostné suroviny - dělení Nerostné suroviny se člení na: Rudy, rudní suroviny (Ores), Palivo-energetické suroviny (Fuels), Nerudní suroviny (Industrial Minerals), Stavební suroviny (Construction Materials), V CZ Bilanci zásob 11 rudních komodit, 15 základních nerudních komodit, 4 druhy stavebních surovin a 6 palivoenergetických

Perspektivní a neperspektivní IM, aneb, kterak nám energetika dělá chaos v nerostných surovinách :)

Které suroviny máme a které nemáme

Rozdělení nerostných surovin podle soběstačnosti ČR A) suroviny, které zcela pokrývají domácí spotřebu event. významný je i vývoz (hnědé uhlí, stavební suroviny, černé uhlí, kaolíny, živce, sklářské písky) B) suroviny, jejichž spotřeba je kryta domácí produkcí z části a jsou předmětem dovozu i vývozu (z technologických důvodů – bentonity, jíly, (černé uhlí); z ekonomických důvodů – vápence, vápno, cement) C) suroviny, jichž je dovážena podstatná část (domácí produkce pokrývá jen zlomek spotřeby) – ropa, zemní plyn, dolomit, nově i grafit D) suroviny, jejichž domácí spotřeba je sanována výhradně dovozem (v ČR se vůbec netěží) – rudy, kovy, sůl kamenná, mastek, fluorit, síra, magnezit, perlit, baryt 6

Fatální zátěž pro CZ ekonomiku OBDOBÍ ROPA (kt) (mil. Kč) ZEMNÍ PLYN (mil. m3) CELKEM (mld. Kč) 1999 5997 22 068 9 160 18 994 41,062 2000 5819 43 562 9 189 38 769 82,331 2001 6005 40 882 9 498 45 139 86,021 2002 6082 33 455 9 727 33 991 67,446 2003 6344 36 361 9 523 35 972 72,333 2004 6451 41 865 8 860 31 838 73,703 2005 7736 68 287 9 750 48 077 116,366 2006 7765 82 534 9 794 59 429 141,963 2007 7147 72 035 8 379 49 808 121,843 2008 8142 102 922 8 693 72 367 175,289 2009 7452 60 472 8 670 60 007 120,479 1999: 14,48 $/b 2000: 26,45 $/b 2001: 24,42 $/b 2002: 23,12 $/b 2003: 27,75 $/b 2004: 34,73 $/b 2005: 51,28 $/b 2006: 62,05 $/b 2007: 68,54 $/b 2008: 101,6 $/b 2009: 58,99 $/b

Nejvýznamnější dovozy „surovin“ do ČR v roce 2009 (finanční vyjádření)

Teritoriální struktura českého ZO (finanční vyjádření) Skupina zemí 2004 2005 2006 2007 2008 Dovoz z EU 15 (%) 3,7 2,7 3,0 3,3 Dovoz z EU 25 (%) 15,7 9,1 11,4 10,5 Dovoz z EU 27 (%) - Vývoz do EU 15 (%) 58,4 56,7 49,6 49,4 56,6 Vývoz do EU 25 (%) 96,1 96,8 95,2 96,0 97,8 Vývoz do EU 27 (%) 96,4 98,1

Teritoriální struktura dovozu ropy, mil. tun

Teritoriální struktura dovozu železných rud (mil. tun)

Domácí těžba v ČR v letech 1987-2009 (mil. tun)

Předpokládaná výše těžby HU a životnost zásob na těžených dolech

Zásoby za územně ekologickými limity Množství zásob bez překročení ÚEL (využívaná ložiska) 1094 mil. tun cca 22 let Množství zásob při překročení ÚEL (využívaná ložiska) 1987 mil. tun cca 40 let Zásoby za ÚEL reprezentují životnost cca 18 let

Průměrná těžba SK dle regionů

Změny na globálním trhu nerostných surovin I. Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem nezanedbatelného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci – např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektrické energie

Změny na globálním trhu nerostných surovin II. Tyto změny mají řadu mezinárodně politických konsekvencí: vytváření nových surovinových aliancí (producent-spotřebitel; např. Japonsko-Indonésie (zemní plyn), Čína-Angola (ropa), Čína-Guinea (bauxit), Jižní Korea-Madagaskar (biopaliva)), vstup nových členů do OPEC, úvahy o vzniku GASPEC (plynové obdoby OPEC) Současně došlo k posílení mezinárodně politického sebevědomí zemí, které jsou dostatečně vybaveny nerostnými surovinami (pro Evropu typicky Rusko) Otázky dělení profitu z „národního nerostného bohatství“ se stala silným tématem mnoha latinskoamerických voleb Obecně se vrátila do hry témata energetické a surovinové bezp. Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy zpomalí či dočasně zastaví, ale rozhodně je neobrátí Ekonomika se vyvíjí v cyklech nebo supercyklech – tj. po poklesu musí přijít opět ekonomické oživení

Ceny ropy Brent na světovém trhu USD/barel

Světové spotové ceny uranu (USD/lb U3O8)

Ceny mědi na světovém trhu (USD/t)

Ceny olova na světovém trhu (USD/t)

Ceny zinku na světovém trhu (USD/t)

Ceny zlata na světovém trhu USD/trojská unce

Ceny platiny na světovém trhu USD/trojská unce

Světové ceny černého uhlí (USD/t)

Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů I. přístup ke zdrojům energetických i neenergetických surovin si dlouhodobě, systematicky a sofistikovaně zajišťují zejména východoasijské země (JP, CN, KO, TW), a to sice tiše, ale zato již řadu let a s promyšlenou logikou šachistů právě to je důvodem, proč se tato oblast tak dynamicky rozvíjí a proč si zjevně říká o to, aby se s ní počítalo jako s regionem, který bude udávat hospodářský běh světa v tomto století k touze po vyšší životní úrovni je pro země tohoto regionu dostatečnou inspirací japonský hospodářský zázrak, jehož byl svět svědkem ve druhé polovině 20. století principy surovinové strategie Japonska: geologický průzkum japonskými experty za japonské peníze, výsledky vládě dané země, na jejím výběru surovina, Japonsko připraví těžbu a postaví úpravnu, zdarma proškolí domorodý personál, minimum japonských manažerů, profit se dělí na půl Čína tuto strategii víceméně velmi zdařile napodobuje, na rozdíl od Japonska jen méně „delikátně“ Čína se etabluje v řadě afrických zemích, a to nejen těch, které jsou bohaté na zdroje ropy, ale i v případě dalších surovin – pravidelně jsou pořádány CN-AF summity, které jsou hojně navštěvované; roste objem vzájemné výměny, Čína v řadě zemí vyšachovala země Evropy a USA uzavírání nových spojenectví („anti-opec“, GASPEC, claimování celých zemí) do kvantity potřebných zdrojů promluví rychle se modernizující třetí svět zcela zásadním způsobem

Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů II. v souvislosti s nárůstem cen nerostných surovin, respektive růstem významu surovin jako takových, dochází ve světě postupně k přehodnocování důležitosti a významnosti jednotlivých zemí – typickým příkladem je obnovení sebevědomí Ruska Rusko je strategickým partnerem Evropy hlavně v oblasti citlivých dodávek ropy a zemního plynu na rozdíl od minulých let si je Rusko, vedené organizačně schopným Vladimirem Putinem, své ceny pro Evropu velmi dobře vědomo oblast nerostných surovin je Putinovi osobně velmi blízká v roce 1997, kdy ještě málokdo ve světě znal jeho jméno, obhájil na Báňském Institutu v Petrohradě disertační práci na téma „Strategické plánování obnovení základny minerálních zdrojů v podmínkách formování tržních vztahů“ hlavní teze: „aby mohlo Rusko zaujmout důstojné místo v globálním světě, musí se opírat o své surovinové zdroje, nad kterými musí mít kontrolu stát“ před časem prohlásil ruský ministr přírodních zdrojů, že příštích aukcí se budou moci zúčastnit jen firmy, ve kterých má ruský kapitál nejméně 51%

Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů III. snaha latinskoamerických zemí o přehodnocení rozdělování profitu z těžby surovin zatímco před 20 či 15 lety by například snaha některé latinsko-americké vlády přelicencovat zahraniční těžební společnosti způsobem, že nadále bude povolena těžba jen firmám s minimálně poloviční účastí domácího kapitálu, skončila odchodem zahraničních investorů nebo dokonce ekonomickým kolapsem těžebního sektoru v dané zemi, dnes je situace diametrálně odlišná uvolněné místo po španělských, britských, amerických či jiných firmách rádi zaujmou a přísnější podmínky splní firmy čínské, japonské, korejské, indické či dokonce firmy sousedních latinskoamerických zemí řada ekonomických komentátorů žije v roce 1980 a tuto zásadní změnu patrně nezaznamenala, je třeba si neplést pojmy, svět není takový, jaký by ho třeba Evropa chtěla mít rychle narůstá diplomatická cena „nevěst“ s bohatým surovinovým věnem – nedivme se, že s přibývajícím počtem nápadníků poroste i mezinárodně politické sebevědomí surovinami hojně vybavených zemí

(a dosud stále chová) evropský kontinent? A jak se choval (a dosud stále chová) evropský kontinent?

Těžba černého uhlí v Belgii

Těžba černého uhlí ve Francii

Těžba černého uhlí v Británii

Těžba černého uhlí v Německu

Těžba černého uhlí v Polsku

Dovoz černého uhlí do Evropy

Jsou tyto strategie stále vyhovující? dovozní závislost ve strategických palivoenergetických surovinách evropských zemí se prudce zvýšila [v některých případech na více než 85% - např. neželezné kovy] tak vysoká dovozní závislost je nejen velmi nebezpečná, ale dnes rovněž není zdaleka tak ekonomicky výhodná jako dříve výše evropské spotřeby se nesnižuje – je stejná nebo dokonce dále roste – chybějící nerostné suroviny je třeba dovézt z mimoevropských teritorií [v dnešním světě] je naprostá většina environmentálních problémů globálního rozměru dopady těžby na životní prostředí jsou ve třetím světě [zpravidla] mnohem větší a závažnější než v „pohlídaných“ evropských zemích, kde existuje celé spektrum kontrolních mechanismů jako “bonus” je světové životní prostředí zatěžováno přepravou enormních množství surovin

Verheugenova iniciativa – konečně relevantní reakce EU v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Günter Verheugen kompaktní dokument The Raw Materials Initiative zabývá se prioritně neenergetickými surovinami, tj. řeší surovinovou bezpečnost tři pilíře vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (vč. jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km zahájení “surovinové diplomacie“ – budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují dostatečně širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie; Afrika, JV Asie, Balkán; konference k CZ PRESS; využití projektů rozvojové spolupráce) podpora materiálově úsporných technologií dvě pracovní skupiny – criticality, přístup k území

Jak dál při posilování energetické a surovinové bezpečnosti ČR důsledné / přednostní využívání domácích zdrojů (tam, kde disponujeme zásobami) podpora další diverzifikace zdrojových teritorií i přepravních tras (plynovod Gazella, podpora projektu Nabucco atd.) udržení státní kontroly společností MERO, ČEPRO, ČEZ posílení role jaderné energetiky – bezemisní zdroj, z hlediska energetické bezpečnosti vysoce ukotvení povinnosti JE předzásobit se palivem (naplnění UV 910 z 23.07.2008 - obdoba nouzových zásob ropy) zohlednění geopolitického hlediska a obecného pravidla nutnosti diverzifikovat zdroje při dalším rozvoji jaderné energetiky racionální technický přístup k využívání OZE zvýšení kapacity podzemních zásobníků plynu posílení přenosové soustavy, včetně přeshraničních propojení zpracování komplexní strategie surovinové a energetické bezpečnosti ČR (MPO, MZV, UZSI, MV)

spotřeba surovin na obyvatele … nasycená spotřeba ? spotřeba surovin na obyvatele (kovy: kg / rok) (ropa: barel / den) ocel hliník měď ropa (USA: 25,84; Čína 1,79; Indie 0,83 bbl/d/c)