Typologie OBYTNÉ STAVBY 5.přednáška Historický vývoj rodinného domu Doc.Ing.arch.Naděžda Menšíková, C.Sc.

Rodinný dům jako téma dva aspekty: vnitřek a vnějšek dům - vývoj od přístřešku k objektu reprezentace dva aspekty: vnitřek a vnějšek od teplého a útulného místa ( vnitřku) k zdůrazňování vnějšku rodinné domy a vily - typologický druh bydlení té nejvyšší kvality pro většinu významných architektů “horkým ” tématem jejich tvorby reagovaly na nové filosofické, psychologické a sociologické koncepty manifestovaly architektonické teorie mnohdy nesou jména svých majitelů, jsou z nich dokonce i muzea byly a jsou prubířským kamenem nových konstrukcí a materiálů prostřednictvím domů vyjadřovali svoje názory či názory svých klientů na bydlení realizací zpětně ovlivňovaly názory a životní styl jiných  domy zrcadlí vzpomínky a zážitky minulosti zobrazují vize a touhy po neobvyklém vyjadřují individualitu majitele

Architektonické koncepce Vitruvius vymezuje vznik architektury do souvislosti vědomého utváření prostoru pro ochranu rodiny kolem ohniště Palladius posouvá renezanční vilu s původně hospodářskou funkcí k objektu reprezentace Ch.Rennie.Mackintosh i Henry van de Velde se snažili u domu docílit konečné syntézy všech umění (Gesamtkunstwerk)- nábytek, nádobí, oblečení – totální dům J.M.Olbrich - Gesamtkunstwerk je prostředkem k výchově, kultivaci člověka, cílem je lepší, humánější svět Le Corbusier považuje dům za “stroj na bydlení” ve smyslu dokonalého výrobku, který je zdravý a krásný jako kterýkoliv výrobek produkovaný prací.

Aldo Rossi mluví ve své knize “ A Scientific Autobiography” o domově jako o těle, elementu, který lze oblékat i svlékat dle prostředí, počasí či vůle a přání jeho uživatelů. Lze aplikovat rčení: “Obličej je zrcadlem duše…” na rodinný dům, který je zrcadlem jeho obyvatel Bruno Taut myslel, že dosáhne na základě nového stavebního umění kulturní jednoty s ostatními uměleckými projevy, podobně jako to bylo v minulosti v případě gotických katedrál. Stavba sjednocovala malíře, sochaře, řezbáře, hudebníky… pro Waltra Gropia byla konečným cílem veškeré tvůrčí činnosti stavba. Rozpor mezi vnitřkem a vnějškem domu, paradoxní dualitu – přístřeší a objekt reprezentace, prapůvodní souvztažnost:rub a líc jednota uměleckého řemesla později se přiklání k racionálnímu pojetí ( funkci přístřeší) se silnou sociální motivací přesvědčení o nutnosti společenské reformy zajištěním přiměřeného bydlení pro všechny

5. Historický vývoj rodinné vily, domu Vývoj typologického druhu – zlomové momenty v historii Vitruvius Pollio: zásady tvorby vnitřku a vnějšku domu 1.st.př.n.l. Benátské vily, Palladius: od přístřešku k objektu reprezentace 14.-15.st. Hnutí Arts and Crafts: návrat k tradicím venkovského (anglického) domu 2.pol.19.st. Ku“nstlerkolonie Darmstadt: řemeslo na roveň umění, architektura nástrojem k zušlechtění člověka poč.20.st. Pionýři moderny: nové přístupy k tvorbě prostoru 20.a3O.léta 20.stol. - F.L.Wright: rozvíjí odstředivý princip domu,emocionální reakce na přírodní prostředí - A.Loos: mezi tradicí a modernou, prostorový plán v kubusu - Le Corbusier: pět zásad moderní architektury, dům – stroj na bydlení - Bauhaus: odmítá historickou kontinuitu v architektuře, nová polyfunkční škola založená na řemesle - L.M.van der Rohe: kontinuálně plynoucí prostor, nové technologie,ušlechtilé materiály - Walter Gropius:nová logika bydlení, jednota umění a techniky pomocí prefabrikace a unifikace - T.G.Rietveld: neoplasticismus inspirací pro abstraktní směr v architektuře - Hans Scharoun: dynamický funkcionalismus, kontext Moderna s regionální tradicí Postmoderna Architektura technické civilizace

5.Nástin historického vývoje RD 5.01. Vitruvius –1.stol. před n.l. zakladatel teorie architektury - pravěká chýše postavená okolo ohniště předobrazem domu, vědomé utváření prostoru - Deset knih o architektuře zásady stavby domu: důraz na univerzální vzdělání architekta respektovat klimatické podmínky konfiguraci terénu podmínky pro oslunění místností modulový systém ovlivňuje proporce společenské postavení určuje velikost a prostorovost domu

5.Nástin historického vývoje RD 5.03. Antika Athénský dům – orientován dovnitř Vnějšek bez oken Místnosti rozloženy kolem dvora (aulé) Později dvůr s peristilem, s bazénem Nabývá na honosnosti, bohatě dekorované stěny, mozaikové podlahy, representativní prostory

5.Nástin historického vývoje RD 5.04. Antika Římský dům – villa urbana villa suburbana villa rustika základem je obdélníkový dům s atriem-ústřední místnost s otvorem ve stropě místnosti okolo atria podle pohlaví a postavení v rodině Tablinum – zadní část domu určena pánovi Peristil s okrasnými květinami a bazénem, nástěnými malbami,sochami (Pompeje)

Venkovská stavení předobrazem Benátské vily (11.-13.stol.) 5.Nástin historického vývoje RD 5.05. Benátské vily 400 let rozmachu (1404 – 1797) Venkovská stavení předobrazem Benátské vily (11.-13.stol.)

5. Nástin historického vývoje RD 5. 06 5.Nástin historického vývoje RD 5.06. Benátské vily 400 let rozmachu (1404 – 1797) Představují symbol kvality života Ovlivnily architekturu celé střední Evropy, Ameriky, Ruska, Španělska Jejich rozvoj byl podmíněn hospodářskou prosperitou Benátské republiky Základem byla hospodářská funkce Formální výraz vycházel z místní tradice ovlivněné hospodářskými a politickými podmínkami a arch. vkusem Snaha po typologické kategorii vil definice benátské dispozice na čtvercovém rastru piano nobille vyvýšené nad terénem vyšší patro s hospodářskou funkcí Andrea Palladio (1540):Čtyři knihy o architektuře pozvednutí vily na pragmatické i architektonické úrovni Hospodářská funkce zaniká, mění se v objekt reprezentace

5. Nástin historického vývoje RD 5. 08. A 5.Nástin historického vývoje RD 5.08. A.Palladio: Villa La Rotonda,Almerico, Capra, Valmarana ve Vicenze (1540-70)

Jedinečné spojení formy a funkce Nevídaný architektonický výraz 5.Nástin historického vývoje RD 5.09.Palladiánská vila jako inspirační zdroj Jedinečné spojení formy a funkce Nevídaný architektonický výraz Stala se a stále je inspiračním zdrojem architektů celého světa Gottfried Semper: Vila Rosa, Drážďany, 1839 P.Behrens: Landhaus Schroeder, Hagen,1909

Palladiánská vila jako inspirační zdroj J. M Palladiánská vila jako inspirační zdroj J.M.Olbrich: Vila Feinhals, Marienburg u Kolína,1908 A.Barvitius: Lannova vila v Praze, 1870 J.Chochol: Vila pod Vyšehradem, 1913 Fr. Roith: Rodinná vila v Černošicích, 1913

Palladiánská vila jako inspirační zdroj Oscar Tusquets:Vila Andrea, Barcelona,1992

Palladiánská vila jako inspirační zdroj Anton Schweighoffer: vlastní vila ve Werden u Vídně, 1990

Palladiánská vila jako inspirační zdroj Oswald Mathias Ungers: vlastní dům v Utscheid, Německo,1986

Palladiánská vila jako inspirační zdroj Le Corbusier: Vila Schwob, 1916