Veřejnost – dav - masa Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/08

Chicagská škola Počátek 20. století Zakladatel Robert Ezra Park (1904) První sociologický pohled na problematiku veřejnosti Využívá poznatky politické teorie, psychologie a sociologie

I. Veřejnost – dav (Park) Odlišnosti: Podstatou veřejnosti je kritická diskuse Základem jsou předložená fakta Odlišné zájmy zůstávají zachovány

Odlišnosti: Veřejnost – analogie směny zboží či parlamentního vyjednávání Dav – kontrola nad všemi členy, potlačování jejich autonomie

Podobnosti: Vznikají jako důsledek vzájemné interakce a směny Nejsou formálně organizovány a ani se za skupinu nepovažují Časově omezené trvání Vznikají z jiných sociálních forem a přetvářejí se do nových seskupení

Dav „Prvotní reciprocita“ Funguje na bázi nápodoby a poslušnosti Způsob utváření sociálních zvyků, tradic, rituálů

Veřejnost „Druhotná reciprocita“ Vyžaduje racionální reflexi a kolektivní zaměření na určitý zájem Kritičnost a vyjadřování rozdílných názorů Když kritika zmizí, veřejnost přestane existovat

II. Veřejnost - masa Herbert Blumer (1946) Parkův žák, přestavitel symbolického interakcionismu Klade důraz na komunikaci

Veřejnost (Blumer) Spontánní seskupení Vzniká v reakci na problém Je rozdělena v názorech Angažuje se v diskusi nad problémem

Masa Je složena z anonymních jednotlivců, mezi nimiž téměř neexistuje interakce Jednotlivci jsou fyzicky odděleni a mohou pocházet z různých sociálních vrstev Masa je obtížně mobilizovatelná

Kritika výzkumů veřejného mínění Výzkumy kladou paralelu mezi veřejné a masové mínění Předkládají hotová fakta, nejednotný a rozrůzněný obraz mínění Mohou mít manipulativní vliv, zejména na nezainteresované jedince Nezachycují proces tvorby veřejného mínění – oslabují jeho politický význam

III. Veřejnost - masa Charles Wright Mills Mocenská elita (1956) Představitel americké kritické sociologie Vymezuje veřejnost v protikladu k mase

Veřejnost (Mills) Prakticky stejné množství lidí vyjadřuje mínění jako je přijímá Komunikace ve veřejnosti dovoluje ihned a efektivně reagovat na jakékoliv mínění

Veřejnost (Mills) 3. Mínění vyjádřené ve veřejné diskusi je snadno mobilizovatelné k akci – a to i vůči vládnoucí moci 4. Veřejnost je víceméně autonomní, mocenské instituce do jejích záležitostí nezasahují

Veřejnost v tomto pojetí přestává existovat Vynořuje se masová společnost