3. Má náš život nějaký cíl? cíl jako motivace jednání eudaimonismus (blaženost) hédonismus (slast) evoluční etika

Dobro jako primární cíl cílem našeho jednání je vždy dobro dobra: – instrumentální – nejvyšší postupné odůvodňování – přes dobra instrumentální k dobru nejvyššímu

Eudaimonismus Aristotelés (Etika Nikomachova) všechno chceme v posledku kvůli blaženosti, ale pouze blaženost pro ni samotnou blaženost (eudaimonia) – situace, kdy člověk prožívá svůj život jako dobrý (tzn. že i dobře jedná)

Rozum schopnost specifická pro člověka nejdokonalejší činnost člověka Ergo: blaženost spočívá v činnosti vedené rozumem Předmět rozumu: nazřená pravda (theoria) Dobrý život ve společnosti (praxis)

Způsoby života uspokojení („život pasoucího se dobytka“) – poživačný člověk politický (polis = obec, tj. společenský, etický život) –společensky angažovaný člověk studijní (pro Aristotela nejvyšší ideál) – vědec

Blaženost podle Aristotela potřebný určitý životní standard křesťanská etika toto pojetí reviduje

Hédonismus cílem života je slast (hédoné) opakem slasti je strast – té je třeba se vyhnout člověk je motivován především smyslovou libostí a nelibostí Aristippos (4. stol. př. Kr.) Epikúros (3. stol. př. Kr.) utilitarismus (novověk)

Hierarchie motivací (Anzenbacher) víra láska k bližnímu osobní posvěcení humanita blaho druhých vlastní dokonalost animalita zprostředkovaný hédonismus nezprostředkovaný hédonismus

Hédonismus zprostředkovaný – zobecnění: smíření se s dočasnou nelibostí v zájmu dlouhodobé libosti nezprostředkovaný – bezprostřední motivace libostí: každá slast je pouze epizodická

Epikúros to, že mnoho věcí neděláme kvůli slasti, ale bereme ji jako příjemný vedlejší efekt je dáno odcizením dobro není ve věcech, ale v potěšení z nich umírněnost ve slasti – mnoho potřeb, mnoho slasti (ale obtížně dosažitelné)

Myšlenkové experimenty (Spaemann) člověk v narkóze napojený na přístroje s drogou euforie chceme žít věčně tento život, ale bez bolesti a stárnutí?

Evoluční etika Vychází z evoluční teorie Evoluční teorie: Přírodní výběr Ne-teleologický vývoj Schopnost přežít a pomnožit se De facto se nejedná o etiku (hledání správného jednání), ale o hledání důvodů pro pozorovaný altruismus Ontologický redukcionismus

Evoluční etika Evoluční tlak – co je úspěšné, to se pomnoží a geneticky přetrvá Klíč k úspěchu – sobectví nebo altruismus? Jak lze schématicky vyjádřit danou situaci? – Teorie her

Teorie her Teorie her (1944) Nash (1951) – Nobelova cena r. 1994 Hledání algoritmu pro ideální jednání, kdy výsledek závisí nejen na mně, ale i na okolí – snaha najít dlouhodobě stabilní úspěšnou strategii

Vězňovo dilema Vězeň 1 Vězeň 2 Oba mlčí 1 rok Oba se přiznají 5 let 1 práskač, 2 mlčí amnestie 10 let 2 práskač, 1 mlčí

Vlčí dilema 20 lidí, tlačítko před sebou Všichni vydrží 10 minut nezmáčknout – všichni 1000 $ Někdo zmáčkne dřív – on 100 $, ostatní nic Dilema: Čekat nebo rychle zmáčknout (neboť vždy se najde blbec, kdo nevydrží – a proto je lépe být první a mít aspoň 100 $)

Příklad ze života Rybáři loví v jedné oblasti. Kdyby všichni lovili přiměřeně, měli by všichni dlouhodobě dost. Kdyby všichni lovili moc, za chvíli nebude co lovit a všichni zchudnou. Pokud předpokládám, že všichni nehrají fér a pokud nechci být za hlupáka, lovím víc, než je únosné.

Evoluční etika Aplikace teorie her Je lépe pomáhat druhým, aby mi pomohli. Ale okolo jsi ti, kdo pomůžou, i ti, kdo se jen sobecky vezou. Hledání strategie – jak kooperovat, ale dlouhodobě udržitelně (nedělat ze sebe hlupáka).