Soli Názvosloví, vznik a použití solí, hydrogensoli a hydráty solí, hnojiva, použití solí ve stavebnictví Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Definice solí Sůl je sloučenina, složená z kationtu kovu, případně kationtu amonného NH4+ a aniontu kyseliny.
Příklady solí Chlorid sodný – kuchyňská sůl NaCl Dusičnan sodný - Chilský ledek NaNO3 Pentahydrát síranu měďnatého – skalice modrá CuSO4 . 5H2O Hydrogenuhličitan sodný – jedlá soda NaHCO3
Rozdělení solí Soli můžeme dělit podle různých hledisek, např.: Podle rozpustnosti ve vodě Podle kyseliny, od které se odvozují Podle jiných hledisek
Rozdělení solí podle rozpustnosti ve vodě Soli rozpustné ve vodě – např. halogenidy, většina ostatních solí Soli nerozpustné ve vodě – např. uhličitan vápenatý, barnaté soli, dusičnan stříbrný
Rozdělení solí podle kyselin, od kterých jsou odvozeny Halogenidy – fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy (soli kyseliny fluorovodíkové…) Sulfidy (soli kyseliny sirovodíkové) Sírany (soli kyseliny sírové) Siřičitany (soli kyseliny siřičité) Uhličitany (soli kyseliny uhličité) Dusičnany (soli kyseliny dusičné) …………..
Jiné rozdělení solí – např.: Normální soli Kyselé soli - hydrogensoli Hydráty solí Podle použití: soli používané ve stavebnictví v potravinářství v zemědělství – hnojiva
Názvosloví solí bezkyslíkatých kyselin – jako názvosloví dvouprvkových sloučenin Podstatné jméno Odvozeno od názvu prvku na druhém místě ve vzorci + koncovka –id Přídavné jméno Název kationtu s koncovkou podle oxidačního čísla Např.: KICl-I Cl-I sůl kys. chlorovodíkové - chlorid chlorid draselný
Názvosloví solí kyslíkatých kyselin Podstatné jméno Odvozeno od názvu kyseliny (aniontu) + koncovka –an Přídavné jméno Název kationtu s koncovkou podle oxidačního čísla Např.: KINVO-II3 -I NV sůl kyseliny dusičné – dusičnan dusičnan draselný NVO-II3 –I dusičnanový anion
Názvosloví hydrogensolí Tvoří se zařazením slova hydrogen- před podstatné jméno názvu soli Počet atomů vodíku vázaných v aniontu hydrogensoli označujeme číslovkou: mono (pro 1 – zpravidla se neuvádí), di (2), tri (3) … Např.: NaH2PVO4 dihydrogenfosforečnan sodný
Hydráty solí 1 – mono 6 - hexa 2 – di 7 - hepta 3 – tri 8 - okta 4 – tetra 9 - nona 5 – penta 10 - deka Některé soli vytvářejí krystaly, ve kterých jsou vázány molekuly vody. Takové soli se nazývají hydráty. Počet molekul vody v hydrátu se vyznačuje číslovkou. Např.: dihydrát síranu vápenatého CaSO4 . 2H2O
Vznik solí Soli mohou vznikat různými chemickými reakcemi, např.: Neutralizací Reakcí kovu s nekovem Reakcí kovu s kyselinou Reakcí kyselinotvorného oxidu s hydroxidem Reakcí hydroxidotvorného oxidu s kyselinou Srážecí reakcí …………
Vznik solí neutralizací Kyselina + hydroxid voda + sůl Kyselina dusičná + hydroxid sodný voda + dusičnan sodný HNO3 + NaOH H2O + NaNO3
Vznik solí reakcí kovu s nekovem Např.: vznik chloridu sodného slučováním sodíku s chlorem Kov + nekov sůl Sodík + chlor chlorid sodný 2Na + Cl2 NaCl
Vznik solí reakcí kovu s kyselinou Např.: vznik chloridu zinečnatého reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou Kov + kyselina sůl + vodík zinek + kys. chlorovodíková chlorid zinečnatý + vodík Zn + 2HCl ZnCl2 + H2
Použití solí V zemědělství – dusičnany, draselné soli a fosforečnany Ve stavebnictví, sochařství – vápenaté soli Výroba keramiky a porcelánu Výroba pracích a čistících prostředků V potravinářském průmyslu Výroba chemických látek
Dusičnany Průmyslová hnojiva: NaNO3 dusičnan sodný (ledek sodný, chilský ledek) KNO3 dusičnan draselný (ledek draselný) NH4NO3 dusičnan amonný (ledek amonný) Lápis - AgNO3 (dusičnan stříbrný) v kožním lékařství, výroba fotografických filmů a papírů
Sírany Síran vápenatý - nerost anhydrid (CaSO4) a sádrovec (CaSO4 . 2H2O) - výroba sádry (CaSO4 . 1/2H2O) pro stavebnictví, sochařství a štukatérství Skalice modrá – pentahydrát síranu měďnatého (CuSO4 . 5H2O) – poměďování, k impregnaci dřeva proti hnilobě a k postřikům rostlin proti houbám a jiným škůdcům
Uhličitany Uhličitan vápenatý CaCO3 – v přírodě minerál vápenec (kalcit) a aragonit. Použití: výroba páleného vápna, stavební a sochařský kámen, ozdobný kámen k obkladům budov (leštěný - mramor), přísada při výrobě železa a cementu, vápenaté průmyslové hnojivo
Uhličitany Na2CO3 – uhličitan sodný - výroba skla, mýdla, změkčování vody v prádelnách, papírnách, domácnostech (soda, krystalová soda Na2CO3.10H2O) K2CO3 – uhličitan draselný - výroba skla a mazlavých mýdel NaHCO3 – hydrogenuhličitan sodný – „užívací soda“ – součást prášků do pečiva, šumivých prášků pro přípravu nápojů
Chloridy NaCl – chlorid sodný – výroba hydroxidu sodného, potravinářský průmysl KCl – chlorid draselný – výroba hydroxidu draselného, draselné hnojivo NH4Cl – chlorid amonný – salmiak – náplň suchých článků – baterií, čištění povrchu kovů při pájení
Fosforečnany a křemičitany Fosforečnany – fosforečná hnojiva (např. superfosfát), výroba fosforu a jeho sloučenin Křemičitany - horninotvorné látky, např. živce, slídy – výroba stavebních materiálů a keramiky
Test na závěr Připravte se Odpovídejte na následující otázky
TEST – otázka č. 1 která sůl se používá jako prostředek proti tzv. pálení žáhy (při překyselení žaludeční šťávy) a ke zmírnění bolestí při žaludečních vředech – zapiš správný chemický název a vzorec odpověď
TEST – otázka č. 2 Která sůl se používá ve stavebnictví k výrobě páleného vápna? Napiš správný chemický název a vzorec, uveď také mineralogický název odpověď
TEST – otázka č. 3 Uveď název a vzorec soli zvané salmiak. K čemu se tato sůl používá? odpověď
TEST – otázka č. 4 Zapiš chemickou rovnicí vznik choridu sodného přímým slučováním prvků - reakcí kovu s nekovem odpověď
Hodnocení testu 1 za všechny odpovědi správně 2 za jednu chybnou odpověď 3 za dvě chybné odpovědi 4 za tři chybné odpovědi 5 pokud jsi žádnou z otázek nezodpověděl správně
Použité zdroje: Čerpáno z: Beneš, P. – Pumpr, V. – Banýr, J.: Základy chemie 1. díl pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. 2. vydání. Nakladatelství Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-234-8. www.wikipedia.cz