Teplo a chemické reakce Tepelnými změnami při chemických reakcích se zabývá termochemie.

Reakční teplo je množství tepla, které se při chemické reakci spotřebuje (reakce endotermická) nebo uvolní (reakce exotermická).

Endotermické reakce Například: při získávání páleného vápna z vápence při získávání kovů z rud při elektrolýze vody

Exotermické reakce Například: - Při získávání energie pro potřeby našeho každodenního života (spalování uhlí a zemního plynu pro výrobu el.energie a vytápění, spalování benzínu a nafty pro pohon dopravních prostředků apod.).

Exotermická a endotermická reakce

Molární reakční teplo Qm Molární reakční teplo chemické reakce je množství tepla, které se uvolní nebo spotřebuje při stechiometrickém průběhu chemické reakce. Hodnota Qm závisí i na skupenství reaktantů a produktů - značí se: s – pevné skupenství (solid) l – kapalné skupenství (liquid) g – plynné skupenství (gas) aq – vodný roztok (aqua)

Zapisujeme: Například: NaOH (aq) + HCl (l) → H2O (l) + NaCl (aq) Qm = - 56 kJ/mol u reakce exotermické (Qm je záporné) 2H2O (l) → 2H2 (g) + O2 (g) Qm = 572 kJ/mol u reakce endotermické (Qm je kladné)

Přímá a zpětná reakce Slučování vodíku a kyslíku za vzniku vody: 2H2(g) + O2(g) → 2H2O(l) Qm = -572 kJ/mol Rozklad vody elektrolýzou: 2H2O(l) → 2H2(g) + O2(g) Qm = 572 kJ/mol Molární teplo Qm je zde stejné až na znaménko.

Paliva Nejběžnějším zdrojem tepla pro činnost člověka jsou reakce probíhající při hoření paliv (např. hoření uhlí a zemního plynu). Běžná paliva jsou pevné, kapalné i plynné látky, které se používají k topení nebo pohonu různých motorů.

Paliva

Rozdělení paliv přírodní (uhlí, ropa, zemní plyn) vyrobená (koks, benzín, propan-butan atd.) pravěká (fosilní) – uhlí, ropa.. současná – dřevo.. Kvalita paliva se hodnotí podle výhřevnosti: h = Q/m [kJ/kg]

Přírodní a vyrobená paliva

Nejvýhodnější jsou plynná paliva nezanechávají pevné odpady méně poškozují životní prostředí dobře se dopravují (plynovody) snadno se zapalují a plynule hoří Všechna běžně používaná paliva jsou i důležitými chemickými surovinami, proto je místo spalování vhodnější jejich zušlechťování (= zpracování na jiné látky).

Výrobky z uhlí, ropy a zemního plynu

Opakování a procvičování Skolazaskolou.cz - kapitoly: „Které reakce jsou redoxní?“ „Z čeho získáváme energii?“

Použitá literatura M.Bílek, J.Rychtera:Chemie-krok za krokem M.Bílek, J.Rychtera:Chemie na každém kroku (MOBY DICK 1990,2000) P.Beneš,V.Pumpr, J.Banýr:Základy chemie 1, 2 (Fortuna Praha 1995,2000) W.Eisner a kol.:Chemie pro střední školy 1a,b,2a,b (z něm. orig.přel.B.Kratochvíl a kol., Scientia 1996, 1997, 1998, 2000) P.Ingram a kol.:Přehled učiva chemie (české vydání Svojtka & Co.,Praha 1999) J.Sejkora,J.Kouřimský:Atlas minerálů České a Slovenské republiky (Academia Praha 2005) Wikipedie – otevřená encyklopedie na Internetu Ann Newmarková: Chemie (z angl.orig. přel.P.Beneš,O.Beneš), Nakl. Dům OP Praha 1993