Humanismus, vynález knihtisku Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

č. 14 název Humanismus, vynález knihtisku anotace Žáci posuzují přínos vynálezů pro rozvoj společnosti. očekávaný výstup ZV – LMP Člověk a společnost – 2. stupeň D – vědět o důsledcích objevných cest a poznávání nových civilizací druh učebního materiálu Prezentace druh interaktivity Výklad ročník8.

Humanismus a renesance Zámořské cesty otevřely evropským obchodníkům možnosti dovážet a vyvážet zboží, rozvíjela se řemeslná výroba v manufakturách. Změnil se životní styl a způsob myšlení – prvotním zájmem byl zájem o člověka, který se nezříkal žádné radosti. Evropou se začala šířit vlna humanismu a renesance.

Renesanční člověk - samostatněji uvažoval a kriticky hodnotil události, které se ho týkaly události, které se ho týkaly - docházelo ke střetům s církví, která stále lpěla na svých zastaralých názorech lpěla na svých zastaralých názorech - celou Evropu zachvátila vlna potřeby reformovat církev reformovat církev - informovanost se rychle šířila díky knihtisku

HUMANISMUS -šířil se hlavně v Itálii v bohatých městech, jako byly Benátky, Janov, Florencie – tam vznikly byly Benátky, Janov, Florencie – tam vznikly první bankovní domy a první manufaktury, první bankovní domy a první manufaktury, v nichž se vyrábělo velmi žádané sukno v nichž se vyrábělo velmi žádané sukno -právě Italové jako první chtěli reformu církve a jejích názorů jejích názorů -začali věřit v možnosti ČLOVĚKA již na tomto světě, ne až po smrti světě, ne až po smrti -zrodil se nový světový názor HUMANISMUS

RENESANCE Nový názor se rychle šířil a přinesl i nový způsob života. Humanismus byl těsně spjatý s renesancí. RENESANCE = nový umělecký směr, který se promítl do všech oblastí lidského dění. Místo studených hradů se začaly stavět městské paláce a zámky se zahradami, stavby byly prostorné, s velkými okny, světlé.

Nejznámější renesanční stavba – Dóm ve Florencii

Malířství a sochařství Malíři a sochaři se také pokoušeli zachytit realisticky člověka, používali živé modely a zobrazovali je bez příkras. Největšími osobnostmi italského renesančního slohu byli Leonardo da Vinci (malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér) a Michelangelo Buonarotti (sochař, malíř, básník).

Michelangelo Buonarroti David jako symbol florentské republiky, zároveň vypodobení dokonalé mužské krásy

Leonardo da Vinci Autoportrét

Leonardo da Vinci – Poslední večeře

Vynález KNIHTISKU Vynalezl ho německý tiskař Johann Gutenberg. Do té doby se knihy opisovaly ručně, což bylo velmi namáhavé a zdlouhavé. Pomocí tištěných knih se k lidem dostávaly nové názory matematiků a astronomů (lidé zkoumající vesmír), že Země je kulatá a otáčí se kolem Slunce.

Tisk Tisková forma pro celý list nebo stránku byla vyryta do zpravidla dřevěné desky. Tisk ze sazby se skládal z oddělených písmen. Pokud se ale pro jejich výrobu používalo dřevo, odolnost materiálu nebyla velká, kdežto rytí jednotlivých písmen z kovu bylo pracné a nákladné. Johannes Gutenberg byl vyučen ve zlatnictví, kde se naučil jak rytí do kovu, tak také odlévání.

Písmolijectví Nejdůležitější z Gutenbergových vynálezů byl vynález písmolijectví. Písmorytec nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – patrici, která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu pak vznikla forma – matrice. Matrice se vložila do licího strojku a zalila roztavenou liteřinou = slitinou cínu, olova a antimonu. Odlité litery byly otočeným obrazem písmena.

Tisk celého listu Každá tisková strana se sestavila do dřevěné sazebnice, která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a ilustrace. Stránky se sestavily do archu a na sazbu se nanesla tiskařská čerň. Pomocí upraveného lisu na víno se pak dal vytisknout celý arch najednou místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. Tento Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce 18. století. 18. století.

Tiskárna Tiskové písmeno f a i Tiskárna Tiskové písmeno f a i

Zdroje VALENTA, Milan; MÜLLER, Oldřich. Dějepis pro 2. stupeň základní školy praktické. 3. díl. 1. vydání. Praha : Parta, ISBN s KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, ISBN s

Zdroje obrázků Všechny uveřejněné odkazy [cit ] dostupné pod licencí Creative Commons – Dóm ve Florencii Michelangelo – David Leonardo da Vinci - Autoportrét Leonardo da Vinci – Poslední večeře _The_Last_Supper_( ).jpg _The_Last_Supper_( ).jpgTiskárna Tiskové písmeno f a i