Cín, olovo, hliník Portál eVIM

Cín latinský název: Stannum značka prvku: Sn skupina: IV. A. elektronová konfigurace: [Kr] 5s2 4d10 5p2 počet valenčních elektronů: 4 oxidační čísla ve sloučeninách: + II. a + IV. protonové číslo: 50 relativní atomová hmotnost: 118,69 elektronegativita: 1,8

Fyzikální a chemické vlastnosti: - bílo-stříbrná lesklá, pevná látka - je dobře kujný a tažný - není příliš tvrdý - nízký bod tání: 231,93 °C - teplota varu: 2602 °C a hustota: (bílý) 7,26 g.cm-3, (šedý) 5.769 g.cm-3 - značně odolný proti korozi - je to amfoterní látka – reakcí s vodou vzniká kyselina a zásada - vyskytuje se ve 3 modifikacích: šedý α-cín => přechod mezi formou bílého a šedého cínu nastává při teplotě 13,2 °C bílý β-cín=> γ-cín vzniká z bílého β-cínu až při 160 °C γ-cín

Výskyt: v cínových rudách, nejvýznamnější je cínovec (oxid cíničitý) Naleziště cínových rud v ČR: Cínovec, Horní Krupka, světová naleziště: Barma, Rusko, Austrálie Výroba: redukcí - SnO2 + 2 C → Sn + 2 CO Využití: pamětní medaile, potravinářství, sklářský průmysl

Síran cínatý Chlorid cíničitý Oxid cíničitý Sulfid cíničitý - tato látka se dá používat na galvanické pokovování předmětů. - absorbuje vzdušnou vlhkost Chlorid cíničitý - bezbarvá kapalná látka, výpary při kontaktu se vzduchem vytvářejí nepříjemný zápach - v první světové válce byl používán jako nesmrtící chemická zbraň Oxid cíničitý - bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě - minerál slouží jako hlavní ruda cínu, využívá se zejména v keramických glazurách, kterým dává bílou barvu Sulfid cíničitý - vzácně se vyskytuje v přírodě jako minerál berndtit - používá v dekorativních nátěrech

Olovo latinský název: Plumbum značka prvku: Pb skupina: IV. A. elektronová konfigurace: [Xe] 6s2 5d10 4f14 6p2 počet valenčních elektronů: 4 oxidační čísla ve sloučeninách: + II. a + IV. protonové číslo: 82 relativní atomová hmotnost: 207,2 elektronegativita: 1,8

Fyzikální a chemické vlastnosti: -pevná, lesklá šedá látka -měkký, velmi těžký, toxický kov -velmi nízký bod tání: 327,5 °C -teplota varu: 1 749 °C a hustota: 11,34 g/cm³ -dobře kujný a odolný vůči korozi -velmi dobře pohlcuje rentgenovo záření -za teplot pod 7,196 K (-265,954 stupňů Celsia) je supravodičem

• Výskyt: v olověných rudách, nejvýznamnější galenit (sulfid olovnatý) • Výroba: 2 PbS + 3 O2 → 2 PbO + 2 SO2; PbO + C → Pb + CO • Využití: akumulátory, vodovodní rozvody (díky odolnosti vůči korozi), střelivo

Oxid olovnato-olovičitý Oxid olovičitý je tmavě hnědá krystalická látka ve vodě jen málo rozpustný, je jedovatý výroba zápalek a pyrotechniky Oxid olovnato-olovičitý sytě oranžovočervená až ohnivě červená krystalická látka nerozpustný ve vodě, při požití jedovatý pigment do základových nátěrových materiálů pro železné předměty a konstrukce v menší míře je využíván i ve výrobě skla Chroman olovnatý používá se pro výrobu pigmentů a barviv součást směsí na odbarvování vlasů jedná se o jedovatou látku Síran olovnatý triviálně se označuje jako olověná běloba nerozpustný ve vodě jed, hromadí se v těle a způsobuje otravu olovem

Hliník latinský název: Aluminium značka prvku: Al skupina: III. A. elektronová konfigurace: [Ne] 3s2 3p1 počet valenčních elektronů: 3 oxidační čísla ve sloučeninách: + III protonové číslo: 13 relativní atomová hmotnost: 26,98154 elektronegativita: 1,5

Fyzikální a chemické vlastnosti: -bělavě-šedá, lesklá, pevná látka -velmi lehký kov -velmi dobrý vodič elektrického proudu - při teplotách pod 1,18 K = -271,97 stupňů Celsia je supravodivý -v čistém stavu velmi reaktivní - na vzduchu se rychle pokryje tenkou vrstvičkou Al2O3 - chrání kov před další oxidací -hliník a slitiny hliníku jsou velmi dobře svařitelné -hustota: 2700 kg/m3 - teplota tání: 660,32 °C a teplota varu: 2 519 °C

Výskyt: v zemské kůře – 3. nejvíce zastoupený prvek, v přírodě se s ním nesetkáváme volně (vysoká reaktivita). Nejčastější je bauxit (Al2O3 • 2 H2O) Výroba: nejde vyredukovat, vyrábí se tedy elektrolýzou taveniny bauxitu nebo kryolitu, který musí být přečištěný. Využití: stavebnictví (okna, dveře), záznamové disky v CD, skvělý vodič (elektrické vodiče), aluminotermie (metoda výroby některých kovů z jejich oxidů za použití hliníku jako redukčního činidla), některé trhaviny

Hlinitan strontnatý Bromid hlinitý Chlorid hlinitý Fosfid hlinitý pevná krystalická látka nehořlavý bledě nažloutlý prášek fosforeskuje = používá se do hraček, které ve tmě světélkují Bromid hlinitý krystalická pevná látka za normálních podmínek hygroskopická bezvodá forma se používá jako katalyzátor Chlorid hlinitý jedná se o pevnou látku s nízkým bodem tání a varu silně hygroskopický hlavní součást přípravků proti pocení Fosfid hlinitý bezbarvou tuhou látku pesticid, usmrcuje malé škodlivé savce, například hlodavce polovodičový materiál

CÍN V jakých oxidačních číslech se hlavně vyskytuje? Je zásadotvorný, kyselinotvorný nebo amfoterní? V kolika modifikacích se vyskytuje? V jakých formách se v přírodě vyskytuje? Jak se vyrábí? OLOVO Kdy se stává supravodičem? Kde se s ním můžeme běžně setkat? HLINÍK Můžeme ho najít volně v přírodě? Proč? Jak se chrání před další korozí?

Shrnutí Všechny tyto prvky mají pevné skupenství, jsou odolné proti korozi a velmi dobře kujné a tažné Olovo a hliník velmi dobře vedou elektrický proud V přírodě se vyskytují vázané ve sloučeninách – Pb a Sn – poměrně málo; Al – 3. nejrozšířenější prvek zemské kůry Široké využití – díky svým vlastnostem

Video Tavení hliníku - http://www.youtube.com/watch?v=AQTQds94Gmw

Zdroje http://www.youtube.com/watch?v=AQTQds94Gmw http://cs.wikipedia.org/wiki/Olovo http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADn https://www.google.cz/search?hl=cs&q=c%C3%ADn&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&biw=1440&bih=809&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=jSVrUO7jGdH54QSZmoBI http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C3%ADk https://www.google.cz/search?hl=cs&q=hlin%C3%ADk&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&biw=1440&bih=809&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=qiVrUMriGumB4AT_toCgBA www.prvky.com; www.alfun.cz